Mně se ta vůně sama o sobě líbí, ale obecně si pro sebe nevybírám výrazně laktonické/santalové vůně, protože obzvlášť za určitého počasí /teplo, vlhko, přetopený interiér/ mi vadí, bolí mě z nich hlava. Jednou z výjimek je Samsara ve všech koncentracích.
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
...ahaa.
Já zas laktonické vůně mám moc ráda. Ale právě santal musí být dobře zakomponovaný, jinak mi vadí(někdy jen ve vůni ruší, někdy mě tam rozčiluje a někdy mi z něj vyloženě navaluje...)
Samsaru jsem měla moc ráda.
Dnes už bych ji nenosila
(pořád je to velmi dobrá vůně, ale mně už neodpovídá...)
... mám to stejně, Samsara se mi líbí pořád, ale už to nejsem já...
...říkám pořád, že vůně musí korespondovat s vnitřkem člověka
(tedy aspoň pro mě bezpodmíněnečně),
harmonovat s duší...
FLORIENTAL CdG
Pozdní večery z počátku září, které pomalu houstnou v doutnavou švestkovou tmu. V ní se může stát všechno a nic. Můžeš potkat kočku Šklíbu. Projde kolem tebe, zdánlivě si tě ani nevšimne, ale její ironický úsměv cítíš v týle ještě dlouho poté. Můžeš se propadnout do horkem se tetelící povidlové bažiny, stejně jako tě může pohltit pohyblivému písku podobná duna koření rozdrceného na prach. Kouř se ti proplétá mezi prsty a ty se ho držíš jako Ariadniny nitě, necháš se jím vést až k prvním purpurovým červánkům, které se však promění jen v další sametovou tmu noci z počátku září...
Přesně takhle má vonět letní ovocná pižmovka. Osvěžující sklenka poctivé limonády s plátky limety a grepu s kůrou. Nádherně sladkokysele nahořklá, jemně květinová, něžná.
Výdrž bohužel jepičí, zcela typicky pro tento druh vůní a zejména těch, které se mi líbí (připomněla mi moji milovanou Cristalle Eau Verte).
New York Intense Parfums de Nicolaï
Pro mě objev roku a vůbec nechápu, že mě tahle krása až dodnes míjela.
Na první přivonění jsem vnímala značnou podobu s Pour Monsieur od Chanelu, ale New York intense je jiný, komplexnější, více hořký, více přírodní. Až když jsem si přečetla zdejší recenze, došlo mi, že jsem neobjevila Ameriku :) Tu už evidentně objevil LT a objevili i jiní... Ale i tak se ze svého objevení New Yorku víc než 10 let po jeho vytvoření opravdu upřímně raduji. Nic tak nepotěší parfumaniačku jako nalezení parfému, který úplně přesně odráží její vkus, její přání, její nastavení mysli a navíc když to přijde tak nečekaně.
Neobjevila jsem světadíl, ale objevila jsem nepostradatelnou součást parfémového šatníku Dokonalého Muže.
Miru to jsem si myslela ještě předloni. Pak jsem si koupila Verbenu a teď Konvalinku. Obě letní polívačky, kvalitní, ale lehounké. No a dneska jsem se konečně (poté, co už mi zas funguje čich) dostala ke vzorkům a jsem okouzlená...
...tak ten pocit musí být parádní.!, že cítíš a že máš nový objev
Miru myslím si, že úplně nejlepší objevy vznikají nečekaně ve chvílích, kdy nic nehledáme...
...jo, někdy to tak bývá
BOHA Jeroboam
Smetana z mandlového mléka v bílé porcelánové misce. Její hladina v matném lesku odráží tajemný svět zelených odstínů zralého bergamotu a ještě křehkých lístečků právě se na světlo deroucích fialek. A je v té alabastrové bělosti už uvězněna vůně máslového jasmínu a citrusových gardénií, jako tvář ukrytá za batistově vytkávaným závojem.
Vůně klidná, důstojná, krásná, je v ní cosi středověkého. Nevím... Pořád v ní vidím plavou tvář oněmělé Ofélie, na niž Hamlet, v té své nejisté sebejistotě, křičí: "Běž do kláštera!" Jenže ona odchází do jiného ticha, do jiného smíření.
