MP Meri Teď jsem četla rozhovor s nějakým houslistou a ten říkal, že byl dost znevýhodněný, protože začal až v sedmi letech a ostatní v pěti, že to těžko doháněl. Nijak se v tom neorientuju, ale z tohoto usuzuju, že na této úrovni ten půlrok klidně roli hrát může.

Pinot Noir Jojo, težko doháněl, ale dohnal. Protože byl talentovaný a zapálený pro věc. Mně je prostě tohle nucení někam proti srsti. Jasněže bych dítěti neukončovala docházku, kdykoli si fňukne, že se mu nechce, nebo že ho to moc neba ... ale pokud je to dlouhodobější tendence a dítě k tomu má své důvody (jakkoli se můžou zdát dospělému malicherné), brala bych prostě jeho názor jako stejně hodnotný, jako můj. Nakonec si tu míru musí najít samozřejmě každý sám. 

Pinot Noir Jenomže tohle je podle mě právě příznak takové nějaké přehnané rodičovské ambice nebo jak to říct...začínal AŽ v sedmi letech? Pochybuju, že pětileté děti baví chodit na housle. 

Jinak teda zase naopak, dcera teď vyslovila přání chodit do nějakého vodáckého oddílu. Trénuje se 2x týdně hodinu a půl na druhém konci města, spojení hrozné, nechodí tam ani žádná kamarádka....no vidím to už jako předem ztracené, tohle zase nejsem moc ochotná podstupovat já.

Ja som od prirody lenivec, ked som aj zacala chodit na kruzky, nebavilo ma to a bola som leniva cvicit, teraz ma to mrzi, ze by sa mi obcas daco hodilo. Jedine na co ma nasi nutili je hudobny nastroj, chceli aby sme kazda na nieco hrali, tak som si vybrala flautu, vobec mi to neslo, neznasala som to ale par rokov som musela vydrzat. Ucitrlka pri hodinach teorie a spevu pri mne len prevracala ocami, taky falosny spev a absolutny necit pre rytmus asi davno nevidela takze ja by som svoje dieta trochu "nutila" do veci, ktore viem, ze ho aj bavia ak uvidim, ze je len lemrave a mohlo by to neskor lutovat ako ja. Ale co si vyberie, je samozrejme na nom, moze poskusat co chce kym najde co ho bude bavit.

Garfie Tam to právě bylo tak, že rodiče s hudbou neměli nic společného, on zjevně talent měl a chtěl se hudbě věnovat, ale rodiče ho ho vyslyšeli až v sedmi. 

Jinak já jsem absolutně proti nucení, výstrahou je mi právě synovec tlačený do něčeho, co nechce (jde o tenis). Pro svoje děti mám v plánu soukromé lekce, projeví-li zájem o hudbu, protože na ZUŠ mám blbé vzpomínky a až s domácí učitelkou v dospělosti jsem pochopila, že tohle bylo to, co jsem si přála tehdy v dětství. 

mna na kruzky rodicia vobec nenutili. to som si skor sama vypytala ci mozem a vacsinou som mohla. najdlhsie mi vydrzala vytvarka. tam som chodila dokonca aj na druhom stupni ale v poslednom rocniku uz nie lebo som chcela mat doucovanie a pripravku kvoli prijimackam na strednu. celkom dobre mi islo plavanie a nebyt toho ze som mala z chloru znicenu kozu po celom tele tak som mohla ist casom aj na nejake sutaze ale sekla som s tym po roku. z toho som presla na kanoistiku ale ako som takmer nikdy nebyvala chora tak vtedy ma nieco polozilo na velmi dlhu dobu a uz som ich tempo nebola schopna dohnat tak som to radsej vzdala a ostala pri vytvarke. a este na prvom stupni som si doslova vyzobrala tanecnu ale bola som z toho velmi sklamana lebo sa ziaden tanec nekonal a boli tam len kotrmelce a ine blbosti a znechutene som s tym sekla hned ako mi skoncila posledna zaplatena hodina.

Pinot Noir U nás třeba byla hra na flétnu už ve školce (teda pochopitelně úroveň asi mizivá ), ale dá se z toho trochu poznat, jestli má dítě k hudbě vztah. Já ty ZUŠky taky nemám moc ráda, přišlo mi, že to brali hrozně vážně a trochu se z toho vytrácela ta radost. 

Garfie většinou to bývají děti muzikantů, které mají od narození kolem sebe hudební nástroje a berou to jako samozřejmost. Taky výuka těchto prcků probíhá jinak než větších dětí, taky ne všichni učitelé to zvládají. 

