Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

...já tam švestky nemám, teda ne vyloženě jasně.

V začátku - mohla bych říct´, když o té švestce vím ze složení, že se podílí na zabarvení "alessandrovitového" tónu, ale jinak ne.

Celý den jsem ji dnes měla na ruce a pořád "studovala"...

El Born je vyloženě gurmánský, a krásný bezpochyby.

Tardes je relativně univerzálnější.

Něco, vzdáleně, jak Bottega Veneta s Alessandrem, taková pikantní bezpohlavní - v tom nejlepším smyslu slova - vůně.

Resp. není to květinkové, cukrátkové, prvotně dojmově archetypálně ženské.

Je to hlavně vůně pro doplnění vzhledu udržované úspěšné pohodové šik minimalisticky a velice kvalitně oděné ženy.

Kterou.?

Nevím...

...obě

(kteroukoliv mít - paráda).

Noblige od Parfum d´Empire: začátek je levandule, ale bez sladkosti, která mi překážela v Jersey, přitom jednoznačně dámská. Levandule je čerstvě utržená z prosluněného záhonu, rozemnutá i s lístky voní svěže a přidávají se k ní citrusy s neroli. Po nějaké době začíná přece jenom sládnout, jakoby se přidala vylisovaná šťáva ze směsi ovoce. Nakonec splyne s pokožkou v jemném kosmetickém tónu, který je typický pro Rose Splendide - v Noblige však růži nahradila levandulová kytice.

Možná trochu s křížkem po funusu, ale tuhle vůni jsem si koupila na Vánoce a chtěla jsem psát recenzi, k čemuž pak nedošlo. Ale mám tu pár poznámek:

Van Cleef & Arpels: Gardénia Pétale

Na začátku mandarinková šťáva a neroli; lehce kořeněná vůně, pikantnost. V prvních chvílích mi připomíná novou Pour Femme od Dolce & Gabbana, jen je méně sladká. Nejedná se o lehce květinkovou vůni. Gardénie se v plné síle objevuje asi po hodině a je omamná až trochu jedovatá - není orosená a zelená jako v Un Matin d'Orage; skoro zahřívá a cítím malinko lepící pastu. A vosk svíček (lehce tajemno). A vanilku, totožnou s tou v Hypnotic Poisonu. Vanilkou se vůně uhladí a nakonec je z ní smetanová gardénie zbavená jedu, téměř máslová. Nejkrásnější byla při nošení v chladném větru, ale při teplotách nad nulou. Působí na mě chladivě i hřejivě zároveň, je emočně vypjatá i bezstarostná, umí zahrát cokoli dle vaší potřeby. Je to intrikářská mrcha a hysterka, co se večer ráda schoulí do náruče...

Kyselý a hořký začátek -> pudrový a sametový konec.

Houbovitý ani nahnilý tón nevnímám. 

Ó, to znie zaujímavo! Asi by som si ju netrúfla po tomto opise kúpiť pre seba. :) Z napísaného však vyplýva, že ju musím vyskúšať znova!

Už druhý deň na sebe testujem Muguet Blanc z Collection Extraordinaire od VC&A. Keď som ju skúšala v lete, boli to jemné, zelenkasté a mierne citrusové konvalinky, ktoré sa v druhej fáze zlomili do krémovej, ovocnej pasty. Teraz, v chladnom počasí, sa vôňa rozvíja opačne. Najskôr sa šťava z mandarínok vmieša do našľahaného tvarohu. O poschodie vyššie tomu asistujú nežné, zelené konvalinky, ktoré sa však vzápätí vyparia. Vznikne dosť otravná, sladká tuberózová pasta s prímesou citrusovej ovocnosti, podkreslená chvíľu dokonca kokosovým maslom! Táto fáza (bohužiaľ) trvá asi hodinu. Potom tuberóza našťastie stíchne a zmení sa na ľahký gardéniový krém, na ktorý sa pomaly ukladá horkasté neroli. Najprv má povahu klementínok, potom pomarančovej kôry, až napokon preváži trpkosť, z ktorej nanovo vykúkajú konvalinky - viac však listy, kvety sa zrejme ešte nerozpukli. Nasladosť z úvodu sa stratila, vôňa končí trpkým pomarančom a cédrom. Je to celkom milé - ale nazvať to Biela konvalinka? Veď je to oranžové!

