Vše o těhotenství a dětech
bram no a mě napadla ještě jedna věc taky - fakt nedovol ať ti to pokazí manželství, za cenu že bude bordel a kdovíco, aspoň na víkend nebo část víkendu čas od času když/jestli máte nějakou babičku či jiné hlídání: neuklízet, nedohánět resty, věnovat se sami sobě. bezpodmínečně.
bram skloubit praci, peci o domacnost a deti je proste narocny, zvlast, jestli dojizdis. Nepracujes zase tak dlouho, treba se to jeste zlepsi.
Najmout si nekoho na uklid (a) nebo nekoho, kdo vyzvedne dceru, stravi s ni odpoledne, doprovodi na krouzek atd. - aspon na jeden den z tydne.
Ten uvazek by nesel zkratit? Ja jsem po navratu do prace mela par let jeden den volny, to bylo super.
Garfie viktorka_od splavu díky, uklidňuje mě už jen to vědomí, že to u vás probíhalo podobně a že to teda není nic nenormálního :)
Studentka na vyzvedávání je výborný tip, to bych mohla využít a asi by mi to i pomohlo. To si píšu a od září zkusím zavést.
A s tím manželem.. to bude oříšek.. On mi dost zlenivěl a má pocit, že ranním odvážením do školky má splněny veškeré povinnosti. Ale tam je zároveň největší prostor pro řešení situace. Ale bude to bolet..
bram jo, to "zlenivěl" mi zní hodně povědomě:-) prostě bych na tvém místě zkusila zvolnit tempo, a zároveň si s ním zkusit promluvit nějak realisticky na téma kdo si co vezme na starost. např., z toho co píšeš, po práci připravuješ večeři (nevím, kdo nakupuje), uklízíš, chystáš věci na další den - předpokládám teda že máš na starosti prádlo. mezitím někdo dceru koupe a ukládá ke spaní? kdo? požádala bych ho ať si něco z toho vybere a vezme plně na sebe, s tím, že mu ale do toho nesmíš mluvit - když se ujme nákupů a večeří tak holt musíš jíst co bude,nebo když prádla tak vypere a vyžehlí dle svého... pokud úklid tak uklizeno na chlapském levelu:-) no pokud by nechtěl vůbec žádné domácí práce dělat, tak bych trvala aspoň na tom koupání ukládání a později k tomu přibydou domácí úkoly a vše kolem přípravy do školy. tohle je vážně boj... ale zvládneš to:-) fakt je hodně důležitý neztratit k sobě cestu s partnerem, i za cenu nějakého bordelu a chleba k večeři.
viktorka_od splavu Naprostý souhlas 
Už veľakrát som sa chcela opýtať, či je v ČR tak veľmi zlé chodiť na bežný druhý stupeň ZŠ. Čítavam to aj tu, aj na inom fóre, už pár rokov, ako sa skoro všetci chystajú na prijímačky na osemročné gymnázia, dokonca majú doučovania a kurzy.
U nás na Slovensku to nepozorujem. Dokonce nemáme ani 6-ročné gymnázia. V našom meste je jedno gymnázium, a častejšie prímu neotvoria ako otvoria, vzhľadom na nezáujem rodičov. Neviem, či to môže byť aj tým, že u nás je druhý stupeň už 5. ročník, a teda do prímy idú už z nového kolektívu.
Sama učím na 2. stupni, a nemám pocit, že by sme poľavili z nárokov. Skôr na 1. stupni sa žiakov uľavuje.
letfenixa Buď ráda, já taky nejsem fanda víceletých gymnázií, zvlášť když jich je moc. Vůbec si myslím, že je u nás gymplů zbytečně moc.
letfenixa není to zlé. ale z mých zkušeností na základních školách hodně klesly požadavky a musím říct že mě to mrzí když se mým dětem dostalo fakt hodně chabého vzdělání a bývala bych pro ně chtěla lepší - a to z hlediska vědomostí, rozhledu, zkušeností - ne kvůli známkám nebo prestiži. hodně se tu třeba rozmohlo že v září a červnu se prakticky vůbec neučí, mezitím se několik dnů v měsíci probendí ředitelským volnem, různými mimoškolními aktivitami (což by mi ne až tak vadilo kdyby to nebyly hovadiny typu půjdeme do místního centra živ. prostředí a budeme se učit třídit odpad - osmáci, atp), často si taky člověk připadá jako v minulém tisíciletí - spoustu věcí je nutno řešit osobně, děti nosí složenky, třídní schůzky začínají v 15-16h, prostě tak trochu mimo svět. přesto, naše děti všechny chodily až do devítky na běžnou základku, protože za cenu intenzivních kurzů bych je rozhodně na gympl necpala. kdyby se dostaly tak mimochodem, tak bych je v tom podpořila, tudíž přihlášky si daly.
