Já se teď celkem usilovně snažím vydolovat z paměti nějaký školní znalosti, o kterých bych si teď v dospělosti říkala, že jsou fakt zbytečný. A nic mě nenapadá, fakt vůbec. Leda snad nějaký zbytečně podrobný letopočty z dějáku, kde by místo data asi stačila nějaká časová osa, jak dějinný události šly po sobě a proč. Ale třeba ta trepka, tyjo, to mi zrovna přišlo boží, když jsme si je pěstovali na okně v seně, i ta související práce s mikroskopem pak... I třeba ten často propíranej tělák mi jako naprostá ztráta času připadal ponejvíc z toho důvodu, že jsem v životě neměla štěstí na tělocvikáře, kterej by nás na těch hodinách doopravdy něco učil, jinak bych k tomu předmětu třeba taky měla úplně jinej vztah.

​ docitam zpetne a chystam se zrovna neco takovyho napsat a vida, karoleena uz napsala! 

Evaeva my meli na gymplu uzasneho cestinare, dejiny literatury s nim byly bozi, plne souvislosti, perlicek a ruznych historek. Cele ctyri roky jsme premlouvali reditele, at nam ho da i na dejepis (na ten ho pak mel bracha a byl spokojeny). Meli jsme na nej prave takovou tu ucitelku, co nam diktovala poznamky ze sesitu nejakeho byvaleho zaka, aby to nemusela znovu vymyslet. A takovych jsem za ty roky potkala hodne. Na ruzne predmety. Uplne stejne ucili na stejnem gymplu stejni ucitele i me rodice o tricet let driv i meho bratra, co tam nastoupil pet let po me maturite. Mame z te skoly temer stejne zazitky. Mne se proste jen libi, jak renusatko popisuje skolu syna. Ja jsem vazne strasne skepticka tem osnovam a neustalemu opakovani latky. Jak tu uz nekdo psal, ze syn uz mel behem let ve skole jehlicany minimalne trikrat.

Jen bych teda rada dodala, ze nemam nejmensi problem z objemem uciva. Neuskodilo mi to, mozek se trenoval, lecos zajimaveho jsem se dozvedela a obecny prehled povazuju za dulezity. Ja mam jen problem s tim, jak se to ve skolach obecne predava. 

Pavlena Mě to fakt do teď nenapadlo!  Přitom moje nejlepší kamarádka má tři syny, nejmladší je autista, který jí na krku zůstane 100% a nejstarší průšvihář, pije, bere drogy, málem ho nepustili k maturitě a odmítá se odstěhovat z domu, mám to přímo před očima!

Makara Úplně off topic - tvůj příspěvek mi připomněl jak jsem včera a dnes dopoledne slyšela praskání šišek na borovicích, to byla taková nádhera, teplo, slunce a to praskání.

Černá kočka no jo, dnes to bylo venku jak balzam na nervy. Kaceli jsme stromy (borovice ne) a moji muzi si vyzadali kratasy.

To slunicko nam vsem pomuze k lepsi nalade, ale taky svadi k tomu nerizenemu rozvolnovani. Vcera u okynek v lesoparku davy, fronta na pivo bez rozestupu, rousky hluboko v kapsach.....

Pavlena Pro mě bude důležité, aby byly moje děti v pohodě a spokojené. Mně se třeba v životě skoro nic nepovedlo, přesto jsem happy.

Luna tak kazdopadne. Ja nemyslela, ze prahnu po objektivnich uspesich, spis treba ze mam v okoli spokojeneho fetaka a to treba neni uplne dobry pro tu rodinu no. 

Pavlena Tak to si zas myslím, že se bát nemusíš... 

Zuzuli souhlasím. Já si třeba myslím, že ty objemy učiva jsou často zbytečně obsáhlé, takže není čas dát důraz na to, co je opravdu důležité. Škola, jak ji popisuje renusatko, je i u nás, zatím funguje příliš krátce, než aby mohla mít nějaké relevantní reference. Zároveň je potřeba myslet na to, že každému vyhovuje jiný styl výuky. A z některých škol se v případě potřeby těžko přestupuje jinam. 

moora Karoleena já jsem za ty všeobecný základy vděčná. I když se to teda opakovalo, první stupeň, druhý stupeň, gympl, tak pokaždý víc do hloubky. A i přesto, že to bylo i tak pořád víc do šířky, než do hloubky, tak člověk prostě pochopil, že všechno souvisí se vším. Co jsem pak potřebovala důkladnějc, to jsem si dostudovala.

