whiskas 

To ne. Tehdy byla rychlá dost. Dokonce ho pak následující den transportovali helikoptérou do krajské nemocnice na neurochirurgii, kde rychle provedli zákrok a jeden den to vypadalo, že se mu dokonce uvolnil tlak na centrum řeči, že mohl už i docela artikulovat, jenže přímo na JIP asi dva dny na to přišla další CMP. Potřebný zákrok sice byl díky tomu rychlejší, ale došlo během něj k meningokokové infekci, což se u opakovaných mozkových zákroků ve velmi krátké době za sebou stává a poškodil mu základní mozkový kmen = mozková smrt. Pak se postupovalo dle protokolu, že čekali na uvolnění lůžka na nejbližším ARO v nejbližší nemocnici spádové oblasti a asi dva dny na to nebo tak nějak mu začaly selhávat orgány, takže mi volali, ať co nejrychleji přijedeme, pokud ho chceme ještě naposled vidět.

Tehdy se jeho šéf opět projevil jako chlap na správném místě. Zavolal a zaplatil pro mě, ségru a mamku taxi do 35 km vzdálené nemocnice na ARO, když jsem mu volala, co se děje, jestli neví, o nějakém rychlém odvozu, protože ze sousedů nikdo okamžitě nemohl. To bylo o 35 dní později.

Tou hlavní příčinou ale bylo, že otec mnoho let nebral léky na kolísavý tlak, který mu zůstal od dob kouření, protože mu vadily vedlejší účinky, které mu způsobovaly.  Myslel si, že na to budou stačit přírodní preparáty v podobě volně prodejných česnekových tablet a že si ten tlak bude sám pravidelně kontrolovat.

Jako teenagerka jsem tehdy byla přímým svědkem, jak mu to jeho obvodní doktor říkal, co ho pravděpodobně čeká, když ty léky nebude brát. To bylo nějakých 15 let zpátky.

Byl to jinak skvělý táta, ale dubová palice, pokud šlo o jeho osobu a doktory.

Vincenzina a kdo vi, co by nam rekla o souziti s matkou pani Proskova

​ To mě rozesmálo! 

Evaeva Tak ono zase její osobní kvality a chování vůči dospělým vůbec nemusely mít vliv na vztah k vnoučatům, ty ji klidně mohly vidět jako pohádkovou babičku....Němcová si ale celé to svoje dětství asi dost idealizovala a vůbec se jí nedivím. 

wendulka Tatínka je mi líto, je to smutný příběh. 

Garfie Přesně, moje babička byla na mě zlatá, ale nesnesla ji půlka vesnice:-D, no to asi víc. Zrovna včera jsem si na to vzpomněla. Naši vyzvedávali každý den holky ze školky, mají ji před barákem a byly u nich vždy hodinu a půl odpoledne. Po třech dnech to máma uzavřela slovy "konečně máme volno". Nás babička s dědou celé dětství denně vypravovali do školy, třeba 5 let, přišli o půl 6 a dohlídli na nás. každé prázdniny babička denně vařila...a to nebylo co mám vařit a špagety s kečupem a dva dny po sobě stejný.Každej den polévka a hlavní chod! Jo to byl jinej servis:-D. (Jo a nechodila jsem do školky, dva roky jsem tam byla každej den, od rána až do odpoledne, prostě uplně nepředstavitelný dnes, že by to tak někdo měl)

wendulka Tatinka je mi lito, ale musim se priznat, ze me dojal pristup jeho sefa, to s tou sanitkou i taxikem bylo od nej moc hezky.

Kan Vari 

Děkuju, ale jak jsem psala, je to 12 let a ty výše popsané souvislosti mi došly asi tak rok po jeho smrti, že to vzhledem k okolnostem s ním nemohlo jinak dopadnout a nakonec to pro něj bylo i lepší, že to nabralo rychlý konec. On by se s osudem invalidy s jeho povahou nesmířil. Byl by z něj nerudný dědek a nakonec by mi to možná zkazilo vzpomínky na něj.

