olte Trepku uz nenakreslim, ale vedet, ze je to i neco jinyho nez backora, taky nepovazuju za marny. A tak je to se spoustou veci z deje, zeme, prirodopisu. Jak to pojme konkretni ucitel, to uz je jina vec. A ze nekoho zaujme z toho treba jen jeden predmet /nekoho nic/ a ostatni by rad redukoval na minimum, to je taky jasny. 

Já se teď celkem usilovně snažím vydolovat z paměti nějaký školní znalosti, o kterých bych si teď v dospělosti říkala, že jsou fakt zbytečný. A nic mě nenapadá, fakt vůbec. Leda snad nějaký zbytečně podrobný letopočty z dějáku, kde by místo data asi stačila nějaká časová osa, jak dějinný události šly po sobě a proč. Ale třeba ta trepka, tyjo, to mi zrovna přišlo boží, když jsme si je pěstovali na okně v seně, i ta související práce s mikroskopem pak... I třeba ten často propíranej tělák mi jako naprostá ztráta času připadal ponejvíc z toho důvodu, že jsem v životě neměla štěstí na tělocvikáře, kterej by nás na těch hodinách doopravdy něco učil, jinak bych k tomu předmětu třeba taky měla úplně jinej vztah.

brrr Ježíš, taky jste si zahřívali senný nálev?

Jinak já teda proti trepkám a jim podobným tématům, nic nemám, i když chápu nonemy, že jí to přijde trochu moc. Podle mě je taky třeba základní vzdělání a nakousnutí všech možných témat, aby děti (později dospělí) měly aspoň lehce šajn. A některý totálně zbytečný informace jsou dobrý aspoň k oslňování v hospodě v dospělosti!

Garfie Jojo, to sedí s tou hospodou, já jsem takhle pravidelně za hvězdu na pubquizu, když vytahuju pojmy typu Jacobsonův orgán, mykorhiza nebo xylém jako by se nechumelilo a kamarád původem z Belgie vždycky bručí, jak to je možný, že něco takto odbornýho my Češi známe ze školy, páč on o ničem takovým v životě neslyšel a na belgickejch základkách do takovejch podrobností rozhodně nejdou. Ale nevim, jestli nekecá, třeba se to taky učil a jen má blbou paměť. :) 

Karoleena Třeba v těláku teď syn (3.třída) dostává kromě nějakých sestav ještě každý týden video s nějakým slavným závodem, třeba poslední Neumannová, nebo slavný skok Valenty a tak, to mi přijde super. 

A teda, asi by se to hodilo spíš do dětského tématu, ale když už se tady tak o těch dětech bavíme... Jak teď řešíme nějaké problémy s nepřijetím syna do JP školy, tak mě vlastně poprvé v životě napadlo, že by děti mohly být nějak neúspěšné a tak trochu mi zůstat na krku. Jako do teď jsem tak nějak automaticky myslela, že vyrostou, uchytí se v životě a nebudou mě potřebovat....ale teď mi došlo, že se třeba dcera může vdát za násilníka, nebo syn udělat nějaký životní průšvih...že to prostě celé nemusí dopadnout dobře! Nepotřebuju žádný uklidňování, rozumově si to dovedu zvládnout taky, jen mě prostě poprvé napadlo, že to nemusí být, jak si představuju a docela mě to vyděsilo. 

olte continuity Však ano, proto se mi líbí systém synové školy. Má základ, matematika, čeština a angličtina, rozděleno podle pokroku. Takže klidně třeťák a páťák v jedné skupině. Z ostatních předmětů na druhém stupni, musí mít  nějaké odučené hodiny, ale zase se navíc může hlásit na hodiny, které ho zajímají. Takže třeba z fyziky a dějepisu má mnohem víc než základy a přírodopis opravdu ten základ. Vím velice dobře už třeba od 4. třídy, kterým směrem půjde a určitě to nebude přírodopisná fakulta. V matematice a fyzice je zase hodně napřed a to se mu bude při budoucím povolání hodit, když už ví, kam se bude hlásit. A já jsem ráda, že za nějaké věci, které si zapamatuje jen na písemku, není hodnocený. On se to nikdy neučil a ví z toho to co já, která se to učila, manžel, který to dokonce ještě jednou probral na gymplu a druhý syn, který to slyšel před pár rokama. 