Myslím, že houslové a klavírní soutěže jsou od 6 let, čili když soutěži třeba osmiletí, tak je ten rozdíl (začátek výuky v 5 nebo v 7 letech) opravdu hodně znát. Není zcela výjimečné, že talentované dítě přestane v 8 letech chodit do školy, aby se mohlo soustředit jen na nástroj. Jedná taková klavíristka byla i u Krause. Nebo "aspoň" nechodí do školy 14 dní před soutěží...a tak.

Což samozřejmě je o rodičích a jejich rozhodnutí, jako asi úplně všechno. 

Mohučanka To si pamatuju-ale myslela jsem, že takových extrémních talentů je málo :-) I když teda shodou okolností jednoho takového klavíristu máme v rodině. Ale určitě začal hrát až později. A mimochodem, jen taková zajímavost trochu mimo téma, učil ho nějaký ruský virtuos, který tvrdil, že opravdový talent se pozná až po pubertě. Že do té doby je to dřina a nadání, ale až po pubertě se ukáže, jestli je dítě schopné do hudby vložit i nějakou další nástavbu, emoce. Že až potom se pozná, jestli má na sólovou dráhu, přišlo mi to jako zajímavá myšlenka. 

Jinak jasně, že rodiče jsou asi určující, třeba my se s kamrádkou kdysi nasmály, když jsme se radily o kroužcích a zjistily, že zatímco ona jde výhradně po sportovních nebo jinak pohybových (aniž by byla sama sportovkyně), já hledám v kategoriích přírodověda, experimenty, šachy.... vůbec jsme se nemohly protnout. 

 Já ty ZUŠky taky nemám moc ráda, přišlo mi, že to brali hrozně vážně a trochu se z toho vytrácela ta radost. 

​Presne! Dril, etudy, stupnice, me to nebavilo, odmitala jsem to doma cvicit, za coz jsem pak v hodine dostala vynadano. Nechapu, proc jsem fakt celou zakladku musela chodit, nasi nepovolili. Jedinou vyhodu to melo, ze jsem se naucila delat kazdou rukou neco jineho :)

Garfie no asi bych těch extrémních talentů bylo víc, kdyby se do toho rodiče "obuli" stejně jako u téhle holčičky. I u nás v rodině je jeden takový talent, ale rodiče, ač umělci, se rozhodli, že do té školy (zatím základní) chodit bude a spíš by si pro něj přáli "obyčejný" život. Dokonce mu ani nezakázali míčové hry, lyžovat a bruslit, jak to u těchto dětí většinou bývá...To s tou pubertou je fakt zajímavé, to jsem neslyšela. 

U nás se hudební část rodiny dohaduje, kdy by mela moje dcera začít s klavírem (zda ve 4 nebo 5 letech) a sportovní část, kdy ji konečně přihlásíme do sportovního kroužku, samosebou přichazejí v úvahu jen určité sporty

Edit: jsou ji dva ;-) 

teda, ja som ešte vôbec nerozmýšľala nad krúžkami pre dcéru :-) A zatiaľ teda ani nemám v pláne ju na nejaký prihlásiť, skôr som to videla tak, že bude s nami chodiť na skaly a postupne začne s nami liezť a chodiť na hory, a že sa všetko nejako vykryštalizuje. Nejaký hudobný krúžok... no záleží, či zdedila absolútny hluch po mne (so mnou je to tak zúfalé, že keď si spievam nejakú pesničku, nikto ani len netuší, čo to spievam), alebo hudobný sluch po manželovi (ten je schopný len tak z fleku zahrať niečo na gitare a klavíri).

A ja som teda nikam nechodila, do ZUŠ ma neprekvapujúco ani nezobrali, aj keď mama chcela, a športové krúžky u nás neboli žiadne, tie si viem predstaviť. No a s výtvarným nadaním som na tom rovnako ako s hudobným

Achjo, už nechci ten pupek jako v 5. měsíci

Pinot Noir Ono se to poddá...

betsey Prosím tě, já hlavně myslím, že to tě až do školního věku fakt nemusí trápit, vždycky si vzpomenu na ředitelku naší školky, která rodičům říkala "víte, ona už sama školka je pro děti vlastně takový kroužek....", pokud není úplně výrazný talent na něco, co bys chtěla podchytit-a to většinou poznáš. A ta vaše stejně skončí na skále. 

