Přiznání
Dalia tak to je dobře, dalsi krok k uspechu!
Daliaat je brzo lip
Dalia Cely den na tebe myslim. 
Luna Už jsem z nemocnice doma. Jsem pěkně zrasovaná. Port mi po celé délce v těle zarostl, nešel vytáhnout, tak ho vyřezávali. Tak zákrok trval skoro dvě hodiny a užila jsem si bolest i panickou ataku přímo na operačním stole. Dnes sotva lezu, ale byla jsem i se psem a všechno dělám. To je, myslím, nejlepší. Tělo vidí, že musí fungovat.
Dalia ať je ti brzy dobře, opatruj se
Dalia jsi velmi statečná,máš můj obdiv
posílám virtuální objetí
Catherinne Děkuji. Musím přiznat, že ten včerejší zákrok mě hodil hodně zpátky v mé víře v dobré konce. Ráno už doma v koupelně mě zase chytila panika a sesypala jsem se. Ted jsem taková otupělá, nemám chut s nikým mluvit, naštěstí jsem doma sama. Zalézt do kouta před světem a lízat si rány.
Maureen Nejsem statečná. Na sále jsem naříkala bolestí a panikařila, když jsem nemohla utéct, cítila bolest a viděla cákance krve na plentě, co mi dali před obličej. Bohužel byla trochu průhledná. A doma se zase hroutím psychicky, už to nedám. Nemám odvahu jít do chema.
Dalia zítra to bude lepší, uvidíš. Držím palce
Dalia myslím, že nemusíš být statečná, chtělo by se mi napsat, že musíš bojovat, ale my, co jsme zdraví, si vůbec nedovedeme představit čím si procházíš. Víš, že tady v nás máš oporu velkou, ale chápu tvoje strachy a obavy, protože nakonec jsi na to všechno jen ty, sama se sebou. Na bolest, na odvahu, na obavy, na strach. Posílám objetí a sílu
Dalia Dali, ono to bude jak na houpačce a já ti ze srdce přeji, aby jsi byla co nejvíc nahoře
Dalia den po operaci se nikdo necítí dobře, ani fyzicky ani psychicky, zítra bude lípTen port ti musel dělat pěknou neplechu.
Dalia Objimame te doma virtuálně všechny tri
Dalia ti to nedelali v narkoze? 
Chapu te. Kdyz mi ho davali pred tremi tydny a nefungovala mi u toho lokalni amestezie a uzila jsem si to rezani nazivo, vylezla jsem ven z ordinace uplne jak zmlacena. Mela jsem chut si jen sednout nekam do kouta a zacit brecet. I jsem cely den opravdu probrecela, ty emoce z toho zazitku proste nesly jinak zpracovat. Sama jsem se divila, jak moc me to sejmulo, pritom takovy drobny zakrok, od ktereho jsem rozhodne takovou bolest necekala. Dokonce jsem mela chut si ten port z tela sama vyrvat, aby tam nebyl. Jo a pri zakroku jsem tam regulerne rvala bolesti, byla jsem slyset i na chodbu.
Ale ted po trech tydnech jsem rada, ze ho mam. Kape mi ted chemoska kazdy tyden skoro tri hodiny a ten komfort pru tak dlouhe aplikaci je s portem vazne nesrovnatelny. A pomalu me prestava bolet loket ze zanetu zil, co mi lacba podavana pred kanylu udelala.
Dalia Tak at je to co nejdriv!