Kokoska no to právě vůbec. Za krále klacka, kdy jsem studovala, tak jsme programování měli 1 semestr a používali ty děrný štítky. Jinak jen teorie, teorie integrálů, prostorů, operátorů, algebra, topografie, diferencionální rovnice, dokonce mechanika a kinetika hmotného bodu

Nic, co by se samo o sobě vyskytovalo v něčem, čím se teď živím. Jenže jsem vyšla ze školy a začal technologický boom. A všechno se člověk učil za pochodu. Jak programování, tak hw. Jak tam v tý mašině běhaj ty malý trpaslíčci  a jak je donutit, aby běhali správně.

A nikdo nebral ohled na to, že jsem ženská, rozmontovat a smontovat pc jsem musela umět, nastavit u zákazníka periférie taky, pak začaly první sítě a jejich konfigurace. Instalovala jsem sw, školila, psala manuály. Tenkrát musel každej umět všechno. A jak se mi to během života hodilo, že jsem se téměř všechno musela učit od základů, co člověk nasbírá pod tlakem v boji, už nikdy nezapomene

Pavlena princip trepky přece není, že čeho se skládá. Ale je to takový hezký pokus z kuchyňské biologie. Děti si ji dovedou, vypěstovat, pozorovat, nakreslit. Kdyby to šlo lehce s jiným jednobuněčným se organizmem, bude se to dělat s tím. Je to úplně jedno. Podstatný je ten zážitek celý. 

Je to jeden z příkladů, co se v tom lockdownu udělat prostě nedá. I kdyby se ten učitel rozkrajel. U nás jedou poznávacky. Mě by teda stačilo, kdyby dítě spolehlivě rozeznalo smrk od jedle, ale k tomu ještě asi nedošli. Zato pozná nějaké africké pijavice. 

continuity Smrk od jedle už spíš zapomněla, to se učí ve druhé třídě, ne? :-) 

Jinak teda senný nálev s trepkami zrovna měla dcera jako domácí úkol přes Vánoce, ale fakt je, že většina dětí asi moc nepozorovala, protože mikroskop zrovna není úplně běžná výbava každé domácnosti. :-(

continuity muj syn na dlouhe pouti vzdelavacim systemem na tema borovice- jedle narazil uz 3x a dost tezce nesu, ze to stale jen odhaduje. Mozna on tezce nese, jak muzu zamenit Jindricha VI. za Jindricha VIII. 

Teď jsem šla přes Staromák a ty brečící lidi nad těma křížkama, fakt hrozně smutný :-(.

999

INCOM1 Ale velmi výstižná  , ta recenze Ludwigova knižního "počinu". A z mého pohledu to málo textu, co tam je, je psáno otřesným jazykem, krapet makaronštinou.

999 já brečela nad tím Kalouskovým tweetem. 

A je dobře, že to tam zůstalo, původně to chtěli umýt, akorát má pršet. 

continuity Možná ten déšť bude takový symbol pomíjivosti, prostě to spláchne. Ale svůj účel to splnilo.

Karoleena mozne to asi je. Kdyz jsem byla na Erasmu, mela jsem spolubydlici italku a ta mi rikala, ze nekdy okolo tech deseti jedenacti let presla na humanitni gymnazium, pak sla na humanitni vs a v zivote nemela ve skole fyziku nebo chemii. Celkove mi na te nmecke univerzite prislo, ze my cesi a slovaci mame ten rozsah ze skoly nejvetsi, ale obecne tak akorat dobry na ten pubqviz.

