Ručník že sušičky, to je věc...

Teda ono to je asi priznanie, ale keď mi je zima tiež ležím v ručníkoch zo sušičky :D

Je to hrozné čo píšete, ja som naposledy zažila chlapa čo na svojho retrievra kričal cez celé parkovisko že je k...t a j.....y lebo nešiel vľavo ale vpravo. No myslím si, že pri takých agresoroch to neostáva iba pri nadávkach. 

A potom je iná skupina: keď minulý týždeň skočil pes do Amy tak pani mu vraví šišlavým hlasom: Ale ňo ňo ňo, to ša nešmie, ty ši ale zlá, nešmieš byť zlá na iných pšíkov. A takých stretávam s agresívnymi psíkmy dosť. 

Ale aby som len nekritizovala iných, tiež robím chyby a uvedomím si to častokrát spätne, aj to si priznám že som mohla byť viac pripravená na psa. Nikdy by som ale fyzicky slovne ani ináč netrestala. 

Proboha, kam s těmi psy chodíte? Já opravdu agresivního psa, který by se mi hnal na Bonnie s úmyslem ji zakousnout, ještě nepotkala.

nám se s Čendou takovej ten fakt brutal stal dvakrát, jednou na něj vyběhl výmarskej ohař mezi auty a pokousal ho tak, že nemohl dva dny skoro chodit (černý jelita na vnitřní straně stehen a z druhý strany velká díra v kožichu) a podruhý ho hnali dva uteklí hlídací vlčáci z autobazaru, ti by ho asi fakt zabili, byl pokousanej taky dost, naštěstí se nechali zahnat klackem.

S Rufíkem je to na úrovni "ty si debil", "ne, ty si větší debil", ale to já skoro ani nevnímám, snažím se teda pozitivně posilovat, haha, ale to napnutý vodítko dělá bohužel svoje a Rufík je dost chytlavej, když na něj někdo vrčí...

Tak boňule už si teď taky nenechá skákat po hlavě, momentálně má na čumáku strup po hádce o míček s jednou maďaračkou. Akorát mám pocit, že lidi s většími psy nemají asi kvůli té velikosti pocit, že každý takový incident bude muset stát jejich mazlíčka život.

njn, to je takový věčný neporozumění mezi majiteli malých a velkých psů. Já si myslím, že do jistý míry je to normální, když se občas něco semele, to by fakt museli být svatí, ale pravda je, že ty malé psy to ten život stát může (jeden z Čendových úplně prvních kamarádů Maxík takhle bohužel v asi 12 letech skončil, už se nedal zachránit a to byl pes spíš střední než malej). 

Nejhorší zážitek mám kus od domu s velkým křížencem nějakého bojového plemene, hnal se nám na Terka rovnou s jasným úmyslem, jednou se naštěstí zarazil o čubu a podruhý s námi šel naštěstí můj chlap, tak si mu stoupl do cesty a chvíli to vypadalo, že se vrhne i na něj. Jsme se pak z toho zážitku klepali oba, nejhorší bylo, že se klepal i majitel, bylo to fakt hnusný. Pak na nás jednou vyrazili dva stafordi, naštěstí se vynořial Belisa a získala nám čas, a jednou 2 vlčáci, proti nim jsme vypálila já. Jezevčíka nám jednou hodně zvalchovala argentinská doga :-(.

Jinak hádám, že bydlíte ve větším městě?, kde jsou psi socializovaní, žádný z těch zážitků nemám z Prahy. Ale stačilo se posunout 30 kilometrů, a  už tu je fakt tak 1 rozumnej pes na dalších 10, u kterých jsem ráda, že je majitel udrží na vodítku.

Jistě, a nikdy jsme z Prahy paty nevytáhli.

mně taky přijde, že mezi psy jsou běžnější takový ty drobný šarvátky a poměřování, kdo teda je větší borec (takže já jsem na to už za ty roky docela zvyklá a zas tak moc to neprožívám), ale málokdy z toho bejvá něco vážnějšího (ty naše dva případy byly obě docela nestandardní situace), feny se dle mýho perou málo, ale když, tak to bohužel stojí za to.

Tak vam sem zas po dlouhe dobe nahazu milion fotek :D Nejak to tu posledni dobou nestiham ani cist....

Jak se tu vubec otaceji fotky?

na to jsem teda taky ještě nepřišla :-(

Naga úžasná jako vždycky!!!

K tomu řvaní, dokud jsem měla je jednoho psa, tak jsem pokud vím neřvala, ale co přibyl druhý, tak mi občas bohužel taky ujedou nervy a neobejde se to vždycky bez ječení :-(. Je to troufám si říct dost málo, ale pár krizí už bylo.  
Vtipný je, že jednou jsem se kvůli nim málem přizabila dva dny poté, co mi začlo připadat, že bychom mohli mít i třetího, protože šlapou už dluhopu dobu v pohodě :-)). Tak to byl dobrý návrat zpět na značky

Podle fotek vím, že paty nejspíš vytahujete, jen píšu, že my tyhle blbý zážitky máme všechny z okolí malých měst a vesnic, kde mi ta socializace přijde znatelně horší.

Rufík byl ráno na procházce pod bedlivým dozorem....mít otevřené okno, tak bych se bála, že mu skočí za krk :-D

opět se potvrdilo, že nás Kocour si šel do fronty na krásu stoupnout 2x, ale do fronty na rozum už to nestačil. večer musel nutně ven a v noci začalo samozřejmě lejt. kočky, když prší, tak si někam zalezou. ne tak Kocourek. takže jsem ho ráno sbírala ze zahrady mokrýho jak myš a i když jsem ho nesla domů v upaženejch rukách, co to jen šlo, přesto se mu podařilo v poslední chvíli obtisknout jednu zablácenou tlapu na můj světlej  baloňák

Měla jsem tam ještě text, že prý kohoutková je fakt nejlepší, ale někam se to ztratilo.

Zuna mala teraz nedavno (pocas puberty) obdobie, kedy mi extremne startovala po inych psoch (puberta - dovtedy to nerobila a ziadnu ziskanu negartivnu skusenost nemala), ale to sla uplne do vyvrtky, nereagovala na nic, tma pred ocami a niekedy pri tom chnapla aj po mne, ked som ju obmedzila v pohybe (nastastie sa vzdy vsetko odhralo, ked bola na vodzke). riesila som to na radu trenerky tak, ze vzdy, ked sme sa minali s nejakym psom a videla som, ze sa prestava hybat, skrci sa a "ide lovit", poliala som ju vodou, aby som ju restartovala. 4 dlhe tyzdne som na kazdu prechadzku nosila flasu s vodou (taku s tym uzaverom, ze staci flasu stlacit a voda vystreli) a oblievala som Zunu v stave pred vyvrtkou (postupne stale menej a menej, kym na zaciatku  bol problem  takmer kazdy pes, neskor uz len napr. 1, 2 psy za prechadzku) a musim povedat, ze po dvoch tyzdnoch to uz bolo neporovnatelne lepsie, ale flasu som mala so sebou pre pripad vzdy. nam to fungovalo a pomohlo - minuly tyzden som ju vzala von a cielene som vyhladavala psy, aby som videla ako reaguje a slava: 9 psov a Zunka v klude :-) vody sa neboji, traumatizovana nie je (ale ona je fakt povaha, ze si z nicoho tazku hlavu nerobi). uz chodim vencit ako normalny clovek, haha.