bram Jednoznačně doporučuji tu paní na úklid, jsou i takové, které i to dítě ze školky vyzvednou. A zkrátit úvazek už nelze? Ačkoliv mám zkušenost, že množství práce neklesá přesně v tom poměru jako úvazek ;)
letfenixa k tomu polevení z nároků ještě můžu říct, že když jsme se stěhovali, našla jsem dítěti z těch v dochozí vzdálenosti dobrou zš (normálně státní) kde mě při vstupním pohovoru upozorňovali, že mají vyšší nároky a mám se připravit na zhoršení prospěchu (ještě před schůzkou po telefonu mě ředitelka upozornila že děti s horším prospěchem nepřijímají, až když jsem ocitovala vysvědčení tak mě teprv pozvala na ten pohovor). dítě tam bylo děsně spokojený a prospěch se nezhoršil. atmosféra a vše bylo fajn, krom jedné a to dost důležité věci, že z fanynky matiky se stala taková ta " prolezu jakžtakž" protože učitelka byla taková ta lpějící na formalitách namísto skutečně zapálenýho matematika předtím. no a já teda s tímto nedokážu pomoct:-(. pak tam nastoupilo dítě mladší - první stupeň byl řekla bych běžný a překvapilo mě na druhém, jak to bylo z "vyšších nároků" o třídu až dvě dolů... úroveň zjištuju tím, že se s dítětem úplně normálně bavím o různých věcech a ono vykazuje fatální neznalost - načež druhý den ze školy z toho donese jedničku-dvojku:-O
MP Meri Ja z HaM mam tehotenske svoji beznou velikost kalhot tam. Ted mam teda od kamaradky jedny o cislo vetsi a nevadi mi, je to asi ke konci pohodlnejsi, zalezi, kolik se nabere;-). Jediny, co mi nebyly byly nejaky slimky, hrozne me skrtily pres lytka.
MP Meri Ty kalhoty jsou hezký! Sakryš, proč před dvěma lety takové neměli? Tehdy byly jen slimky. Z H&M jsem měla jedny těhotenské, svou obvyklou velikost, nosila jsem je až do konce (ale byly teda lehce pružné).
Garfie Opravdu mysliš, že se to zlepší až s nástupem do školy? Mně přijde, že čerství školáci byli časově náročnější, než školkáčci. O těch jsem věděla, že i když budou do pěti ve školce, budou spokojené, nakrmené, odpočaté, vylítané. Prvňáčka bych do pěti v družině nachala jen výjimečně. A celkově je nutnější režim a řád.
Sweet Potato Já třeba z té první třídy měla strach, ale nakonec to byla velká pohoda (díky paní učitelce), děti třeba prakticky neměly domácí přípravu... a zatímco ve školce bylo nejlepší jít po obědě, v družině dcera chtěla zůstávat co nejdéle-právě proto, že si tam konečně po těch povinnostech mohla volně hrát. Ale fakt je, že spousta dětí v mém okolí ani v družitě být nechce, asi to záleží na konkrétní škole a já vycházela hlavně z vlastních zkušeností. On je podle mě u bram taky trochu problém, že má jedináčka, přece jen se mu musíš trochu víc věnovat, já teď vidím u našich dvou, že se sami tak zabaví, až je mi to kolikrát líto, vůbec mě nepotřebují, jen na přísun jídla :-)
@continuity Teď jsem si (jak tady píšu o té domácí přípravě) vzpomněla, že u nás ve škole funguje doučování, každý ročník má odpoledne "doučovací kroužky", určitě matika a čeština, možná i jiné předměty, to u vás není? Možná by ta čeština pro malou byla fajn, zvlášť když by to vedla jiná učitelka než její :-)
viktorka_od splavu to je těžké. Manžel hodně sportuje, takže je minimálně dvakrát týdně na tenisu nebo fotbale, o víkendu ani nemluvím, zvlášť teď, když začala antuková sezóna. :) Jsem na něj trochu naštvaná, protože ze svých aktivit neslevil, ale můj osobní čas = 0. Takže teď aktuálně nemám moc náladu pečovat o náš vztah, ale snažím se urvat si trochu volna jen pro sebe. Ale máš pravdu v tom, že je třeba víc delegovat. Budu na to myslet.
Garfie jojo, jedináček je v tomto směru docela nevýhoda, mám dceru pořád u sebe, všechno chce s maminkou a i když se občas zabaví i sama, musím se jí hodně věnovat. Ale předpokládám, že se to bude časem zlepšovat.
MP Meri ja mám tiež z H & M normálnu veľkosť, ono aj tak väčšina tých tehotenských vecí je pružnejšia a trochu pustí, jediné čo mi nesedí až tak dobre sú tehotenské rifle, tie mi trochu schádzajú dolu, ale to je podla mna tým, že do nich nenosím opasok.
Edit: rifle nemám z H & M :)
bram Já ti velmi rozumím, ještě si pamatuju, jak to bylo, když malá byla sama (sourozenec se jí narodil během prvního roku ve školce). Můj muž odchází z domu v půl sedmé ráno a vrací se kolem sedmé večer a později, takže funguju prakticky jako svobodná matka. Moje záchrana je svobodné zaměstnání. Muž nesportuje, zato jezdí na motorce, takže víkendy, kdy se jede "na hodinku projet" a vrátí se za čtyři nebyly výjimkou, ale to se mi naštěstí podařilo eliminovat (byla jsem přesně v tom stavu co ty) tím že jsem ho donutila jezdit na motorce do práce (má to hodinu cesty většinou lesem, takže paráda), což je ovšem pro tebe bohužel nepoužitelné, leda by do práce běhal :-) S tím sportem je to těžké, člověk ho nechce nějak omezovat, ale jsi na tom bita. Časem může sportovat i s dítětem, ale to se ještě načekáš. Musíš s ním o tom hodně mluvit, třeba vymyslíte nějaké řešení, ono chlapům často ani nedochází s čím jsme nespokojené a jak jsme vyčerpané.