Renusatko tohle zni uplne skvele. Jestli me neco ve skole vytacelo, tak neustale opakovani temat podle osnov. Vsechno jsem si behem let do maturity zopakovala trikrat. Na prvnim stupni v nejake prirodovede sutry, kytky, zvirata a lidske telo, na druhem stupni v prirodopisu sutry, kytky, zvirata a lidske telo. A na gymplu v biologii sutry, kytky, zvirata a lidske telo... V dejepisu se vzdycky zacalo pravekem, resily se rozdily mezi ruznymi homo, hlavne pestni klin a stehovani kmenu, pres antiku a orientalni despocie cely prvni rok, jsme se dostali ke stredoveku a pak novoveku, pokazde se skoncilo maximalne u druhe svetove, protoze vic se za ty ctyri roky nestihlo. A vsemu chybela nejaka kontinuita, ted dva mesice bereme sestnacte stoleti, napiseme test, otocime stranu v sesite a jedeme na stoleti sedmnacte. Bez kontextu. Ze treba valka ruzi predchazela nastupu Tudorovcu na trun jsem zjistila az na vysoke z knizky, co jsem cetla. Na gymplu jsem silene rozcilovala matikarku dotazy, k cemu je konkretni vec dobra v praxi. Neumela mi odpovedet. Na vs jsem pak ve statice a podobnych predmetech teda zjistila, k cemu to prakticky je. Ja jsem v tomhle ohledu ke klasickemu skolstvi dost skepticka, jsem sama zvedava, jak to bude s moji dcerkou. Rikam to jako dcera dvou ucitelu na zs

A jeste takova perlicka na zaver k tomu, ze deti neco nedozenou, kdyz to nebudou brat ve skole. Muj deda byl matikar a fyzikar, velmi vazeny pan, reditel gymnazia, pulka lidi z gymplu k nemu chodila na doucovani z matiky, ostatni matikari i z jinych strednich skol ve meste se s nim chodili radit s priklady. S moji sestrenici, ktera jako ja chodila na cvut, jsme mu nekolikrat predlozily nase priklady z vysokoskolske matiky a on je proste nebyl schopen spocitat. Zadny z jeho stredoskolskych postupu na to proste nesel dal a misto aby uznal, ze to asi musi delat nejak jinak, protoze evidentne to spocitat jde, tak prohlasil, ze je chyba v zadani a spocitat se to neda. Nejak me to presvedcilo o tom, ze na vs nam stacilo nejak chapat cisla, umet upravovat zlomky a par zakladnich vzorecku. Ten zbytek pak bud clovek pochopil a nebo ne. 

999 jo to jo, i když já bych radši, aby to ještě chvíli vydrželo, dostanu se tam až zítra. 

Pocitac jsme ani vocickem nezahlidli, natoz abych na tom umela aspon napsat a zformatovat text a vedela, jak to ulozit a znovu najit.

​ono je to taky hodně poplatné době, kdy člověk studoval. U mě se dá říci, že podnikám ve svém jakžtakž původním oboru, který jsem na VŠ studovala. Jenomže v době studia nikoho nenapadlo, že by se k tomu používaly počítače a ostatně tenkrát vůbec na školách nebyly. Dneska se dělá vše jen pomocí nich, neustále je třeba samozřejmě sledovat nové věci a když to zhodnotím, tak mi škola dala nějaké základy které tvoří asi 5% a zbytek byl a bude na mě. 

Garfie asi za to muze muj vrozeny pesimismus, ale me to, ze dcery zivot muze byt nalevacku napada asi i opakovane. Ne ze by tomu neco nasvedcovalo..!! Ale proste podelat se muze cokoliv, nemoc, uraz, spatna parta, spatny partner...  Nebo i to spatny vzdelani, spis ve smyslu spatny smer. To si zazila segra, sice se pak dostala k uplne jine praci, nez nabizelo jeji vzdelani, ale na stredni se strasne trapila (aneb nejhorsi jsou deti, co jim jde na zakladce vsecko a nemaji vyhraneny smer). 

Zuzuli jako vždycky je to o lidech. My měli na osmiletém gymplu výbornou dějepisářku, jediná nevýhoda byla, že jí dějepis fakt bavil, takže se často někde zasekla. Data nebyla důležitá, hlavní byly souvislosti. Dodnes mám před sebou její zoufalství, když nás vyvolávala na začátku hodiny a my to neuměli, měla pocit, že to blbě vysvětlila. Těšila jsem se na moderní dějiny, bohužel v sextě odešla ze školy.