Peccato Originale: Tintura Spirituosa

Nevím, proč jsem si myslela, že tahle vůně bude o růži, když ji má uváděnou ve složení. Přede mnou se někam schovala. No a zařazení do orientálních kořenitých vůní na fragrantice taky nějak nechápu. Tedy kořenitá na začátku kapku je, když čerstvou rybízovou šťávu zlehka postrouháme muškátovým oříškem a přidáme špetičku pepře a trochu té citrusové svěžesti hedionu.

Jenže pak se mi nám z toho vyloupnou rybízové bonpari s cukrovým pomerančovým květem a la cukrová vata. Což o to, milovnice gurmánek by to jistě ocenily, to by se to ovšem nesmělo mísit s vůní prádelny (pižmo) a umělohmotné ambry. Tak tahle by mi spíš neurastenii vyvolala, než že by mě od ní pomohla, jak to slibují na oficiálních stránkách.

ten název mě k takové vůni vyložně baví 

Profumi del Forte: Versilia Vintage - Ambra Mediterranea

Pochází z tria vůní, která má vzdávat poctu stejnojmennému regionu v Toskánsku a díky svým plážím a zábavním podnikům patří k nejznámějším turistickým oblastem v celé Itálii. Ale abych pravdu řekla, s dovolenou u moře bych si jí nespojila ani omylem. Nicméně zkoušet ambrovky patří asi už k mojí svaté povinnosti a tahle patří k těm zajímavějším.

Začíná kořeněným pomerančem, u něj se však nezdrží dlouho a přechází rovnou k "prachové" ambře se směsí dalších pryskyřic, z nichž se v popředí drží zejména kadidlo. To se na okamžik sice zdá být chladné "mramorové", ovšem jakmile se k němu přidá trocha živočišných tónů a roztékající se banánová zmrzlina (ylang), patřičně se rozehřeje a lehce zvoskovatí.

V další fázi se přidává i zemitost pačuli, kterou si pamatuji z Marconi 3. Samotná ambra zůstává i nadále příjemně sametová, přičemž ji doplní i několik cedrových hoblinek. Aby ale nebyla vyloženě suchá, vmícháme do ní i pár lžiček rozpuštěné mléčné, což jistě ocení i gurmánštěji založení příznivci ambrovek. Sice je spíše tělovější, za to má ovšem skvělou výdrž.

Privé Rose d'Arabie (Armani) - krvavě rudá růže, hedvábně hladká a hladivá, malinko "olejová", rozpálená žárem poledního slunce, s nádechem dřeva naloženého v jemně kořeněné ambře. Po několika hodinách ji "ochladilo" ledové bílé pižmo. Dokonalé pojetí růže v arabském duchu, ale beze stopy údernosti či opulentnosti...

Privé Myrrhe Impériale (Armani) - nasládlá dřevitě balzámová ambra, s výrazným sladkým pepřovým prachem a postupně stále výraznějším benzoinem. Povedená vůně ve stylu Armaniho Ambre Soie či Oud Royal.

Souhlas, i mně přijde Privé Myrrhe Imperiale opakováním Oud Royal a Ambre Orient, respektive Ambre Soie (obě už ukončená výroba), jenom přidali víc pepře, myrhy a benzoinu. Osobně mi ale jako zdařilejší na toto téma, když už se teda musí opakovat, přijde loňská Encens Satin (překvapuje mě, že do pražského Douglasu si stále nenašla cestu, zatímco takový London od Toma Forda už ano).

Kurkdjian Acqua universalis a acqua universalis forte

před zkoušením jsem se mylně domnívala že se jedná o stejnou vůni akorát jednou v intenzivnější verzi, což byla prostě chyba :). Předně musím uvést, že tato značka je mi sympatická tím, že z vůní dýchá takový ten dohem opravdu kvalitních a přírodních použitých surovin a to se mi strašně líbí. Zatímco klasika acqua universalis je typickou vůní čistoty a dove mýdla, ve stylu muskových vůní jako je jovan white musk nebo clair de musc, verze forte je o chloupek sofisikovanější s přenese vás spíše na zahradu, kde popíjíte v přijemně teplém dni vodu s citrónem a vedle vás se věší čerstvě vyprané bílé prádlo s lehce květinovou, snad jasmínovou, aviváží. Obě vůně ale působí hodně luxusním dojmem a nikdo se nebude kolem vás ušklíbat že voníte jako prací prášek.

co trochu nechápu je cena...ale výdrž i intenzita je oproti očekávání dobrá, zvlášť na tento typ vůni a jde i přiměřeně do prostoru

Tak musím dát Wendulce za pravdu, Encens Satin je opravdu zdařilá a zpočátku se mi zdála velmi podobná Myrrhe Imperial, ale v průběhu času se začínají na mě rozcházet stále víc a Encens je v závěru měkčí, hladší a více ženská, zatímco Myrrhe vystrkuje pánské růžky.

