Přesně tak, je to velká radost, že v té mase každoročně vznikajících vůní se ještě dají objevit skvosty, ktreré v nás vzbudí nadšení. Emoce. A pokud je to ještě kosatcová vůně, je to o to krásnější.

Krásná recenze, mám se na co těšit. 

Já jsem si už od seznámení se s Lyric Woman a Une Rose říkala, že vinný tón/tón šampaňského by kromě růže slušel i kosatci. Dobře, že to konečně někoho napadlo zrealizovat. Na tuhle vůni se hodně těším. Chvilku jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych si kvůli vzorku objednala tu jejich poznávací sadu ze stránek, i když už od nich Montecristo znám, ale teď po přečtení tvojí recenze to spíš vidím jako prvního kandidáta pro nákup naslepo v tomto roce.

Ja sa na ňu teším, keď sa spomína 28 La Pausa a Hiris, viem, že sa mi bude páčiť. A flakòn vo veľkosti 35 ml bude dokonalý...

Sugestivní popis a ty fotografie !

Thierry Mugler - Cuir Impertinent

Kromě prvních pár sekund, kdy probleskne zelený a trochu ovocný tón, je začátek skoro gurmánský. Muglerovská sladká lahůdka s kousky karamelu, badyánem, skořicí a kardamomem. Za lahůdkou se objeví tabák ovoněný vanilkou a teprve potom, pomalu, se skrz tabákové lístky prodírá na povrch kůže a jemně zakouřená ambra. Pro mě osobně by té kůže mohlo být víc, ale i tak je výsledkem krásná semišová pudrová ambrovka s tabákem.

Lorenzo Villoresi - Kamasurabhi

je exotická květinovka a spojení tuberózy s jasmínem a ylang ylangem mi připomnělo Moon Bloom od Hiram Green, jen bez pobřeží tropického ostrova, bez zelených lístků a kokosu.

Kamasurabhi má svůj domov v Indii, u trojice tuberóza, jasmín, ylang ylang zavoní i kombinace růže a pačuli a hlavně, vůně barevných indických obchůdků - sošky vyřezávané ze santalového dřeva, hedvábné šály a vonné tyčinky s ambrou na stolcích z tropického dřeva.

Kamasurabhi není moderní. Je to stará klasika v nejlepším slova smyslu, klasika z doby, kdy se dělaly květinovky opulentní a smyslné. Kamasurabhi, Kamasutra?

Aerin - Iris Meadow: Veľmi podobná tohoročnému Irisu od Fragonarda.Akurát mizernejšia a s horšou výdržou.

Aerin - Waterlily Sun: Úvodné zelené tóny nepríjemne ostré, a prerážajú akýkoľvek pokus kvetov vyliezť na povrch.

Bulgari - Noorah: Všeličo by som čakala od toho azúrového vrchnáčika, len toto nie:). Korenie, zaujímavé, iskrivé, tak akurát pikantné, pritom nie ťaživé korenie. Veľmi elegantné, neprehliadnuteľné, bez nejakého vývoja, ale s dobrou výdržou.

Skoro by to mělo jít do stížností…

Une Rose (Frederic Malle)

Už na začátku se mi chtělo brečet. To má být ta úchvatná růže? Něco tak kyselého jsem na své pokožce ještě necítila. Kyselost jednoznačně dominuje – kyselé, nedobré víno, ne zkažené, prostě kyselé až se huba křiví a chuťové pohárky hromadně hynou.

No jo, ale po víc jak hodině… co je to za krásnou vůni? Nasládlou, intenzivní, hlubokou, medovou…! Sytou. Nádhernou. Bože, to je krása…

A zase se mi chce brečet, protože tohle prostě chci, ale tu první hodinu asi nepřežiju. Jsem nečekala, že to bude taková uplakánková záležitost, to zkoušení vůní, hm. J

Takže už chápu barbuchu…

Ha, já jsem si před 2 týdny při zkoušení Iris Meadow říkala, že to znám, ale neź jsem si stihla vzpomenout, byla fuč. A ani ty jejich dalsi novinky me nijak nenadchly. Ještě čekám, až sem konečně dorazî Rose de Grasse, ale jinak mě teda źádná vůně Aerin ke koupi nenalákala.

Ten jazmín skúšala kamoška a zdal sa mi lepší, než ostatné (aspoň teda na nej...), tak ho chcem vyskúšať, ale z tých, čo som skúšala zatiaľ, som totálne sklamaná.

Hihi, tvůj komentář je pro mne úplné déjà vu. Přesně tyhle dojmy jsem z Une Rose při těch úplně prvních zkoušeních měla taky. Pak ale následovaly další a další zkoušky - ve větším teple, protože přesně to jako většina růží chce - a já najednou začala milovat i to počáteční šumivé zkvašené víno, následovalo cestovní balení, no a dnes mám na poličce padesátku.

Rose de Grasse dorazila do butiků Estée Lauder už minulý týden .

To není mojí kůží? Takhle to má vonět? 