Ale nedokážu si představit, že bych v dospělosti, s dětma na krku a s prací si doplňovala kromě toho, co bylo nutný, ještě poznávačku stromů, prvoky, zažívací soustavu, co je to "v paždí listenů" , jak se dělá z kostí mejdlo, co to je fotosyntéza, základy optiky, gravitační zákony, který slepice jsou na chov a který na maso.....a tisíc dalších drobných maličkostí, který mi připadají jako samozřejmost, protože to tenkrát do nás chca nechca nacpali. A viděla jsem propastný rozdíl v některých znalostech u exmanžela, který měl průmyslovku a nikdy o biologii ani dějepis na střední nezavadil.

Luna no tyjo, tehle pripad je dost scary... rodina bez patologii, starsi decka uspesny a ten posledni se vubec nevyved no...

Pavlena Já věřím, stát se to může. Ale fakt se neděs předem. Já jsem žila s hystericky vyděšenou matkou, co se nás snažila uchránit před světem a nic horšího snad ani není, snad bych jí spíš odpustila, kdyby mě řezala, než zamykala doma, aby mě něco zlého nepotkalo...

moora Karoleena naprosto souhlasim;)

Luna neee, tak to ja nehystercim, jen me prekvapilo, ze to Garfie doted nenapadlo..

Luna To jsem vyvolala fakt já, ale mně ten první drobný neúspěch teprve dal pocítit, že by se to mohlo stát. Pavlena Já jsem zase fakt takovej notorickej optimista, prostě to považuju za automatický, to že se postarají sami o sebe a budou nějak v rámci normy spokojený....a ono to tak být nemusí. Taky to pochopitelně není něco, kvůli čemu bych v noci nespala...

continuity nikde jsem snad nenapsala, ze povazuju skolu za ztracena leta? 

Kammila Jennyfor prave tohle jsem myslela tim Zivot vas nauci. Ze clovek stejne musi najit to svoje, at uz vzhledem k pokroku v oboru nebo diky tomu, ze dela neco uplne jineho, nez studoval.

V kazdem pripade si myslim, ze vzdelani je zaklad pro zivot. I kdyz se pak clovek dostane k necemu jinemu, aspon ho ty skoly nauci (snad) myslet, ucit se nove veci, hledat si to, co se v knizkach nedocetl, vyrovnat se s vyzvou, at ma podobu male nasobilky nebo reseni sloziteho treba technologickeho problemu.

Ta moje veta Neucte se atd. byl nejaky stary bonmot, jen jsem tim chtela rict, ze ja jsem pak v praksi potrebovala neco uplne jineho, nez jsem se ucila. Coz me vedlo k dalsimu vzdelavani, praci na sobe, takze vlastne fajn. Jde o to nevzdat se s tim  ze Tohle ja neumim.

Ja jsem prave v teto diskusi zjistila, ze vubec nevim, co to je trepka, a pripadam si odstrcena (a nevzdelana)

Já se teď celkem usilovně snažím vydolovat z paměti nějaký školní znalosti, o kterých bych si teď v dospělosti říkala, že jsou fakt zbytečný. A nic mě nenapadá, fakt vůbec. Leda snad nějaký zbytečně podrobný letopočty z dějáku, kde by místo data asi stačila nějaká časová osa, jak dějinný události šly po sobě a proč. Ale třeba ta trepka, tyjo, to mi zrovna přišlo boží, když jsme si je pěstovali na okně v seně, i ta související práce s mikroskopem pak... I třeba ten často propíranej tělák mi jako naprostá ztráta času připadal ponejvíc z toho důvodu, že jsem v životě neměla štěstí na tělocvikáře, kterej by nás na těch hodinách doopravdy něco učil, jinak bych k tomu předmětu třeba taky měla úplně jinej vztah.

​

moora Karoleena já jsem za ty všeobecný základy vděčná. I když se to teda opakovalo, první stupeň, druhý stupeň, gympl, tak pokaždý víc do hloubky. A i přesto, že to bylo i tak pořád víc do šířky, než do hloubky, tak člověk prostě pochopil, že všechno souvisí se vším. Co jsem pak potřebovala důkladnějc, to jsem si dostudovala.

Ale nedokážu si představit, že bych v dospělosti, s dětma na krku a s prací si doplňovala kromě toho, co bylo nutný, ještě poznávačku stromů, prvoky, zažívací soustavu, co je to "v paždí listenů" , jak se dělá z kostí mejdlo, co to je fotosyntéza, základy optiky, gravitační zákony, který slepice jsou na chov a který na maso.....a tisíc dalších drobných maličkostí, který mi připadají jako samozřejmost, protože to tenkrát do nás chca nechca nacpali. A viděla jsem propastný rozdíl v některých znalostech u exmanžela, který měl průmyslovku a nikdy o biologii ani dějepis na střední nezavadil.

​jo tak pod to bych se s dovolením taky podepsala.

Anajtomu věřím, já jsem si pustila do sluchátek k procházce s kočárkem jeden ten jeho webinář, když ho dal k dispozici zdarma. Připadalo mi to takové plytké, neoslovilo mě to.