To je zase tema:D ja jsem jako decko tak prvni druha trida chodila do ,,baletu,, ale mam docela zadek a uz v tehle kategorii jsem tam byla za otloukanka, nacez jsem se na to vykvajzla (cti totalni zasek) a nasi sami museli uznat ze radsi dal ne:D pak jsem vyzkousela vodacke skauty, nicmene jak pise Garfie bylo to pres pul mesta, zadna kamaradka a tak jsem tam dlouho nevydrzela. Ale od prvni tridy jsem chodila na ZUS na vytvarku, to mi vydrzelo i pres gympl ale to uz jsem jezdila do centra na vylozene umelecke kurzy (na tohle se tesim az budou decka starsi ze si zopakuju, to me bavilo moc) a do zdejsiho DDM na prirodovedecky krouzek, ten byl super. A v 7 tride jsem se dostala do DDM kousek od centra Ostravy do divadelniho krouzku, a to se me drzelo taky pres cely gympl a jeste na vysce jsem obcas nekde hrala, ale bylo tezke skloubit casove moznosti se zkousenim...tam me treba nasi pousteli v klidu samotnou, ale i pres caste vyjezdy a hrani nekde venku stejne neexistovalo prespat na nasi zakladne. Doted tu nelogicnost uplne nepobiram:D Dcera uz ma udelanou na zahrade regulerni stenku na lezeni, a stejne ji nejvic bavi pritahy v previsu co tam mame udelany pro nas. Zaroven mi prijde ze dikybohu zdedila hudebni sluch, rada tancuje na hudbu, a zbytek se uvidi. A drzte nam palce, zitra jde do skolky poprve od rana na cely den i s prespanim, tak jsem na ni zvedava...

Sweet Potato to je minl fakt lito, kdyz je to utrpeni, ale treba ja chtela hrat na kytaru, zapsali me, ukazalo se, ze talent teda fakt nemam, vuli cvicit uz vubec ne, ale na tech hodinach me to desne bavilo a jsem fakt vdecna nasim, ze se nenechali odradit tim, ze "z toho nic nebude" a ja chodila az do maturity.

O to vic me stve, ze dneska dite vezmou do ZUS jedine po detailnim prozkoumani jeho potencialu...To samy maji tendenci delat ve sportovnich krouzkach. Nebude z tebe upesnej fotbalista? Nenechame te ani si zakopat....

​ mam tenhle pocit taky.  Ja nemam nadani na nic, tak ani necekam,ze dite zdedi nejaky talent. Ale moc bych si prala, aby se syn nebal otevrit u taboraku pusu a zazpivat si/drnknout do kytary/kopnout do mice/dosad dle libosti. Jenze ty zušky a sportovni oddily mi prijdou, ze jsou fakt jen pro nadane - mame tu velmi sympaticky skolni atleticky oddil, ale je o to takovy zajem, ze i ctyrlete deti se tam musi natvrdo kvalifikovat ve ctyrbojinavic to je v takove casy, ze bych si musela zkratit uvazek, abych to dala. Takze nic pro nas, vlažné sportovce. Hledala jsem nejaky "normalni" krouzek v blizkem okoli a nabidka sice je, ale dost skromna. Kolegyne furt resi nejake zavody, soustredeni, a ze to dite moc nebavi, protoze je vzdy posledni...Az si v duchu rikam, proc se na to nevybodnou. Ale rikala, ze kdyz chces hrat volejbal, vpodstate zadne lazo plazo krouzky nejsou, ale musis do nejakeho vykonnostniho oddilu. 

rasaNori Tak malinká?

Gatita No ty závody, to je taky katastrofa, zažila jsem to u ségry, teď to má kamarádka, každý víkend prakticky v háji....jsem si říkala, že musím najít nějaký neprofláklý sport, kde jsou závody 1x ročně, jako bowling třeba  nebo aspoń nějaký folklor, kde se schází fajn parta rodičů, s těmi sportovními typy bych si asi moc nerozuměla...A připomněla jsi mi, jak neteř jako malá chodila na atletiku, byla velký talent, ale doma vždycky plakala, že vyhrála a ostatní byli smutní...no vysloveně typ na kolektivní sport!  Nakonec ji ségra musela i přes protesty trenéra stáhnout a dala ji na házenou, dostala se i do reprezentace, ale nechala toho na vysoké.  

Gatita no presne mi mluvis z duse....ja doufam, ze az si bude vybirat Antonin, co bude chtit delat, ze neco objevime, protoze fakt nutit deti k zavodeni mi prijde pitomy. Prece sport je super kvuli pohybu a ne kvuli zavodum...z toho mi snad vychazi nejlip skaut nebo tak neco...