Lamicka my teď neodhadli jednu cestu. V mapě byla značená čárkovaně, což jsme několikrát před tím šli, takže jsem čekala cestu přes kameny, ne úzkou pěšinu nad padesáti metrových srázem. Mělo to snad kilometr a půl prakticky bez přerušení. Když muž s jedním synem na zádech řekl, že tady počká a bude zespodu jistit druhého, viděla jsem je pod tím srázem všechny tři. Ale starší syn to zvládl skvěle, prý jsme byli jako horolezciKe konci ale bylo vidět, že už ztrácí pozornost a musela jsem ho pořád napomínat, ať se soustředí.

Evaeva au, au, hlavne, ze to dobre dopadlo.

v rakousku carkovana cara muze znamenat i dojisteni retezy, exponovany nebo jinak slozity teren je spis pravidlo a jsou v tom zahrnute dva stupne.

tady jsou k tomu vysvetlivky

https://wiki.openstreetmap.org/wiki/Cs:Key:sac_scale

jeste se da ridit dle tecky na rozcestniku

https://devcezhor.cz/stihnu-to-o-turistickem-znaceni-v-rakousku/

continuity no, my byli překvapení, protože část výpravy pár dní před tím šla dokonce tečkovanou a prý to bylo lepší než tahle. Nahoru jsme šli soutěskou (taky čárkovanou) a to bylo dle očekávání, přes kameny, ale normální pěšina. Čekali jsme, že dolů seběhnene okolo, a ono totoU rozcestníku psali, že za špatného počasí nedoporučují, ale bylo sucho a hezky. Tou čárkovanou teda myslím dle map na seznamu. Naštěstí jsme byli čtyři dospělí, mladší v krosně, starší syn a třináctiletá ségra. Být tam jen s mužem a dětmi, bylo by to o dost horší. Teď zpětně je mi jasné, že jsme se měli vrátit.

Evaeva My vedeli co jdeme, jen me opet zradil ten muj strach  a za sebou 3 hodiny chuze, pred nami 1 hodina. Tak jsem to rozdychala a pokracovala. Deti a muz to nastesti vubec nemaji a musim rict, ze mam radost, ze je to bavi a krasne chodi. Takze me potesilo, ze se toho da zbavit. Treba me budou brat sebou.

Tak hlavne, ze to u vas dobre dopadlo.

Evaeva mapy na seznamu se snaží to používat taky, jsou to hodně dobré mapové podklady. Přecházeli v Rakousku na jejich systém už nevím kdy. 

Že ty obtížnosti někdy nesednou, to se občas stane. Někomu třeba vadí ta expozice sama o sobě, i když terén objektivně nijak náročný není (není tam převýšení, těžké kroky a pod) a může mu víc sednout spíš skalnatý terén, kde už je potřeba trochu popolezat, používat ruce, ale nehrozí tam pád do hlubiny. A obojí to bude čárkované. Ještě můžou být ty stezky hodně suťovité, ve smyslu drobný štěrk (to je teda spíš problém vápencových hor - Dolomity a Julky) a to je teda neznášim na sestupu asi ze všeho nejvic.

Taky je důležitá délka, to jste už zjistili. Jedná věc je ujít kousek blbým místem a úplně jiná se tím probíjet půl dne. 

Evaeva jo a tečkovanou bych s předběžnou znalosti toho, co mě tam čeká nešla ani bez dětí. muze tam být už celkem složité lezení, delší zajištěné úseky nebo i regulérní ferrata. 

Lamicka víš co, maminky mají být trošku hysterické;) Mně některé výšky taky dobře nedělají, myslím, že při feratě bych ale paradoxně byla v klidu, protože tam máš to jištění. 

Mně starší syn taky potěšil, moc ho to chození bavilo, pořád poptával celodenní výlety hlavně když se šlo nějakou pěšinou přes kameny a podobně. Hřiště nebo dětské trasy ani moc nepotřeboval.

Makara Sweet Potato Já, já, já jsem teda Chuck Norris! A historku s monoploutví, co se nevešla do rtg na CHDG, jsem tu k dobru už dávala

continuity mamka měla nějakou knížku s popsanými trasami. Feraty jsou značené zvlášť, hlavně tohle (ta čárkovaná) byla spíš cesta přes hodně kamenů, žebříky, ale bez jištění. Délka je jasná, ta naše cesta byla blbá spíš, že nebyl čas odfrknout psychicky, jinak to nebylo vyloženě fyzicky náročné. My zas nejsme úplní začátečníci, v horách už jsme párkrát byli a naši jsou celkem horalové (nebo spíš byli). Tohle byl fakt kiks, dokonce jsem tu trasu našla popsanou na nějakých stránkách o cestování s dětmi, ale ti to asi nešli celé, jen tam psali, dá se jít i okruh...

Lamicka takhle, definitivně mě strachu zbavilo setkání s medvědem na Lago di Garda. Při nástupu k docela těžke ferratě jsem si odskočila a najednou 2 metry odemě stál medvěd  Odrostlé medvídě, ale stejně nic moc. No, ferrata mella krutý začátek a když jsem viděla, do jaké výšky se šplhá, chtěla jsem jít domů. Ale to znamenalo kolem medvěda  Takže jsem to vylezla ani nemrkla  Jinak ale určitě na začaltek doporučuju ten kurz, my byli jen na jednodennim v Lužických horách od Summit leader, ale nevím jestli to ještě dělají. Klepala jsem se i na těch lehkých ferratkách, ale bez toho aby nám někdo ukázal co a jak bych se asi bála. A rostu, když vidím rodinky bez helem nebo hrudních úvazků... Do toho bych investovala a myslím, že už by to zvládly i děti  Pěkná ferrata je Zadrátovaná jeptiška a kousek vedle je ještě dalsí v Oybinu. 
edit: našla jsem nějaké fotky. 

andulka01 To je náhodička. Dík moc za ten článek.

MPLee v tom schladmingu byly rodinné feraty od sedmi let Lamicka Vlastně mě celkem mrzí, že to neumím, ale kluci by mě k tomu mohli přivést

Karja Možná ví EDITH4B , jestli to statečné zachránkyni pomohlo?

​Nestíhám číst,ale ano,barvy určitě pomohly! Říkala, že kdyby letěla sama,tak si po této zkušenosti pořídí prasátkově růžový kufr

letím v září na Azory (teda doufám ) a kufr mám tmavě modrý

asi začnu shánět samolepky

SunEclipse Mašli si kup. Hodně barevnou. A uvaž si ji na kufr. Já mám růžovou

MPLee jsi hustá! Tohle k životu ani nepotřebuju, mně stačí mnohem menší dobrodružství

super příběh

Evaeva syn chce na horolezecký kroužek a k narozeninám si přeje stěnu, to má po muži :) 

Lamicka to je super! Takže příští rok si dáte nějakou feratku? Nebo to budete s dcerou jistit zespodu se zmrzlinou?

Evaeva zůstanu v tom sama...

Lamicka tak to bude fajn dovolená