Garfie vejde se jim tam alespoň futon na spaní? Vypadá to opravdu miniaturní. 

continuity Jo, ta věc ve schránce byla nejhorší i pro mě a pak ty rybičky s očima, ale to je zase tak titěrné, že si ani neuvědomíš, co jíš. 

Ale ty kobylky a červi asi nejsou mastné sami o sobě? Tady se to nejí, spíš jako taková kuriozita, jako u nás. 

continuity No nebyla jsem uvnitř, ale asi jo. Ono se to směrem dozadu trochu rozšiřuje, ale ne moc. A to mám pocit, že tam byly dva byty, protože to mělo dva vstupy!

Garfie byly mastné tou úpravou, a to je pán delal na grilu, ne ve friteze. bylo to fakt strašně dobré. Červy uz jsem jedla i jinak, ale tam i po chuti poznáš, co jís a v průběhu jídla se to spíš zhoršuje, takže taky tak deset kousků.

Garfie u toho nejmenšího domu bych se bála, že to se mnou spadne teda přijde mi nějaký vychýlený

continuity no já už teď večeřet asi nebudu

continuity Ty jo, já jsem měla červi otestované v takové omáčce se zeleninou, osobně bych tomu řekla ,,po indicku,, mohlo to být teda i ,,po thajsku i vietnamsku,, protože te Asii absolutně nerozumím a přišlo mi to, že to zapadlo, mastné mi to nepřišlo vůbec. Takový jídlo jak kdyby to nahrazovalo místo treba kuřecí nebo tofu.  Normálně jsem to snedla jako porci jídla s rejzi. Ale já jsem několikrát už psala že bych to mohla jíst, jen teda bych to nezvládla připravovat živý já se toho děsně ale děsně štítim, jak je to v tom jídle tak ne. Ale ona se z toho asi dá dělat nějaká ta ,,mouka,, nebo třeba nějaký polotovar, tak třeba z toho jídlo budoucnosti vážně bude.

Karja mě to třeba přišlo jako super na posyp místo oříšků. 

O víkendu jsme byli na Enoshimě, malém ostrůvku blízko naší oblíbené Kamakury. Ostrov je s pevninou spojený mostem, pod kterým bydlí bezdomovci, nefotila jsem, ale musíte mi věřit, že měli skvěle zařízené podmostní byty, jeden dokonce s klavírem! 

Na ostrově jsou známé lázně a taky několik svatyní zasvěcených bohyni Benten, patronce ostrova. Je také bohyní bohatství, proto někteří návštěvníci myjí své peníze v jezírku, které je u svatyně. :-) My strávili celý den na pláži, na ostrov jsme se vydali až dost pozdě, v podstatě za tmy, takže fotky tomu odpovídají. Měli jsme to původně naplánované na druhý den, ale to už se blížil tajfun a strašně lilo. :-( Byla jsem tam poprvé, ale atmosféra byla skvělá a určitě se tam chci ještě podívat, je to je kousek. A jezdí tam navíc super vlak!  

Potkat tuhle paní ještě o hodinu později, tak mám asi infarkt!

Vůbec to tam bylo docela strašidelné! 

A potkala jsem na cestě krásného kraba! Fotila jsem rychle, protože i on byl rychlý!  Takže nemám měřítko, ale byl velký jako polovina mojí boty! 

A nazávěr, covid je v Japonsku stále živé téma!  (málem jsem je ani nestihla vyfotit, je to za jízdy)

Garfie ten vlak je dobrej,  přemýšlím v čem je výhoda,  že jezdí takhle 

Kora Možná nezabere tolik prostoru? Kdyby jezdil po kolejích klasicky, zabralo by to víc. A navíc mám dojem, že jezdí bez řidiče.

Garfie To je všechno tak super, jídlo, zavěšený vlak, mini dům, ty svatyně. Díky za zprostředkování toho tak odlišného světa :-).

Garfie Ten vlak je pro mě strašidelnější, než drak . Ale ráno jsem skoukla na fotky vln, které se tyčily nad pobřežím Aki a to se mi úplně stáhly půlky.

Garfie ostrov vypadá skvěle. Máte to daleko? Byla bych tam furt 

Závěsný vlak mě zaujal, trochu jsem googlila. nějaký konstrukčně jiný, historický je i v Německu, testují to pochopitelně Japonci a pak ma jednu turistickou atrakcí Čína. ten ma skleněnou podlahu a jezdí čistě na baterky. 

continuity Je to asi hodina cesty, v podstatě stejně jako do centra Tokya, takže kousek. :-)

Hele, tady ten vlak ani není žádná atrakce, prostě normálka. 

rozarka Taky jsem koukala . Já se teda trochu bála už v tu sobotu, to jsme se byli koupat, vlny byly pořádné, dál než dva metry od břehu už to bylo nebezpečné. A v neděli ráno už bych do moře nevlezla vůbec. A to se tu v podstatě nic nedělo! 

Zase trocha poučení o japonské kultuře a pár fotek z chrámu v Takasaki, městě, kde se už od 17. století vyrábí tradiční panenky Daruma a i dnes místní řemeslníci vyrábí zhruba 80% panenek v celém Japonsku. 

Daruma je tradiční japonská panenka pro štěstí. V drtivé většině je červená, ale zrovna na fotkách dole můžete najít i jiné barvy. Japonci ji vnímají jako zpodobnění štěstí a vytrvalosti. Je to v podstatě sploštělá koule a ať s ní pohodíte jakkoli, vždy překoná obtíže a vrátí se do správné polohy-to znamená nohama na zem, což je velmi symbolické . :-)

(v japonských karetních hrách a knihách je Daruma často znázorněná pod frází "Nanakorobi Yaoki", což znamená "sedmkrát dolů, osmkrát nahoru").

Pokud máte nějaký konkrétní plán nebo záměr, koupíte si pro štěstí Darumu bez očí-jedno namalujete rovnou a to druhé ve chvíli, kdy dosáhnete svého cíle. Tolik tradice, dnes už ale Daruma bez očí není úplně běžná, i když vidět se dá. Koncem devadesátek se do ní totiž pustili bojovníci za lidská práva-ukazovat Darumu bez očí je podle nich diskriminující a netaktní vůči nevidomým.

Vzhled Darumy zahrnuje spoustu symbolů a odkazů na mytologii (tak jako většina věcí v Japonsku), ve kterých se úplně nevyznám, tak snad jen na konec ještě jedna zajímavost-na konci roku se koná obřad "pálení Darumy", lidé je sváží do chrámů, poděkují za vše dobré, co díky nim získali, koupí si nové a ty staré se hromadně spálí, většinou na Silvestra.

Na fotkách chrám v Takasaki, kde se "použité" Darumy shromažďují.

A tady mám ještě malé Darumy ze svatyně na ostrově u pobřeží na severu. 

A taky jednu naši domácí z plastu (ty tradiční se vyrábí z papírové hmoty), moc se jí nelíbí další svatí v naší domácnosti!