Candance na kafe mi doufám zbude 
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Jiná Realita blbe je, ze kdyz si takto naplanuju nakupy, malokdy mi to vyjde (i kdyz parkrat se uz zadarilo)
andulka01 Vedeš .
právě jsem poprvé v životě slyšela "zpívat" leoše mareše svalnatce a přiznávám, že jsem se pobavila 
Jiná Realita A na který planetě jsi doteď žila? 
Fakt nejsem jeho fanoušek, ale jednu dobu byl úplně všude, nešlo jeho "zpěv" neznat.
coralline nevím, nějak mi to uniklo :D a to jsem ještě až teď zjistila, že je to remake jeho hitu z roku 2002 :D 
Ten druhej a třetí outfit je super. Ty třetí kalhoty chci!!!
A vy mi to nebudete věřit, ale kuloty (ne ovšem ty z bershky, ty jsou příšerný) slušej i malejm a tlustejm, teda mně! Koupila jsem si jedny z takový šedočerný jakože džínoviny... teda koupila - vzala si je páč v jednom rušeným obchodu byly "kup jedno a druhý dostaneš zadarmo" tak to nebylo ani žádný riziko a dostala jsem na ně už spoustu komplimentů...
Jiná Realita Ve sprše mi v hlavě znělo:
"Lži jsou jako déšť, co skrz naskrz tě promočí, jel jsem ve vlaku důvěry, kde nebyl ani průvodčí."
Neuvěřitelný, jaký kraviny si po letech pamatuju ale nevím, z kterýho roku je tenhle hit a radši to nehodlám dohledávat.
barbucha Jak příšerný? Víš jak mi slušely...:-). Ale nekoupila jsem si je, jsem zásadová :-),
barbucha Teda kuloty z jakodžínoviny, to zní obzvlášť strašlivě.
Dost mne ten dnešek bere.
Tohle mne oslovilo: https://www.suri-nam.cz/padlym-ve-sluzbach-osvobozene-vlasti/
Sweet Potato 
Já se dojala podobným způsobem, byla jsem v rodné vesničce mé babičky na Valašsku a u pomníku padlým vojákům z první světové války byla akce k výročí republiky. Bylo odporné počasí, přesto tam byla spousta lidí, starostka četla jména padlých, adresu kde žili a co se s nimi stalo (zahynul na italské frontě, zůstal nezvěstný v Rusku....atd.) Vždy když přečetla jméno, vystoupil z řady někdo z příbuzných (pokud už žádný nebyl, tak děti ze školy) s jeho jménem, popřípadě fotkou na ceduli. Bylo to hrozně dojemné, fakt. A celé to skončilo v místním kulturáku s gulášem zadarmo :-) a všichni se tak hezky družili a vzpomínali, normálně stárnu asi, protože mě to hrozně bavilo, bylo to celé takové osobní.
To je hezké. Mně je líto, že se tu na padlé z první světové války po celá desetiletí dost zapomínalo.
Sweet Potato Mi třeba vadí, že o legionářích jde sehnat spoustu informací (na webu vojenského ústavu stačí naťukat jméno a vyjede hromada údajů), ale o těch, co zůstali v R-U armádě ticho po pěšině. Měla jsem jednoho pradědu v Itálii a nemůžu nic sehnat. grrr
brrr Přesně. Před legionáři hluboce smekám, ale ti ostatní si nezaslouží být zapomenuti. (Děda byl taky v Itálii, naštěstí se vrátil.)
Sweet Potato i náš, resp. můj praděda, taky se vrátil, oženil atd., máme po něm deníky. Myslím Národní muzeum dělalo před několika lety (myslím 2014? k 100. výročí zahájení 1. světové války) velkou sbírkovou akci , deníky, fotografie a další materiály, tak třeba se dočkáme minimálně velké výstavy
Sweet Potato Praděda se naštěstí taky vrátil, ale skoro nic o něm nevím, akorát, že byl v Itálii u zásobování. (Praděda odjížděl s tím, že má tři dcery, když se vrátil byli dvě mrtvé, tak si na stará kolena pořídili mého dědu.) Chtěla jsem něco zjistit, ale internetové kanály mlčí.
My máme sviatok zajtra (Martinská deklarácia, ktorou Slovensko schválilo pripojenie k ČSR - v zjednodušenej skratke), takže náš prezident si to mohol včera užiť u Vás:
