Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

Antonio Alessandria: Noir Obscur

Vydatně kořeněný rum a připálená, téměř nesladká tmavá povidla s kapkou citrusů na začátku typově připomenou Frapin. Za chvilku už se však dere do popředí bunda z drhnoucí živočišné kůže, prohřátá kadidlem. Jenom nějak nevím, co má být obskurního na tom, že jí pokapeme broskvovou šťávou a posypeme jemným pudrovým pižmem, aby zjemnila do semišova a do její kapsy strčíme čokoládové lízátko na dřevěné špejli.

Antonio Alessandria: Nuit Rouge

Oficiální stránky sice hovoří cosi o inspiraci vulkanickou erupcí za mrazivé noci a stříbrného svitu měsíce, no podle mě si spíš tento pán uspokojuje ve vůních svůj kožený fetiš. V tomhle případě vzal kysele svěží rebarboru a rozmačkané listy rybízu, suchý prachový šafrán a s pomocí kovových nástrojů, krémové vanilky a teplého kadidla vyčinil kůži tak, aby změkla do semišova.

Zároveň jí zbavil živočišného podtónu a použil jako potah na staré křeslo s dřevěnými opěradly (suchý cedr a muškátový oříšek). Jediné, co u téhle vůně zásluhou přidaného červeného bobulového ovoce odpovídá, je barevný odstín, ale stejně se pořád nemůžu ubránit dojmu, že se nám tu někdo snaží stát se druhým Bertrandem Duchaufourem.

"obscur" znamená v prvom rade tmavý, aj chanel má riasenku "noir obscur", asi tým chcú zdôrazniť čierne vyznenie vône...to by sedelo?

Inak, podľa zloženia a tvojej recenzie by sa mi mohlo pritrafiť, že ju budem na zimu potrebovať

Aha, takže temně černá? Přiznám se, že do slovníku jsem tentokrát nekoukala. No ale i tak to při tom názvu sedí vyloženě jen na první půlku vůně, která je opravdu zajímavá.

...taky me ta obskurni vune zaujala.

 Pripomnela mi vzdalene Daim Blond(ten je mene gurmansky)....

Jo tak vzato takhle, Noir Oscur se mi zdá rozhodně lepší jak Daim Blond.

Letošní čerstvá novinka Spirituelle od Divine. K dispozici mám bohužel pouze navoněný papírek, na němž nelze pozorovat žádný vývoj, ale i tak jsem nadšená. Celá vůně se točí kolem růže, která je pepřově jiskrná, muškátově sytá a chvílemi mi připadá jako macerovaná v kvalitním červeném víně. Zároveň obsahuje pudrové pižmo, což jí dodává elegantnější vyznění.

Divine uvádí ve složení i cedr, ambru a kadidlo, to jsem ale z papírku nepoznala.

/obrázek viz www.cafleurebon.com/

Houbigant Iris des Champs, verze extrait

Velmi povedená kosatcová vůně a už teď můžu říct, že ji zařazuju do nejlepších novinek roku.

Doufala jsem, že to bude plnokrevná kosatcovka v duchu značky Houbigant a opravdu, nezklamali mě.

Není to elegantní nebo chladná kráska ve stylu Chanel nebo Tom Ford, ani ten zemitý prachový kosatec z Iris Silver Mist. Tenhle je něžný, teplý a slunečný jako letní den strávený na louce. Kosatec je přítomný od začátku do konce - prvních pár sekund se mihne bergamot a pak už jsou tu jako elegantní doprovod krémové bílé květiny. Možná jasmín, možná ylang ylang, možná růže, ale je to všechno tak uhlazené, že mě to vlastně ani nezajímá. Do hladkosti se krásně zapojí santal, nesladká vanilka a lehký závan ambry.

Výdrž mnohahodinová, vůně se spíš drží u těla. 

Kdyby měli čistý parfém v balení menším než 100 ml, tak už je na cestě ke mně.

Noir de Noir

tu jsem kdysi zkoušela a bohužel je přesně stejná jak si ji pamatuji a moje penženka se třese...

čokoládový lanýž s růží a portským vínem, pačuli tam necítím nebo se schovalo za něco, co můj nos neidentifikuje jako pačuli, cítím jakýsi sladkonakyslý spodní tón tak že by to bylo ono? sladší, hutná, přesto je to dáma...největší úder čekejte na začátku, pak se postupně zjemní a zároveň i trochu potemní (jestli to takhle najednou vůbec jde, ale ford umí kouzlit :-) )

typově mi přijde blízko Black Orchid posunuté o level výše, ale někde jsem četla, že je spíše jako méně sladká a méně ovocná verze Plum Japonais, může někdo tyto dvě srovnat prosím?

Tak teď aspoň vidíš, jak jsem trpěla u Diaghileva.

Ale ta tvá recenze o plnokrevné kosatcovce zní tak lákavě, že si asi nakonec vzorek taky opatřím.

Ako je na tom s mrkvou?

