Souhlasím s Tebou - je nádherná a já ji mám zaškatulkovanou jako "časně podzimní růžovou vůni" (no dneska by to vlastně sedělo - tady leje a 18 st..
)- tak připomínám, jak ji vidím ....
Portrait of a Lady
"Říkala, že by si se mnou zatančila, kdybych jí přinesl červené růže,“ naříkal mladý student, „jenže já nemám ani jedinou červenou růži v celé mé zahradě.“
Pohádka Slavík a růže, kterou napsal Oscar Wilde, je krutá, drastická a neskončí dobře. Zamilovaný romantik se stává nihilistickým cynikem. Všechno to mohlo dopadnout jinak, kdyby měl možnost své vyvolené věnovat
Portrait of a Lady .
Tento voňavý počin (nejen) květinového mága Dominiquea Ropiona je ale až z roku 2010; je tedy o více než sto let mladší, než v úvodu zmiňovaný příběh.
Růže v něm je tak rudá, že pokud ji obdivujete za dne, kdy se slunce skryje za mraky, na jejím sametovém povrchu se procházejí temné šedohnědé stíny. Její vůně parfému vévodí od začátku až do konce. Na úvod je v ní nepatrná kapka oleje, ale jenom proto, aby ohladila ostré špičky skořice a hřebíčku. Maliny ve vůni obsažené mají podobu hutného domácího džemu, přírodně sladkého a nesmírně lahodného. Cítím tam i něco z jejich listů, příjemnou zemitost bez jakéhokoliv úmyslu vyznívat chladně, mokře, hlínovitě. Uváděný černý rybíz se lesním plodům poddá, samostatnou linii si nevypracuje. Ve vůni pouze na chvíli zaznamenám dotek kovu, ale rychle zmizí, překryje ho (lehkou rukou přidané) kadidlo. V dalších fázích se stejně jemně přidruží nasládlý (naprosto nevanilkový) styrax, stopička santalu a snad i trochu pižma (ale velmi uctivého ke královně květin).
Je to vůně tak krásná, že se v mém „růžovém“ žebříčku dostala hodně vysoko a nebezpečně dýchá na záda Cabaretu na stupni nejvyšším.