bram Přesně, když se podívám čistě na prostor, tak super. A pak se to zabije barvičkama, flekatou výmalbou, temnotou ala zámek... Přitom třeba ten štuk na stropě by mohl být krásným detailem, kdyby byly stěny v jemných bílých nebo krémových odstímech. Já tohlecto designerství za každou cenu opravdu nemám ráda.
Nemám nic proti starožitnému nábytku, byť bych jej osobně nemusela, ale tohle všechno dohromady je too much. A koukat do růžových stěn by mě bavilo asi tak půl hodiny nejvýše.
V předsíni je krásná dlažba, ale naprosto nevynikne, je zabitá prudce originální výmalbou, taková škoda. To samé v kuchyni, ovšem vyřezávané židle snad komentovat ani nebudu. Nika s kávovarem mi neva, on se asi nikam do kuchyně nevejde (ale přesně vím jak by taková nika u mě časem dopadla v provozu, kávovar nekávovar :-))
Jo a pak ložnice. Když mám teplotu, mívám slabé halucinace (fleky na stěnách ožívají, nábytek se kroutí), tady bych opravdu nechtěla být nemocná :-) Teda není to žádnej pořádnej argument, ale napadlo mě to okamžitě. Takže nelíbí se mi temnota, tapeta, zlato na stropě, zlatě natřené stolky... no prostě nic.

