My jsme měli léta z Hospodyně s.r.o., dlouho spokojenost, pak ta naše paní onemocněla a ta, co ji nahradila, sice uklízela krásně, ale nedávala věci přesně na stejné místo... Můj manžel, "autista", to nedával, tak jsme se s ní rozloučili...

Žejo. Já se hodně dlouho bála, takové to pustit si někoho do bytu... a jsem už rok nadšená. Jen před tchyní (ač je v pohodě) jsem to dost dlouho tajila :)) děti to vykecaly, že maminka doma neuklízí (kéž by)...

musim se priznat ze uz je mi nejakou chvili lito, ze ji vlastne nepotrebuju:-( dokonce jsme se o tom doma bavili ze by to bylo fajn, jenze proste nejsme nijak zvlast vytizeni momentalne, ze bychom to nezvladali... ale tak perfektne a naraz jako to dela profik samozrejme nikdy uklizeno nemame:-(

ja byla pri zarizovani pani na uklid uplne rozpolcena, protoze uklizeni me vzdycky bavilo. fyzicka prace a ten zaver, kdy si clovek stoupne, vsechno je ciste a voni... jenze jsem to s druhym ditetem prestala casove zvladat, ale strasne me iritovala pravidelne nevygruntovana domacnost.  

mne to nijak zvlast nevadi prave, kdyz nemusim zehlit:-) navic na to nejsem sama a zapojit deti mi pripada celkem vychovny;-) ovsem nijak zvlast to nehrotim, je to spis takovy udrzovany binec.  kdyby melo byt vypulirovany musel by to vazne delat nekdo jiny:-))

Přesně!

Já uklízím často i v situaci, kdy potřebuju něco vyřešit nebo nad něčím přemýšlet. Pořádek na stole pak často přejde v pořádek v hlavě.

Já jsem jednou doma nadhodila prvně téma uklízečka a pak taky robotický vysavač - hrozně se nám doma práší a tak. A partner, že to jako vůbec, že jsme často doma a jako večer nebudeme čumět do notebooků, že při sedavým zaměstnaníní je každej pohyb třeba a od té doby začal mimo jiné obden vytírat:-D. I když je čistá podlaha, jen abych domů nepřitáhla ten vysavač.

Jo, jenže to je ten typ, co sice uklízí, ale bordelu dokáže udělat za tři, takže to nemizí:-D.

chachaa tak to je vyborny!:-) mne nechtel byvaly robota dovolit pry abychom se s dcerou neflakaly

Uklízím docela ráda, ale teď nezvládám uklidit všechno najednou, na to potřebuju půlden, takže jsem uklízela po desetiminutovkách, a to prostě není ono. Mám ráda ten bod nula, stav, kdy je čisté všechno. A toho jsem se od nějakých čtyř měsíců mimina nedokázala dopracovat. Stresovalo mě to šíleně. A teď se mi strašně ulevilo, úplně mě to osvobodilo. Všem doporučuji 

Chapu, ja mam ten nula stav taky hrozne rada, nejlepe jeste s cerstvou kvetinou na stole a pit kavu. No, tak tu kytku casto kupuju, jakoze tenhle tyden uz to vsechno dam najednou a povedlo se teda asi jen dvakrat! Zajimavy, ze u cizich mi bordel nevadi a vlastne si jo vsimnu az po velmi dlouhe dobe.

Přesně, u cizích nesleduju, jestli je uklizeno. Pokud to není nějaký extrém, nepořádek nevnímám. Ale doma... 

A s tou kávou - to je taky přesné :)

Jo, ale to se nepovede ani mně bezdětnému jedinci. Jedině, když se dopoledne uklidí a to ještě nejlíp ve dvou lidech, po obědě člověk hned umyje a uklidí nádobí, tak pak chvíli, tak hodinku, dvě, než se začně chystat svačina či nebo večeře je tam to naklizeno jak na hotelu a člověk si dá to kafe a je nasmátej.. No, ale kdo chce tolik času trávit doma :-D

Jo, pro mě to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí:) Dospěla jsem k tomu paradoxně také na mateřské. Bylo mi to nejdřív trochu žinantní, ale už rok si k tomuto kroku gratuluji. Teď, když už i trochu pracuji, a mám i trošičku času na nějaké "vlastní" věci, fakt nevím, kam bych péči o záchodovou mísu vmáčkla:)

s detma je to zalezitost minut ane hodin, jenze zas kdyz vidim u nasich, ze to sice muze byt setrvaly stav ovsem v tom duchodcovskym byte je tak mrtvo... ze uz se toho pomalu zacinam spis bat

Dítě si přálo růžové vlasy. Tak jsem se tím sprejem nastříkala taky a strašně mě to baví .

Člověk se rád s těmi dětmi sveze, že? Já zas miluji ponaučná leporela, už jsem konečně pochopila, jak v autě fungují brzdy a vím, že se auta při výrobě koupou v zinkové lázni! Dítě zatím zajímají spíš jen ty obrázky, ale což:)