To jo, děda je po by passu a kvůli sobě by nikdy nechodil...

Já si trochu málo pamatuju dobu před 25-30 lety na vesnici v pohraničí, kde jsme měli chalupu, a bylo to dost hrozný teda. Místní měli hlavně vlčáky, ty krmili chlebem namočeným v polívce, bramborama, při zabijačce možná dostali i nějaký maso. Za vlčáka dal soused v hospodě pětistovku, což bylo dost peněz, takže aspoň teoreticky, když psovi něco bylo, byla šance, že zavolají veterináře. Ten teda dělal hlavně hospodářský zvířata, ale občas pomohl. Ke křížencům nikdo veta nevolal, ti prostě byli odolní, nebo měli smůlu. Podle místních žil vlčák cca 5 let, pak se jednoduše pořídil další.

Kočky, co si pamatuju, nekrmili vůbec, bo jinak by nelovily myši, ani v zimě. Krmili jsme je my, potože jsme byli lufťáci a nerozuměli jsme tomu, jak to správně chodí. Stoprocentně se našly výjimky, ale v našem okol íto chodilo zhruba takhle, ten život tam byl dost tvrdej a projevi lo se to myslím i na tom vztahu ke zvířatům.

Solathis ďakujem. Ja väčšinou čítam samé ódy na tento spôsob kŕmenia. Zaujímalo by ma, či ste sa stretli aj s prípadom, že to psovi nesedelo? 

no muj kolega z vesnice to myslim vidi stale stejne, o nasem psovi pred nim vubec nesmim mluvit, protoze to konci bud totalnim odsouzenim me nebo hadkou, podle nej patri pes do kotce a kdyz mu je spatne utratit, moje liceni vysetreni u veterinare nebo ze jsem si vzala na prvni tyden se stenetem dovolenou nesl opravdu velmi tezce

Ja by som sa do toho teda nestarala vôbec. Mne keby začal niekto kafrať do toho čo jem, pokiaľ teda to nie je moj ošetrujúci lekár, tak ho pošlem kade ľahšie. To je stále čosi so zdravou výživou a tak podobne. Pes má 12 rokov, rvidentne mu nič nie je, tak čo viac si želať? Dnes sa rieši všetko.

já jsem slyšela od jedný známý, co dělá veterinářku na nějakým podobným místě, o jakým píšete, dost šílený story, týkající se teda hlavně krav, myslim, že se psem by se fakt nikdo neobtěžoval

A tak toto ked čítam...ehm. Dedinčania nie sú všetci sprostí, ani ignoranti. To je o ľudoch. Niekde držia psa na reťazi, niekde spí v posteli. 

Já to cítím stejně... Zeptala jsem se pod vlivem místní debaty o krmení psů a včerejší hodinové masáže od mé dcery, která na mě naléhala, ať jim zavolám a přesvědčím je, že to takhle nemůžou dělat. 

Je to jejich pes, nebudu do toho šťourat...

souhlas s Janulikem. prudit stastne prarodice se zjevne stastnym zdravym psem?? predpokladam ze oni ji do krmeni taky nemluvi. tady z tech spasitelskych komlexu je dobry casem vyrust...

edit: jsem to psala moc dlouho:-))

Správne rozhodnutie. Dcery sa môžete prípadne spýtať ako by sa jej páčilo, keby jej začal niekto kafrať do jedla pre koňa.

tak myslím, že to Zina nemyslela takhle obecně, jak jste si to vyložila. Ale teda taky mi přijde, že jsou takový kraje, hlavně to naše severní pohraničí, kde je to celkově chudší a drsnější. 

Mňa raz vytočila sestra, ked sme boli spolu v potravinách a robila som nákup pre otca. On už roky raňajkuje chlieb s Ramou a bielu kávu. Tak mu kupujem Ramu a neriešim. Chcela ma presvedčiť, nech mu kupim maslo, ale ja viem, že ho nechce. Otec má 78 rokov, určite mu teraz nebudem ordinovať , čo má jesť. A nie, nekupujem mu samé blafy, ale vždy kupim, to čo chce on, nie čo si predstavujem ja, že by mal jesť.

u nás v obci jsou tedy bohužel spíš sprostí :/ viz obliba border, které pak žijí v kotcích, krmení odpadem, řetězy, pes jen proto, aby byl, nikoho nezajímá, venčí jen naprosté výjimky...

Ale ja viem, len tento týžden akosi už neviem koľký krát počúvam, ako su ľudia na dedine zaostalí. Nemyslím tu na parfumánii, ale tu v mojom okolí, tak už mi to trochu ušlo. 

Pardon, ospravedlňujem sa všetkým, nechcem rozprúdiť debatu na túto tému. Sorry.

ja nemuzu Ramu ani citit, ale ze si ji jeden clen domacnosti preje tak je proste v lednicce. a maslo vzdy pripravene, muze si vybrat. presne, svepravny, si rozhodne sam

Odmala jí říkáme ochránce sirotků a vdov... 

tak já myslím, že je to správný, že se stará, a tu míru si každej musí najít sám, no

Vždyť nic takového jsem nenapsala. Psala jsem o době svého dětství, o konkrétní zkušenosti a taky jsem myslím zmínila, že nemyslím, že to tak bylo všude.

Jinak maminka žila dost velkou část života ve vsi o pár chalupách a jejich ridgeback spal v posteli a my jsme poslední roky taky skoro vesničani, pro Pražáky teda určitě :-).