Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

Je v podobném duchu, je tam navíc ten jemný oud.

Tak tuto znacku som zaznamenala aj u nas

Tak to máš štěstí, můžeš vyzkoušet. Zajímaly by mě i ostatní z té řady, hlavně Precious Amber a Arabian Rose.

Masque Fragranze: Act I-II Montecristo

Každá z vůní od této značky v nás má údajně evokovat určitou divadelní scénu. Montechristo konkrétně má představovat večer v obývacím pokoji ve vile kdesi v Toskánsku se starou dřevěnou podlahou a praskajícím krbem. V místnosti se má nacházet opotřebovaný kožený gauč. Na kávovém stolku leží zapomenuté karty od nedohrané hry, listy tabáku od ručně balené cigarety a sklenka rumu.

Ano, Delphine Thierry se v tomhle případě povedlo splnit zadání výborně. Tohle všechno ve vůni najdete: rum i ten krb, v němž praská nejen dřevo, ale doutná tu i uhlí, dokonce i tu koženou pohovku. Pokud jde ovšem o ten tabák, vidím to rovnou na krabici doutníků než jen na cigarety a místo karet na dózu s jemně namletou kávou.

Místnost zdobí spousta květináčů s čerstvě zalitými rostlinkami (vlhké zemité tóny pačuli). Příjemně hřejivé, medově živočišné pižmo pak má pravděpodobně naznačovat něčí přítomnost v pokoji. Všechno dokonale ladí dohromady. Vůně má výbornou sillage a ještě lepší výdrž, přesto se tentokrát nemůžu ubránit dojmu, že tohle je výhradně pánský večer.

Carner Barcelona: Tardes

V obou mnou prozatím zkoušených vůních od této značky (D600 a El Born) se mi údajná inspirace Barcelonou potažmo Katalánskem hledala dost těžko, protože všechny si to nakonec namířily do kavárny či cukrárny. Nejinak je tomu s Tardes.

Začíná svěžestí pelargónie a růže, která během chvilky přejde do podoby krémového mýdla a kdy se přes sladká tmavá dřeva dostáváme ke koláči s praženými mandlemi a švestkovými povidly. Právě jsme ho vytáhly z trouby, aby vychladnul na čerstvém vzduchu.

(www.karenmartini.com)

Nezůstáváme však jen u koláče. Máme k němu i čerstvě uvařený karamelový pudink s amarettem a kapkou medu. Narozdíl od Tonky Imperiale ho ale máme navíc ozdobený nadýchanou šlehačkou a zlehka posypaný vanilkovým cukrem. Opět skvěle drží, nezlobí tu žádný vetiver, netrnou mi z ní zuby, takhle si přestavuju kultivovanou gurmánku.

(http://i1.wp.com)

Krásná recenze, krásné fotky a závidím ti jak se na tobě rozkládá, na mě je teda obyčejnější :)

Mně se dostal do ruky od jedné zdejší milé slečny vzoreček Reminiscence Drageé, co bych tak o něm napsala? Ze začátku jde hodně cítit pomeranč, spíše sladší, gurmánský a takový trochu rozjásaný, pak se přidají jemné kvítky mandloně a pomerančové květy, které postupně všechno převálcují a s příjemným gurmánským podtónem (vanilka a musk) drží dál, byla mi představena jako "likérová" a to podle mě docela sedí...je to velice příjemná gurmánka, ale musíte mít rády pomerančové květy

Děkuju. No já sama byla překvapená, protože v poslední době se na mně máloco rozvoní fakt dobře včetně gurmánek.

Jinak ohledně Drageé souhlasím, ten pozitivní vztah k pomerančovému květu je u ní dost důležitý plus to chce ještě štěstí, jak se zrovna rozvoní.

Nedávno jsem zkoušela Lexington Avenue - Bond No. 9.  Ráda bych se zeptala, jestli někdo ví, jak je to s těmito vůněmi, protože v ČR se dá koupit pouze Andy Warhol Lexington Avenue. Složení vypadá stejně, tak nevím, jestli nejde jen o potisk flakonu. 

Recenzi kopíruji. Lexington Avenue - Bond No. 9  Neumím si tuhle vůni představit na muži, takže unisex ne. Nic moc jsem od ní nečekala a určitě překvapila. Kořeněná, orientální, ale nijak otravná. Koření je v ní opravdu dost a prolíná se vůní po celou dobu. Květiny v ní cítím pouze kratičkou chvíli, ale neumím určit jaké. Kosatec tam jisto jistě není. Santal v základu vůni zaoblí a zjemní, přidá ji na zajímavosti a nositelnosti. Zmírní pronikavou vůni koření. A creme brulle, tak ten tam je…opravdu jedlý, až jsem na něj dostala chuť. Prostě vůně složená dle mého gusta a chutě.

Je to ta ista vona,len v limitovanom flakone s Andym.Mala som taky

Děkuji za odpověď. Škoda jen, že ten od Andyho se mi nelíbí. Stejně si vůni ale pořídím :-).

Já si včera konečně osvěžila, jak voní Lutensova Fille en Aiguilles, což jsem chtěla udělat od té doby, co tu o ní proběhla krátká diskuse "nad rozbitým flakonem"... K vůni žádné extra postřehy nemám, už se to všechno někde psalo - na mně voní jako teplá borová smůla s trochou jehličí a závany kadidla (takže se mi stále líbí). Ale může mi prosím někdo vládnoucí francouzštinou poradit, jak se to čte? Základy francouzštiny jsem sice prošla, takže jak co číst často (doufám dobře) odhadnu, ale tady tedy neskutečně tápu, jak se čte Aiguilles. Díky.

Celé se to čte: /fij aneguij/

Děkuji!