No potěš koště. :-D

Určitě budu pokračovat ve zkoumání v teplějším počasí. Uvidíme, k čemu se pročichám. ;-) 

Fakt? No hlavně, že mi vysoce informovaná prodavačka na Andělu říkala, že dorazit sice má, ale vůbec netuší, kdy to bude. Díky za informaci. Hned, jak to půjde, se v jednom z nich zastavím a určitě vyzkouším. I když stejně mi to nedá. Co ty na ni říkáš? Předpokládám, že jsi už zkusila.

Se mnou je to momentálně těžké. Po zánětu dutin a léčbě se mi sice začíná pomalu vracet čich, ale mám pocit, že vše cítím tak přes dvoje dveře. Takže zkusila, dokonce opakovaně, leč marně. Takže zbytek vzorku schovávám, až bude lépe .

A ještě přidávám jednu informaci - do Prahy už také dorazila i  La Colle Noire

No já je obě vyzkoušela dnes. Rose de Grasse mi ze začátku velmi připomíná v kombinaci s mošusovým semínkem čistý parfém Idylle, jen ještě víc svěžejší. Potom ta podoba zmizí a rozvoní se do svěží růže s vodní zelení. Pěkná přírodní růže, ale při ceně 4800 Kč za 50 mlani zdaleka tak úchvatná, abych o ní vůbec přemýšlela.

Stejně tak La Colle Noire. Sice to nebyla zcela optimální zkouška, protože v butiku Dior ještě nemají normální tester, takže jsem jen dostala kápnuto na ruku z miniatury, které jak asi víš patří ze sběratelského hlediska k těm ne úplně dobře dostupným, zvlášť čerstvé novinky - o chudáka Mitzi se pak na srazu pokoušely mrákoty, když jsem jí to vyprávěla- přesto je to jen jemná růže s kořenitým santalem a ambrou, i když drží slušně. Pro jistotu zajdu zkusit znovu, až budou mít klasický tester, ale to už i Gris Montaigne podle mě voní exkluzivněji a výrazněji. Takže výjimečně v případě těchto dvou růží ušetřím.

Děkuji za dojmy. U Rose de Crasse jsem si zrovna říkala, že to by musela být za tu cenu opravdu něco, aby mě dostala a z toho zastřeného zkoušení jsem ten dojem neměla.

S privátní kolekcí od Diora to mám tak, že se mi vůně líbí, ale ne tak, že bych za ně dala tolik, kolik stojí. Moc se mi líbí Féve Délicieuse, tam bych o tom možná i uvažovala. Jen z ní více než Dior cítím Guerlain . Na La Colle Noir jsem zvědavá, ale to je asi vše.

MariaLux: Mogadess

Je jednou z nejzajímavějších kořenitě dřevitých sladkých orientálek, jakou jsem už dlouho nepotkala. V úvodu kombinuje osvěžující pomerančový květ se šťavnatým pomerančem, kandovanými jahodami a červeným pepřem. Posléze se rozvoní po sladkém růžovém dřevu s kakaem, čímž na okamžik vzdáleně připomene PG13 - Brûlure de Rose, ale jen do momentu, než se přidá teplá nasládlá skořice s pikatním kardamem. V základu pak převezme vedoucí pozici dřevo s kořením, teplým kadidlem a pryskyřičnatou ambrou a vytvoří dojem dřevěné tržnice kdesi v rozpálené Africe, kde se v terracottových nádobách prodává koření.

(http://zesterdaily.com)

Le 15 (The Different Company) -  sladké dřevo plné pryskyřice, ponořené do nesladké kouřové ambry a zpočátku navíc doplněné štědrou porcí růžového pepře. Unisex nebezpečně se přibližující k hranici ryze pánské vůně, připomínající Prive Ambre Soie nebo Black Cashmere od Donny Karan.

Roses Vanille (Mancera) - sladce pižmová růže s prohřátým vanilkovým cukrem a vodkou s ledem. Po rozvonění se přidalo ještě třeskutě sladké dřevo. Je pěkná, ale udolala by mě výraznou jednotvárností.

Grossmith: Golden Chypre

Přestože tahle vůně neobsahuje větvičník, je věrná svému názvu a v první fázi trochu připomíná doby slavných chypre vůní jako Parure. Pracuje s přírodními citrusy (pomerančová a citronová dužina), kořeněnými špetkou kardamomu a postrouhaných muškátovým oříškem. Růže je tu krásně mechová a to jen díky šikovně zapracovanému pačuli s krotkým vetiverem.

Po rozvonění ji pak ještě doplní mátově svěží pelargónie. Jen je škoda, že to chypre nevydrží déle, protože v základu přece jen nad mechovými tóny pačuli s vetiverem přece jen převáží ambrová dřeva s hebkým bílým pižmem. Ale nevím, čím to je, na mé kůži začne být hodně rychle intimní a do dvou hodin je úplně fuč, což při její ceně opravdu nejsem ochotná akceptovat.