zase jeden krásný den

Catherinne

kocoureksuggy něco tam bylo ucpané vodním kamenem, proto vylítla hadička co přivádí vodu do bubnu.  Naštěstí jsem u toho byla a hned to vypla. Kdybychom byli pryč, tak vytopíme celý dům, jsme ve 3 patře

JankaM 
Tak super!
Nám ve druhém bydlišti přestal fungovat myčka. Vada by se prý projevila v záruční době, kdybychom jí používali denně. Takhle jsme zaplatili 7 Kč součástku, výměna plus doprava 850 Kč.

Zubar mi na prohlidce rekl, ze mam uplne nalestene vyplne, ze je videt, ze se o zuby staram :)

Moderna pro moji babičku a Martin Půta.

Sweet Potato  To je hezký!

Asi už bude jaro, tvrdí růžový keř .

Nevím kam to dát, tak třeba sem:

Přímý přenos z Marsu

Není to vtip, ale dneska sonda Perseverance přistane na Marsu a vy můžete být u toho - spolu s komentářem Tomáše Přibyla a Dušana Majera. Dušana Majera znám z přednášek, zná toho hodně a umí to dobře podat. Kdo se zajímáte o vesmír, doporučuji.

Torrah Budeme u toho!

Torrah díky, to bude dobrej vecernicek! A  preposilam odkaz synovcum. I když oni mi určitě sdělí, ze už to DÁVNO vědí  

Tchibo má slevy, ale ty vánoční svíčky s klipem co má Sweet Potato už jsou pryč.

Daniel Stach mi olajkoval tvít.

​super. To by mě taky potěšilo hodně.

Sweet Potato eM 

my budeme taky u toho. Jsem zvědavá, zda se podaří posadit tu sondu bez toho, aby ji roztřískali o povrch. Budu držet palce moc.

Radost mi udělala knížka, která se po padesáti letech úplnou náhodou a po mnoha oklikách ocitla zpět u nás doma. Vše odhaleno díky věnování uvnitř.

Torrah taky chci být u toho, nesmím zapomenout!

Stará existence Tuším zajímavý příběh. Prozradíš prosím víc?

Sweet Potato Není to teda žádný detektivní příběh, spíš hodně milé pro nás zúčastněné...

V r. 1971 věnoval tatínek mé sestře za vysvědčení knížku Srub u jezera (dle věnování uvnitř). Ta ji pak asi půjčila naší sestřenici do jiného města a tam zůstala. Sestřenice se pak vdala, přestěhovala,  a knížka putovala s ní. Po mnoha letech sestřenice ovdověla a stěhovala se na druhý konec republiky. Nechtěla sebou vláčet spoustu věcí a tak mj. probrala knihovnu a spoustu knížek mi přenechala. Já jsem je zhruba protřídila, něco odnesla do knihobudky, něco věnovala dalším a zbytek si nechala doma. A zrovna včera hledám něco ke čtení, přehrabuji se v tom, vidím Srub u jezera, říkám si, jestlipak je to ono, co jsme kdysi v mládí četli...otevřu a tam to věnování.

Na tu knížku jsme samozřejmě během těch let zapomněli, o to milejší to bylo. A i zvláštní, jak se po těch letech a různých stěhováních ocitla zase zpět. Přitom to není žádná vzácná nebo drahá kniha, aby to někdo opatroval jako oko v hlavě.

Stará existence to je ale moc hezký příběh :)