Pozzo di Borgo: 23 Janiver 1984

Za jménem ve značce se skrývá stará šlechtická rodina, pocházející původně z Korsiky, jejíž kořeny sahají až do 12. století a název samotné vůně je pak dnem, kdy se Valentine Pozzo di Borgo, zakladatelka této značky, narodila. A jak se Valentine dostala k vůním? Jejím dědečkem z matčiny strany totiž není nikdo jiný než Léon Givaudan, slavný parfumér a tvůrce vůní jako Paloma Picasso, Farouche nebo Fleur de Fleurs od Niny Ricci a pradědečkem Léon Givaudan starší, taktéž parfumér a zakladatel známého parfumérského gigantu. A jaká je signature vůně samotné Valentine?

Svěží, zelená, prostě středomořská každým coulem. Zprvu je nejen zeleně citrusová a kapku dřevitá, ale díky kardamomu i štiplavě kořenitá. Fíky v ní jsou vysušené od poledního slunce a spíše nahořklé. Pouze aromatický koriandr jim dodává trochu té nasládlosti. Mořský vzduch (kouřový vetiver se slaným podtónem) je jemně prosycen trochou pudrového kosatce a podobně laděného pižma a prohříván slunečními paprsky (vanilkově pryskyřičnatý benzoin). Vůně jako stvořená pro procházky pobřežní promenádou u moře, lemovanou fíkovníky. A ač je oficiálně označovaná jako dámská, nevidím nejmenší důvod, proč ji upírat i pánům - unisex jak vyšitý.

A Lab On Fire: What We Do In Paris Is Secret

Tahle vůně měla tak úžasný název, že jsem prostě musela zjistit, co podle pana Ropiona v té Paříži děláme. Napřed si v baru dáme skleničku kořeněné medoviny s s trpkým bergamotem a liči. Hned na to vyrazíme na podvečerní procházku, během níž se zastavíme v opuštěné čtvrti u sudu s doutnajícím plastem a opečeme si nad ním marshmallow. Náš výlet pak zakončíme v příjemně vyhřáté cukrárně (ambra) s dřevěnými stolky, kde si dopřejeme plnou mísu mandlových makronek.

Nezní to špatně až na ten sud s doutnajícím plastem - to asi mělo být to tajemství 

No je fakt, že bez tohohle tajemství bych se bývala obešla, jinak je to ale hodně povedená gurmánka.

Ještě mám v hledáčku asi 2 jejich vůně, tak doufám, že tam už to bude bez plastu.

Parfum d´Empire: 3 Fleurs

Autorem této vůně, jakož i všech ostatních od Parfum d´Empire je Marc-Antoine Corticchiato (Korsičan narozený v Maroku). V oficiálních popisech se dočtete, že tři květiny, kolem nichž se vůně především točí, symbolizují různé aspekty lásky: růže - vášnivá láska, jasmín - romantická láska, tuberóza - zakázaná láska (tolik oblíbený motiv v dílech renesančních literátů). V této souvislosti se o ní často hovoří jako o možné svatební vůni. Tak romanticky bych to osobně neviděla, nicméně rozkvetlé jarní květinové louky se vám dostane dosytosti.

Nejprve je to zeleň, lehce ostrá díky galbanu, chladivá zase zásluhou máty. Z květin se jako první představuje (možná právě díky prvním dvěma zmíněným složkám) lehce orosená růže, přidává se jasmín, jen nepatrně nazelenalý, vůbec ne agresivní. Nebezpečí bolehlavu spíš skýtá opojná "medová" tuberóza. Tyto tři květiny se postupně prostřídávají, chvílemi se propojují navzájem.

Postupně se nám do květinového pugetu vecpal i jeden osamocený květ muškátu, který zaplašil tuberózu. V závěru se intenzita té velké kytice mírní, vrací se opět křehká, tentokrát i lehce voskovitá růže, avšak v kombinaci s pudrovými tóny (kosatec?) a jemným pižmem vytváří pro mě osobně dojem, jakoby její okvětní plátky byly z "nahořklého" marcipánu.

Café Fragranze Autore: Allegro con Brio

Tuhle vůni jsem málem při prvním zkoušení zavrhla jako výrazně koriandrovou. Při dalších pokusech se ale k němu přidala i nahořklá svěžest pelyňku s nasládlou pelargónií a vznikl velmi zajímavý obraz kelímku s bylinkovým tělovým krémem, stojící na okenním parapetu vedle vázy s orosenými růžemi.

Ve vzduchu je zpočátku cítit posečená tráva, postupně ji však střídá vůně sušící se slámy s palčivou dřevitostí hřebíčku. A nakonec se nám mezi to všechno vmísí i pohár našlehané bíločokoládová pěny s najemno nasekanými mandlemi (podtóny tonky), který nás láká z peřin (hebké prachové pižmo).

Bornéo 1834

První úder, to je práškové kakao. Ne úplně hořké, spíše trochu nasládlé (zase žádné Granko), s jemnou stopou pačuli. Jak se dostává pačuli do popředí, kakao hořkne a přidává se pořádná dávka kouře. Sem tam celou trochu ponurou kompozici osladí čokoláda se sušeným ovocem naloženým v koňaku. A pořád je tam kakao... 

More than Words (Xerjoff)

To byla rychlá zkouška, protože se mi po přičichnutí ke kůži udělalo okamžitě nevolno. Stejnou reakci ve mně vyvolal i Fatal Charme (i když ten byl ze začátku nadějný) . Netuším, jaké složky se na mé kůži takto rozkládají, jestli kombinace oudu a ovoce s dřevitými či kořenitými tóny, ale je to pro mě absolutně nenositelné.