S Plum Japonais bych urcite Noir de Noir nesrovnavala, jsou to dve ruzne vune. Ale s tim typovym prirovnanim k Black Orchid, pokud jde o ty cokoladove lanyze, souhlasim. A presto zatimco Noir de Noir je muj nejoblibenejsi Ford, BO je pro me nenositelna a to nejen kvuli okurkovemu laku na zacatku :) .

Děkuji moc :) já snad budu mít tento týden vzoreček Plum Japonais k dispozici tak jsem zvědavá

Jo, bohužel.

Na druhé straně když vezmeme v úvahu, že se jedná o čistý parfém, tak ta cena v přepočtu na 10 ml není tak vysoká. 450 euro za 100 ml. Byl by to ideální kandidát na rozporcování pro milovnice kosatce.

Tenhle kosatec kolem mrkve ani neprošel 

To je fakt. Tak ja si ten vzorek objednam a podle zkousky se uvidi.

Tak to okamžite idem zháňať vzorku!

Tak kdybys ten vzorek objednávala, nechceš mi ho tam taky přihodit?  Ono to zní velice lákavě... Už jsme na ten vzorek i koukala... ale do vánoc už asi žádnou objednávku ničeho neplánuju... snad...

Moc rada bych, jenze system me nepusti. V ramci jedne objednavky se muze od jedne vune vzit jen jedem vzorek. Ale muzu se pak o nej s tebou a s jeste jednou kandidatkou (trikrat hadej s jakou) podelit a dat vam taky zkusit.

Sospiro: Melodia

V podstatě jde o kořeněnou, lehce orosenou růži. Ta nám pod kapkami „banánového“ ylangu rozkvete do sametova, čemuž pomáhá i trocha nasládlého fialkového pudru. Přidruživší se pačuli zase dodá růži vlhkou zemitou hloubku, ylang po odeznění ovocných tónů zase hřejivou mýdlovost. No a pak už tu najdeme jen kapku mléčného santalu. Ten by při troše fantazie mohl představovat mízu uvnitř dřevitého stonku, který však vzápětí uschne. A pár krystalků nahořklého karamelu bychom zase mohli považovat za trny naší růže. A to je asi tak všechno.

Six Scents: Can´t Smell Fear (Series No. 3)

Podle oficiálních stránek má jít o vůni staré kožené bundy v městě betonu a dřeva. A musím říct, že v podstatě to sedí. Nejprve přichází na řadu domy ze suchého dřeva (muškátový oříšek a cedr), skrápené dešťovou přeháňkou trpce svěžích zelených citrusů. Po rozvonění se zjeví i ten beton s teplým kadidlovým dýmem a trochou sladce máslového kosatce. Až v tom posledním studeném kamenném zaprášeném domě najdeme i tu koženou bundu.

Creed: Acqua Fiorentina

Tato vůně má údajně vyvolat představu letního dne v ovocném sadu v Toskánsku. No tak do zahrady to má ale docela daleko. Letní den by to mohl být, ovšem ne v sadu, ale v plážovém domku u moře. V místnosti je dřevěný stůl a na něm miska s ovocným kompotem, který kromě sladkých švestek a cukrové hrušky obsahuje i nezralé slívy a je přelitý vodovým jablečným džusem a později i citronovou šťávou.

Abych nezapomněla, stůl není holý, je na něm čerstvě vypraný ubrus, co voní po docela nedrhnoucí aviváži s vůní jemné růže. Otevřeným oknem do místnosti vane do místnosti slaný mořský vzduch a dává tak vyniknout onomu stolu z vzdušného cedrového dřeva.

Creed: Fleurs de Gardenia

Tato květinová svěží vůně vás má údajně nalákat na procházku zelenou zahradou, která je plná gardénií. Jenže ona tam ta gardénie není úplně sama. Společnost jí dělá svěží kyselý rybíz, bylinky a ostrá hořká zeleň. Gardénie se sice snaží z toho všeho očistit a vyjít z toho spolu s jemnou konvalinkou jako něžná květinově krémová dáma, bohužel však za sebou jako temný stín táhne žampionový ocásek. Navíc vlhká zemitost i když jinak krotké pačuli a stále přítomné zeleně tomu také příliš nepomáhá. Vzduch pročistí až suchý průsvitný cedr v drydownu. To už je ovšem vůně tak tělová, že nemáte možnost si ten zbytek patřičně užít. 

Creed: Aventus

Dámské vůně od téhle značky mě nikdy nijak zvlášť neuchvátily, s pánskými, konkrétně s touhle kolínskou je to jiné kafe. Ovocná stránka v sobě spojuje trpkou svěžest bergamotu, šťavnaté kyselé jablko a rybíz a ledově vychlazený nezralý ananas. Ta je velice elegantně propojená s chladivými tóny mechu, jalovcovým jehličím, doutnajícími voskovými pryskyřicemi a suchým dřevem. V drydownu pak vůni zaoblí jemný pižmový poprašek s pár zrníčky vanilky. Osobně bych ji vůbec nevyhrazovala jen mužům.