A cítíš tam i toho koně ve stáji? Já bych na něj přísahala ( ale až na úplný závěr).
Teď zrovna cítím sladce vonící slámu na hůře stodoly, kde jsou ve staré dřevěné skříňi hoblíky a zapomenutý svazek proutí na košíky, které nikdo neupletl. Stojí tam žebříňák s ohořelou ojí a přes přesušené kleštiny jsou přehozené kožené postroje. 
Secretions Magnifiques opravu zkoušet nebudu 
. Tvoje recenze je dost výmluvná. Super 
.
To je recenzia! Ako krásne vieš popísať vôňu, ktorá ti nevonia Ani som nedýchala, čo sa z toho vyvinie.
Dievčatá, neskúšali ste niektorá Eau de Virginie od Au Pays de la Fleur d'Oranger? Celkom by ma zaujímala táto tuberóza s ylangom.
Mám vzorek, je úžasná. I když mně přijde nejsilnější v počátku, citrusy s pepřem a kardamomem, pak postupně sládnoucí záplava květů.
Russian Tea je výjimečná vůně a potvrzuji, že se jí netřeba obávat. Voní skutečně v první řadě jako čaj, silný a poctivý, který si dáváte na posilněnou, ne z nudy příliš dlouhého odpoledne. Pro mě je to vůně na ven, do chladných, větrných dní, třeba k rytí záhonů - trochu toho hnoje v ní cítím, o to žádná. Taky březovou kůru nebo spíš dužinu, mátu a maliny zlehka, když je hledám. Velmi dobře drží a jde do prostoru.
Eau de Virgini de la Pays D' Oranger je nova vune od Virginie Roux a co jsem cetla od lidi z Nice a okoli na FB, ma to byt parfemovy skvost. Jeste se ke mne nedostlala
znam od Virginie Eau de Madelaine, kterou pouzivala jeji maminka a ta je dobra, starosvetska pudrova s ruzi a ted je jeji cas
Dovolím si mírně doplnit: Eau de Madeleine od Au Pays de la Fleur de l´Oranger je vůně vytvořená v roce 2015, takže ji maminka Virginie Roux rozhodně používat nemohla . Vznikla na počest babičky Virginie Roux jako návrat ke kořenům (rodinným i parfémovým) a je to orientálka postavená hlavně na kadidlu (pudr tam necítím a růže uváděné ve složení bohužel jenom nepatrně). V zimě byla taková zastřená, první kompliment jsem na ni získala až v tomto teplém počasí.
Ďakujem, som na ňu zvedavá, snáď ju v septembri na zraze vyskúšam
Ale máš naprostou pravdu, že teď je její čas - v zimě jsem z ní byla na rozpacích, připadala mi příliš odtažitá, teď v horku se krásně rozvíjí.
No kdyby se Russian Tea medvědilo, tak se hlásím :)
LA FIN DU MONDE (Etat Libre d´Orange)
Nevím jak vy, ale já osobně hodlám konec světa očekávat s lehkou skepsí /poněvadž jestli se ukáže, že to zase byl jen zbytečný humbuk a kde nic, tu nic, tak už budu vážně zklamaná/.
A protože je mi jasné, že ten jediný, s kým bych klidně absolvovala i konec světa, bude zase někde zatraceně daleko, tak...
...tak si najdu nějaké pěkné a opuštěné místo, kde bude neposekaná luční tráva prokvétat stovkami modrých kosatců, dovalím si tam soudek se střelným prachem, na ten si pak sednu, vezmu si velký sáček se slaným máslovým popcornem a upřu zrak na oblohu, stejně jako bych ho v kině upřela na velké plátno. Budu se cpát tím žlutým a voňavým popcornem a se zájmem pozorovat, jak se zatahují mračna, vše je minutu od minuty temnější, modrá se mění v šedou, šedá v růžovou, růžová v sytě šarlatovou...
A když budu mít štěstí, tak právě v tuhle chvíli ucítím za svým pravým ramenem to důvěrně známé sladké a hřejivé pižmo s nádechem cigaretového kouře...
Sedneš si vedle mě, podáš mi zápalky a já škrtnu...
a pak... La Fin du Monde...
/testováno v chladnějším období, uvidíme, co s tou sladkou výbušností udělají vysoké teploty.../
pod velmi silným dojmem, kterým na mě zapůsobil styl psaní euridike, jsem tedy vyzkoušela LA FIN DU MONDE. mrkvový kosatec a máslový popcorn. překvapivě dost krotké a nasládlé, má představa byla úplně jiná :) a ke konci tam bylo vážně něco jako síra, jenom lehký náznak. nebo jsem si to vsugerovala ;)
.... ja vnimala kosatec spise jako aromaticky a zemity, k tomu ten maslovy popcorn a sladky strelny prach s kourovym podtonem... pro me to je vcelku zajimava a neotrela kompozice - tak to me mrzi, ze Tebe uplne nepotesila...
Jeste by se s nazorem mohla pridat Ounz, te se myslim La Fin Du Monde taky libil....
to bys mi špatně rozuměla, vůně je to moc pěkná, jen moje představa byla jiná :) a ještě se zkoušením nekončím
... tak to jsem rada, ja mam vzdy trochu "spatne svedomi", kdyz nekoho zklame to, co ja jsem predtim vychvalila...
/i kdyz je jasne, ze obzvlast u parfemu je to vzdy velmi subjektivni zalezitost/
Dnes mi prišlo pár vzoriek. Zatiaľ som skúsila iba ELdO Archives 69. Čo ma zaujalo ako prvé je, že vôňa vydržala sprchu a aj pár umytí rúk. Takýto držák som ešte nikdy nemala. Wow. A tak trochu sa bojím, že ju potrebujem.
... vetsina parfemu ELdO ma dobrou vydrz , zrovna Archives 69 si az do konce stabilne udrzuje to svoji specifickou horkosladkost - taky se mi moc libi...
Vert de Fleur (Tom Ford) - název je dost zavádějící - je to zelená smršť v podobě galbana, majícího hodně blízko k rozmačkanému zelenému plevelu z hodně zpustlé zahrady. Zpod hromady plevelu se úporně snažil s většími či menšími úspěchy prodírat na světlo boží hyacint, ale nakonec to vzdal. Finále má podobu teplého olejnatého dřeva.
Collection Extraordinaire: Ambre Impérial (Van Cleef & Arpels) - dřevitá ambra, nepříliš sladká, bez stopy propolisu, zasypaná štědrou vrstvou hodně sladkého růžového pepře v podobě jemňoulinkého pudru. Přesto je lehká a do značné míry i svěží. A výdrž je bezkonkurenční.
Fugit Amor Jul et Mad.
Letní večer se chýlí ke konci a vy sedíte na kamenné lavičce starého dvorku, vaše záda zahřívají bílou chladnoucí omítku, slunce pomalu zapadá. Potichu se stmívá a vy pozorujete na nebi první hvězdy. Dnes svítí jasněji než jindy, zlatá záře je čím dál silnější a pomalu vás oslňuje. Musíte zavřít oči, abyste z toho silného jasu neoslepli. Záře dostává zvláštní tvar, tvar člověka, který rozpíná ruce. Ruce? Jsou to...křídla! Snese se na kamenné dlaždice a jde přímo k vám. Přisedne si a těmi velkými křídly vás mlčky objímá, protože noc je chladná a kámen tak studený...Křídla krásně hřejí jako prachová peřina a vám je tak dobře, že si přejete, aby ten okamžik neskončil. Něco vás tak zvláštně šimrá na nose...a pak v dlani. Slunce? Otvíráte pomaličku oči, protože svítá. Svítá a vy stále sedíte na kamenné lavičce. Když rozevřete dlaň, najdete v ní sněhobílé pírko. Pomalu se rozhlížíte do stran. Nikde nikdo. A to je dobře, protože jen vy teď víte, jak voní andělská křídla.
A koně tam nemám ani náhodou ...jak říká 
, potom se to vylepší).