WHITE PEACOCK LILY D. S. & Durga
White Peacock Lily a já jsme se poprvé setkaly asi před čtyřmi lety. Poprvé a naposledy. Od té doby jsme se neviděly. Necítily... A od té doby jsem nepoznala jinou, která by jí byla byť jen podobná. Norma Jean a Marilyn v jednom. Origins a plavý anděl vystupující z nich. Prostý, čistý, jednoduchý kokon, tmavý, dřevitý, kouřový, měkký, snad trochu sladce připálený - a už se rozestupuje, rozevírá a puká, objevují se smetanově křehká křídla, pomačkané okvětní plátky, přibývá jich, vrství se a skládají v plisé bělostných šatů, co je jednou nadzdvihne proud vzduchu ze šachty v chodníku...
/... sladce smetanová bílokvětá vůně vystupující z dřevitého doutnání, až nečekaně atavistického.../
James (Atkinsons) - nasládlé dřevo se suchými bylinami a zeleným jalovcovým jehličím. Ovšem po rozvonění vše převálcoval můj oblíbený oříškový zpola zelený a zpola suchý oříškový vetiver. Je sice vedena jako pánská, ale podle mě je to jasný unisex - je stejného soudku jako Encre Noire, Hermessence Vetiver Tonka, Sycomore a Bal d´Afrique. A intenzita a výdrž na jedničku.
Tero (Nishane) - cukrové krystaly se suchou dřevitou pačuli vyvolaly neodbytnou asociaci s LVEB. A to asociaci poměrně dlouhou. Naštěstí se cukr začal tavit na mléčný karamel, přidala se nesladká skořice - jenže taky se vonné molekuly začaly poroučet a zbyla jen jemná stopa.
BLAMAGE Nasomatto
... já & moje Blamage, znovu, po letech...
Ona mu otevře dveře od bytu, on je za sebou tiše zavře, piknikový košík opatrně odloží na zem. Pomalu se rozhlédne a zhluboka nadechne...
On: "Tady zase hořelo?"
Ona: "Ne. Nehořelo. Tady člověk jednou nechtíc zapálí a už se to s ním táhne..."
On: "No... Nechtíc..."
Ona: "Jistěže nechtíc! Schválně zapaluju jiné věci. A jinde. Ale to ty víš."
On: "A přesto cítím kouř a spálené dřevo."
Ona: "Tak to je všechno v pořádku, to hořím já."
On: "Má cenu se ptát, jak se ti to stalo?"
Ona: "Nemá - a i tohle víš."
On: "Prostě jako vždycky... Pro který parfém dnes hoříš?"
Ona: "Blamage."
On: "No to je s tebou prakticky všechno..."
Ona: "Touché."
On: "A to je všechno?"
Ona: "Co čekáš?"
On: "No nějakej poetickej rozbor..."
Ona: "Žádnej nebude. Tohle je jednoduchý. Hořící mokrá kůra. Pálí se a doutná. Nehoří jasným plamenem. Oheň se po ní jen plazí, dusí se vlhkým teplem plným bílé páry, která z dřeva stoupá. Jenže ty chceš opravdový bonfire, tak přidáš stopku pálenky a stejné množství kerosenu. A je to. Tohle jsi chtěl. Všechno shořelo ve zlomku vteřiny, zbyla jen vůně něčeho, co nikdy neexistovalo. Takhle jednoduché a nepoetické to je."
On: "Aha. Tak ještě že tak..."
//Dlouho jsem si myslela, že až budu velká, budu umět psát opravdový recenze, jenže když se mi vůně neprotne se životem, přestane v mém světě existovat. Vůně musí být kus života, jinak nehraju...//
euridike naopak, ta recenze JE opravdová ❤️
(moje domněnka
...nelze vstoupit do stejné řeky dvakrát...
A nebo ano, ale pak je to jiné/jinak/ třeba -
"nuda"..?.
Opravdová recenze to je, ale ten opakovaný vztah
už
opravdový
ne...
((a nebo ano, ale právě
jinak...))
)
