barbucha ksa ksa, fakt nestras. Dite nechame rvat, promenujeme se po byte jak nas panbu stvoril a dnes jsem v aute vysvetlovala detem, co je hysterektomie 
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Já bych tam nesnesla ani toho psa - a že pokusy byly!
Budete mít v novým bytě i vypolstrovanej pokoj bez kliky? To je totiž jediná záruka... 
Mrakoplas hlavne musis zacat zavcas zas zamykat, budes totiz TRAPNA!
Si nepěkně koleduješ. No, já vás varovala. 
barbucha :D aj dva môžem mať ak by som chcela
Reakce na Mohučanka:
Ještě bych měla příspěvek k diskuzi o statistice nástřihů - podařilo se mi obojí najednou, nástřih i natržení a to natržení se hojilo výrazně hůř a zůstala po něm jizvička. O jizvě po nástřihu nevím. V průběhu jsem ale necítila ani jedno.
Já zas naopak nástřih vnímala jako nepříjemný, na chvíli mi zastavil průběh porodu. Jen na chvíli, protože celý porod byl dost rychlý a porodní asistentka velice fajn. Šití jsem cítila ještě asi rok. U druhého porodu (celkem asi dvouhodinového) mi stačili vnutit klystýr, neměla jsem sílu se bránit - fakt masakr. Ale nestříhali mě a natrhla jsem se, že to ani nešili a necítila jsem to pak vůbec.
V ČR je problém, že spoustu úkonů se provádí rutinně, aniž by pro to byl důvod. A známou věcí je, že každý zásah do fyziologického porodu vyvolá s větší pravděpodobností zásahy další. Četla jsem o tom kdysi nějaké docela dlouhé pojednání Světové zdravotnické organizace.
Reakce na viktorka_od splavu:
rasaNori jasne na to chuvicka je, ale na to abys slysela z vedlejsiho pokoje nepotrebujes.. pac az se opravdu vzbudi a beci tak slysis a driv tam chodit neni potreba
Nie si moja sestra? Než sa malý narodil, tiež mi vravela, že doma v byte vysielačku nepotrebujem. Plac budeš počuť aj cez stenu a nič menšie tá nemusí zaujímať
tym menším myslela mrvenie, prehadzovanie zo sna atď.. a mala pravdu, najprv som skákala pri každom pomrveni v postieľke a potom sa čudovala, že sa nevyspim
Já jsem se záchodem taky neoblomná, ale manžel se tam tuhle nezamkl... 
to bylo divení, že naše miminko už umí stisknout kliku 
barbucha dej zavcas vedet, az budou balit fidlatka a stehovat se sem. Treba stihnu potomky vypiplat alespon do puberty, pak uz bedeme stejne trapni a odkecani. V jistem veku nezni spatne ani Westpoint
Reakce na continuity:
Mrakoplas hlavne musis zacat zavcas zas zamykat, budes totiz TRAPNA!
Haha presne o tomto sme sa bavili s kamoškami.. nezaspat ten moment kedy začať tie dvere zatvárať
Mrakoplas u nas este nenastal, ale z pocutia viem, ze je to vazne moment, v lepsom pripade niekolko hodin
Mohučanka nás na záchodovú našťastie nedosiahne ale na vchodovu hej 
od momentu kedy som ho prichytila na schodoch bytovky v pyžame (kým som chystala ranajky-info pre sociálku ) tak musím zamykat a dokonca aj vyťahovať kľúč zo zámku lebo ho vie otočiť
Jo, nějakej slušnej internát bez možnosti opušťáku, to byl vždycky můj sen! Nejlépe staroanglickýho střihu: studená voda a tělesné tresty!
Pinot Noir Debata uz pokrocila, a moc jsem ji uz necetla, ale moje sestra ma deti dva roky po sobe a mala se naucila brzo usinat sama, protoze kdyz upadlo do ,,nepohody,, pred spanim to starsi bylo to mnohem horsi, takze mela primarne uspat jeho a pak az se venovat miminu, ale starsi bylo proste z kategorie narocnejsich to jo. Takze mensi si proste nekdy poplakala, lepsi nez zacyklit starsiho a nevyspal by se jiz nikdo. Jako ta plna metoda mi taky prijde ujeta a souhlasim s tebou, ty intervaly jsou desne dlouhe, ale urcita modifikace a tak celkove to delat dle sve intuice a ne dle prirucek mi prijde OK.
Reakce na Sweet Potato:
Pinot Noir Já jsem na sebe byla jaksepatří pyšná, že jsem věděla, a přesto nevyzradila!
a ja to vedet nechtela a tim padem to nevedel nikdo a presto sem si byla jista,ze to bude kluk.
