A ty máš ráda na příteli opravdu všechno? Myslím, že na něm vidíš nějaké chyby nebo něco, co tě štve, ale i tak ho snad miluješ, ne?

Adorace je něco jiného. Jako ale pokud chápeš všechny tyto pojmy jako adoraci, tka pak to mnohé vysvětluje.

Chtěla jsem to doladit, ale už jste reagovala, tak jinak. To, že se mi na sobě případně něco nelíbí, neznamená, že se nemám ráda. To, co se mi nelíbí buď přijmu (a občas si zanadávám - jen tak řečnicky), nebo se pokusím s tím něco dělat.

Na druhém se mi též nemusí vše líbit, abych ho mohla mít ráda. To snad dává smysl, ne? 

Nebudeme slovíčkařit a dále to pitvat, ano? Také už mě to téma trochu nudí.

Mutziputzi naprosto chapu, jak to mysli. A souhlasim s ní.

Zdravá sebelaska, v tom nejlepšim smyslu slova, je treba i to, že nepotřevuji dnes a denně utvrzovat v tom, že můj outfit, kabelka, zubní kartáček projde místnim fórem bez úhony...

Zdravá sebeláska není o tom, jestli se zrovna upravim nebo ne,

ale třeba i o tom, že když už se upravim nebo zrovna ne, tak vím, proč a jsem vnitřně pořád v pohodě.

Těch příkladů by se dalo uvest samozřejmě víc...

Tak už o tom nezačínej.

Já? No, budiž. Howgh.

proč by ne? vlastní zkušenost. mám ráda docela hodně lidí, sebe ne. kdybych měla vlasy, měla bych poměrně ráda i sebe. bez nich se sebou nikdy nesmířím. přežila bych i jiné své nedostatky, absence vlasů je ovšem nepřekonatelný problém. 

Promin mi blbej dotaz, ale co transplantace? Pokud te vlasy tolik trapi, nebylo by to reseni?

Já to mám stejně, sice ne kvůli vlasům, i když taky bývaly v lepší kondici, ale spíš nemám než cokoli fyzického ráda svou povahu. A ta se asi mění nejhůř. 

Aale, jen jestli na sebe nemáš moc vysoké nároky. Jinak i s povahou jde méně či více uspěšně pracovat;-).

asi nemám co vzít, by to bylo kam přesunout.

aspoň myslím, že trapnsplantace probíhá tak, že se sebere vzadu a dá dopředu...?

Vezmw se vlastni vlas. Vlas muze mit az 3 korinky a ty se pak implantuji. Je to takovy rozsazovani sazenic. 

Ono zalezi na tom, proc cloveku vlasy padaji. Pokud je to hrmony nebo trvajici nemoci, postupne vypadaji. Pokud je ale problem proate v tom, ze se nekdo narodi s omezenym mnozstvim mely by vydrzet. Zaruka na to ale neni. Muj kamos to prave ppdstoupil a je fakt stastnej. I kdyby vypadaly tak to zkusil.

já mám vlastních asi celkem normální počet. ale jsou tak tenké, že už jsou v podstatě neviditelné. navíc poslední dobou fakt brutálně mizí před očima.

na transplantaci byla přínuzná, myslím, že jí i vydržely, ale má jich na daných místech opravdu málo a musela by jít tak na čtyři kola, aby z toho něco bylo, aby v tom třeba šla učesta a vidět pešinka. a protože se to pokud se nemýlím dělá v narkóze, řekla, že znova nejde, bylo jí hrozně špatně. ale vlasy každopádně od té doby nějaké má.

Ma to od leta, zatim to ma lepsi nez hned po tom zakroku. Jako zda vlasy vydezely, to se ptej tak za rok dva. 

No tak to asi nebude pro tebe to pravy. Pokud mas vlasu dost. Tak nic byl to jen napad