Ano, to gesto bylo tehdy moc hezké.

Navážu na stížnost z jara. Přítelova starší dcera (19 let) má partnera (45 let), ok, věkový rozdíl už se v rodině zkousnul. Ona čerstvě na vysoké, ovšem překvápko rodino - 4. měsíc těhotenství. Prostě se tak rozhodli, navzdory slibům, že tu vejšku aspoň zkusí dodělat. Rozhodli se ještě dřív, než se na tu vysokou dostala, takže teď už zcela chápeme, proč zkoušky brala tak laxně. Její matka super zaskočená, otec taky, babičce to snad ještě radši ani neřekli.

A stěžuju si na sebe, že z toho nemám vůbec, ale vůbec radost. Mimina jdou úplně mimo mě a nic na tom měnit nehodlám. Nejsem připravená na to, vidět přítele tahat kočár a dělat dědečka - já vím, jednou to přijít muselo, ale je to fakt brzo. On teda zatím dělá taky naštvanýho, ale ve finále tu chůvu dělat bude a rád. Nehledě na to, že dcerka má maturitu, ale nulovou praxi, nikdy nebyla zaměstnaná. Ono se to utřepe, ale v tuto chvíli mi to nahání hrůzu.

andulka01já mám jednu takovou sestřenici, všichni ji to měli za zlé a nakonec má s tím klukem 4 děti a jsou spolu teď 16 let. U ni to tedy byl spolužák ze střední, takže doma dítě a tatínek já vysoké. A vše nakonec dobře dopadlo. 

Mně by teda spíš vadil ten vekovy rozdil, ale to je muj osobní problém. Jinak znám partnerku z Big4, která studovala s dvěma dětma na krku. Je o kousek starší než já a obě děti z domu. No občas ji závidím.

andulka01 v kontextu cele situace nejak nevim, proc bys z toho mela mit radost

andulka01 Tak to je jasný, že ted nemáš radost, když to ale bude pak těšit tvého partnera, bude to těšit pak i tebe, když on pak bude mít radost z vnoučete. Hlavně mu to neříkej, že ho nechceš vidět s kočárem, přijde mi to takové trochu ponižující sdělení nebo tak.... Na jednu stranu je chápu, ten její muž je starej no, ono čekat 5 let, tak je fakt na otce starej. To ukáže čas, jestli to bylo rozhodnutí špatné či dobré.

Ale bude to mít partner náročný, jednu dceru pubertačku, druhou mladou maminku...no pěkný:-D

andulka01 No to bych teda taky neměla radost, hlavně v kombinaci s tím věkovým rozdílem. To že se ji partner nepokusil podržet ve škole o něm dost vypovídá, trochu bych se bála. A můžeš si stokrát říkat, že tebe se to v podstatě netýká...

Ale moje sestřenice otěhotněla ještě před maturitou, taky z toho všichni byli nešťastní, hlavně její máma...no a pak teta zemřela poměrně brzo a nečekaně...a všichni byli rádi, že se užila s vnoučaty, ten život se dá prostě těžko převídat. 

Zase moora vystudovala VŠ se čtyřmi dětmi (omlouvám se, že tě takhle vytahuju, ale miluju mimo jiné ty fotky) a nějak se to asi utřepe... zas má teda holka výhodu finančního zajištění, si teda myslím, narozdíl od případu "dva maturanti čekají děcko". Dnes mám nějakou náladu "poloplná sklenice"

Zároveň chápu nepohodlí andulka01 . Bude to vyšší bruslařská na tenkém ledě.

andulka01 já teda chápu, že jseš z toho v šoku, je mladinká a k tomu ten věkový rozdíl... Ale klidně to může "dopadnout dobře". Ale od tvého partnera je hezké, že přijme novou životní roli, bude jí pomáhat, vozit kočár...

Být odvařená z mimina není povinnost, mně ostatně taky moc neberou a to mám tři děti Ségra si kluky jako mimina nikdy nechovala, nehlídá je,... ale teď už si s nimi umí hezky popovídat, jak rostou. Za zlé jí to vůbec nemám.

Karja To on první nadhodil, že s kočárem teda neee a probrat to s ním stejně budu muset, jak se k tomu postavíme, kde jsou mé mantinely (on má tendenci je občas překračovat). Hele já ty mimina fakt neumím, bude dobře, že on bude mít radost, ale já se k tomu zatím postavit neumím. Prostě se sobecky bojím, že mi to naruší vztah, který se tak nějak konečně ustálil, nepotřebuju okolo sebe moc lidí, ale toho partnera teda jo. 

viktorka_od splavu protože přece děťátko je požehnání a o tom se nediskutuje - mi připomněla má matka, významě poukazujíc na to, že jsem bezdětná a tímžtopádem do toho nemám vůbec nic co mluvit.

Já vím, že to dopadne ok, spoustě párům se to povedlo, maj kupu dětí, šťastný babičky a dědečky co si užívaj dětičky okolo sebe. Akorát já do té kategorie až tak nezapadám.

andulka01 jeho dítě to ale nebude, o váš vztah bych se úplně nebálaJestli tam půjde dvakrát týdně na návštěvu a hodinu bude jezdit s kočárkem,... Od tebe se asi žádné extra zapojení neočekává, ne?

andulka01 Jako matce puberťačky mi přijde fajn, že je už plnoletá a má po maturitě. Chlap není spolužák bez příjmu, asi rodinu zabezpečí. Nevím, jakou vysokou dělá, ale jestli to není medicína nebo veterina, tak to jde asi zvládnout i s dítětem, kdyby chtěla. Pokud vůbec chce a nešla na vysokou jenom kvůli rodičům, což mi podle toho, co píšeš, tak připadá.

andulka01 Holka je plnoletá, tak do toho bohužel nemá co mluvit vůbec nikdo. Jestli dětnej nebo bezdětnej je fuk. Moc ti přeju, aby to váš vztah ustál Ale třeba bude mít dítě okolo sebe tolik nadšených prarodičů a tet, že se tě to ani nijak nedotkne. Starší tatínek bude asi z miminka taky vedle, kdoví, jestli vás ke kočáru vůbec pustí.

Evaeva Hele ještě to koušu, vůbec nevím co a jak bude.
Jen bych nerada byla vařená žába, která za rok zjistí, že jí dvakrát do měsíce na víkend přistane v bytě kočár a společné plány se budou dělat podle krmení, koupání a spaní, na to jsem prostě stará a příliš Herodes. A taky bylo v plánu, že si přítel najde práci u nás v okolí, aby nedojížděl každý den, což myslím, tímto padá, protože bude mít blízko současné práce mladší dceru i vnouče i maminku, takže bude tak nějak víc po ruce tam. 
Jo, jsou to moje soukromé, čistě sobecké myšlenky. Bude to ok, stejně to jinak nevymyslím.

andulka01 nechala bych to zatím být, uvidíš, až to uvidíš :)

Ale asi počítej s tím, že pokud se partner nechá ukecat na nějaké hlídání, bude se chtít i něco po tobě, jako třeba přebalit apod. Vlastní zkušenost. Mívali jsme tu manželova vnoučata od mimina, poprvé hlídání asi ve třech týdnech, to jsem já ještě vnoučata neměla a přes to, že jsem 2 kousky vychovala, byla jsem si dost nejistá. Pak jsem s nima jezdila i na týden na dovolenou, ne teda úplně ráda, jak jich přibývalo, byl to docela zvěřinec. Teď když je nejmladší 6, zvládají to už sami. Ale každý týden je má muž jedno odpoledne a většinou chodí k nám na palačinky (což klidně udělám, ale mohli by aspoň pozdravit, když přijdou). Takže úplně mimo určitě nezůstaneš. Ovšem být z toho nadšená určitě není tvá povinnost.