Ale zásadní informace je, že Encens Satin v pražském Douglasu mají, ale pečlivě ukrytou ve skříni a nevystavenou, neb mi paní sdělila, že dokud nevyprodají vůně, které končí (Ambre Soie stále mají), tak ji nesmí dát ven. Na požádání ale ochotně předvedou...zajímavá obchodní politika

Co? No to je teda s prominutím pěkně pitomá strategie. Vždyť přece naopak komu Ambre Soie úplně nevyhovuje (viz např. já kvůli tomu koření) by takhle spíš sáhl po příjemnější alternativě, kdyby je tam měli obě současně, jako je to běžné na všech prodejních místech v zahraničí, kde řadu Privé nabízejí. A určitě by to přispělo k tržbám.

No tak to se o ní přístě, až půjdu znovu okolo, holt taky přihlásím a budu se dobývat do skříně.

Taky jsem to absolutně nepochopila, jen tak jsem se zkusila zmínit, když jsem zkoušela a očichávala, že mě mrzí, že nemají i tu novou vůni, paní se ptala, jestli myslím tu novou pivoňku (tu prý nemají), tak říkám, že jsem chtěla očichat Ences Satin a ona "no ale tu tady máme, jen je schovaná" a zamířila ke skříni...

Nevím, jak je na tom s výdrží, mám ji na ruce asi 5 hodin a cítit je, sice je slabší než na druhé ruce Myrrhe, ale je moc krásná a zejména právě teď, v tom konci, taková mléčně nasládlá, že o ní začínám vážně uvažovat (jen ještě radši párkrát zkusím).

Psala jsi tu k ní nějaké postřehy? Zajímala by mě Tvá recenze, já vůně neumím vůbec popsat, ale ve většině Tvých poznámek se najdu.

Jo, je pravda, že po rozvonění se stává víc tělovější, ale drží výborně. Mně vyhovovala tou hladkostí.

Ne, recenzi jsem na ní ještě nepsala, neb jsem jí zatím zkoušela jen jednou, ale i to stačilo, aby mi začala strašit v hlavě. Ovšem když si přečteš můj komentář Prive Ambre Orient (tu něčeho mírně přidali, něčeho mírně ubrali), který jsem k ní teď uložila tady do databáze a líbila se mi velmi a přimyslíš si k tomu ten zázvor, tak to je podle mě zhruba Encens Satin.

No ale teď jsem koukla na parfums a nějak nechápu - proč zrovna tahle stojí o jedenáct stovek víc, než ostatní vůně téže řady? To ať si ji tedy strčí za klobouk, když si člověk počká na slevy v Douglasu, tak to vujde i tam výhodněji

Jo, nad tím jsem se už taky podivovala. Tedy je pravda, že během ledna vyskočila cena v této řadě o 20 euro, tj. na 185 euro, jak už avizovala blackviolet (k nim ty ceny dorazily ještě dřív), ale to pořád ani při současném vysokém kurzu určitě není 5600 Kč.

Jo kdyby 185. To už je hodně dávno. Černá řada - EdP stojí už 205 euro, bílá - EdT 130 euro.

To už by té ceně v Kč odpovídalo.

Jour de Fête (L'Artisan) - zralé čerstvě usušené obilí - nasládlá vůně, vzbuzující pocit klidu a bezpečí Ale nějak si nedovedu představit nosit ji mezi lidi - připadá mi spíš jako relaxační.

Privé Cuir Amethyste (Armani) - počátek mě víc než navnadil - nasládlý hladivý semiš s kapkou ambry a jemným tónem nových kožených rukaviček. Ovšem jak se postupně rozvoněla, jemný tón nových kožených rukaviček se začal měnit na tón štiplavě živočišný, jako by v těch rukavičkách zůstal i zbytek původního "majitele" kůže. A kdyby jen majitele - i něco šmíru a kousek jakéhosi ohořelého dřeva v nich zůstal...

Aha, tak u vás jsou ase nějak napřed.