žluťásek nedokazala bych to, to uz by asi musela byt jo krize. Me vadi i kdyz slysim souseda. Kdyz to nejde a ze to párkrát nešlo, tak se prostě neda nic delat ale ten rev byl nekdy strasnej beze me v noci. A to neni nejak zvlášť hystericky typ. Některé mruceni usnul sam a pak nekdy holt ne a trvalo ho o to dele uspat, když to clovek v tu správnou chvili nestihl. No a za nejakou dobu, kdyz jsem byla uplne pryc, tak jen s tatinkem nebyl vůbec problem. Tak si myslím, ze se to vetsinou casem nejak podda a nastavi se zase neco noveho co bude vyhovovat. Jasne, ze s druhym to bude zase o to tezsi. Ale nejak nevím proc by pro male deti melo byt normální usinat samy. Vždyť to nedela ani většina dospělých.
Tu knížku mam shodou okolností ted v ruce a ne - opravdu to neni o prizpusobeni podle pocitu rodiče. Je to - musite byt absolutně odhodlani a pevni. "jednoducha vedecka metoda", "nedelejte nic co neni dovoleno". No krome toho je v uvodu ze 70% deti kolem sesti měsíců automaticky prejde na 11-12 hodinový nocni spanek samo. To uz mi neco naznačuje - konkrétně, ze je to totalni blbost. Nechani vyravat s pseudovedeckymi argumenty. To uz si to radši priznam, ze mi nic jiného nezbyde nez ho nechat unavit krikem.
Tady ty kecy o novych modach a bicich na sebe me taky pekne stvou. Kazdeho je to vlastni vec a starost. Ohradka, postylka? No tak jo, ve dne se tam samozřejmě parkrat vztekal pri vyjasnovani si co lze a co ne, nebo kdyz jsem ho prostě potrebovala v bezpecnem miste a jemu se zrovna nechtelo. Ale to je neco úplně jineho. Kromě toho umel vylezt uz tak v roce. Takže dost k nicemu.
Reakce na Karja:
Hele a ta estevillova metoda neni o tom pravidelnem dochazeni? Jakoze necham rvat jen chvili a pak prijdu a intervaly se prodluzuji. Taky jsem o ni cetla a, slysela samou chvalu, ale nemela jsem na to moral to zacit praktikovat. Ja nevim, zda je tato metoda takovy to ulozeni do postylky a cus, nebo uz ta trochu modifikovana, jako udelat si ritual, pred spanim se diteti venivat, pak ho s mazlickem a nejakou ,,zaklinaci vetou,, ulozit a pak za nim dochazet. Mne to neprijde nijak hrozne. Vsak kdo ma vic deti, tak to nejmensi pokud neni zlaty dite si obcas poplace tak jako tak.
Když jsme měli někdy problémy s usínáním, praktikovali jsme něco podobného. Teda bez zaklínadel a hraček. Jen jsem prostě kluky (vlastně jednoho) už po uložení nevyndavala z pstýlky, ale sedla si k němu na chvilku na židli a tiše na něj mluvila, zpívala a zase odešla. Nenechala jsem ho nikdy nějak vyřvat, to mi nepřijde vhodné. Jen jsem na každé zaplakání nevyndavala z postele, pokud teda nebyl nemocný, nerostly zuby apod. Ale když zaplakal, počkala jsem, jestli to je jen jednorázově nebo bude pokračovat, přišla, pohladila, sedla si k němu a tak dokola. Žádná drasťárna, naopak v klidu, aby věděl, že maminka je u něj, ale nebude už žádná zábava :-)
Přijde mi, že stejně jako u všeho pomohlo hlavně moje rozhodnutí. Když jsem si to už v sobě ujasnila a rozhodla se - uspávání, učení bez plen, protě cokoliv, tak to pak vždycky šlo rychle, než dokud jsem nějak pochybovala a váhala. Myslím, že to to dítě vycítí...
Reakce na Karja:
#Sweet Potato Jo, pro me jsou ty intervaly prilis dlouhe, ale myslim, ze neco trochu modifikovaneho skratsimi intervaly by slo. Mne se osvedcilo ted neprijit na prvni zaknourani.
Přesně
A s těmi intervaly se mi to vyplatilo, když pak byli větší ve velké posteli (tak kolem těch 2- 3 let), kdy měli tendence pořád vylézat. Tak jsme slíbili, že když budou pěkně ležet, přijdem za 5 minut a ještě zazpíváme. No jasně, že když jsem slyšela šramot, že by už asi vylezli, tak jsem šla hned, a pokud jsem zastihla dítě ještě v posteli, tak pochválila, jak pěkně leží a zazpívala. No naučili se, že prostě přijdem. Slíbili jsme 5 minut, jenže to dítě to nepozná, takže jsme interval natahovali. Oni si zvykli, že někdo přijde, uvolnili se a líp usnuli.
VeronikK 
presne
