notna ono asi dost zalezi, jaka Popelka. Treba ta ceska s Safrankovou je celkem samostatna, ta od Disneyho, ac uznavam, ze z padesatek, by bez mysi a kmotricky vily, co ji doslova navlikli do satu a dotahli do zamku, asi zametala a snila jeste ted

Koupila jsem si sprej na ochranu vlasů při fénování a než jsem si umyla vlasy, dostala se k němu Šárka a dvě třetiny mi ho vylila do umyvadla. Kupodivu se ale ukázalo, že to zas tak nevadí, protože mi příšerně zmastil vlasy, že jsem si je pak musela znovu umýt.

notnajá jsem az s dětma pochopila, že ta Malá mořská víla má vlastně pozitivní konec.

Jinak já dětem četla spíš ty zvířecí pohádky a výborné jsou tyhle kůzlátka, na to dvě verze a poslušných a neposlušných, jednu dobu jsme to četli fakt denně. 

Kuzlatka

Pipi máme v geniální audioverzi namluvenou Bárou Hrzánovou, doporučuju. Akorát ne před spaním, je tam taková úderná skočná píseň

Od žáčka máme tyto, mladší je chce občas číst, staršího nebavily nikdy. Já si pamatuju, že jsem četla i Němcovou nebo Fimfárum, ale to už jsem určitě uměla číst, takže mi bylo třeba 8. Klukům jsem to číst ještě nezkoušela.

No ale bez znalosti klasických pohádek nejde pochopit Čarodějky na cestách a další knihy Zeměplochy! A to by byla dost skoda, myslete na budoucnost svých ratolestí. :)))

Za sebe můžu jen říct, že se mi Disney pohádky nelíbí a u české Karkulky mi bylo strašně divný, proč ji jako táta nedoprovodí, když je myslivec a les je prakticky jeho pracoviště, protože můj táta by mě tam zavezl na motorce! Princezny jsem litovala všechny a kvůli Pipi jsem v sobotu ráno vstávala první. 

Kan za nás dávali Pipi docela pozdě, to už pomalu vstávali i naši, končila tak v devět. Ale ségra vstávala v šest kvůli teleshoppingům

Z pohádek jsem milovala tohle vydání Andersena s ilustracemi C. Boudy. Máme ty knihy ještě po mámě v salátovém vydání počmáraný fixama, ale střežím je, jak oko v hlavě. Ale je to samozřejmě pro starší děti a polovina pohádek je hrozná depka. Když si vzpomenu na pohádku o vánočním stromečku, tak bych u toho brečela asi i dneska

Moje starší dcera měla klasické pohádky dost ráda, jednu dobu jsme četly karkulku, perníkovou chaloupku a kůzlátka několikrát denně. Teď už preferuje Děti z Bullerbynu, Pipi, Mimi a Lízu, Medvídka Pu... Mladší toho zatím moc nezná, spíš jen ty operky od Uhlíře a Svěráka. Ze čtených pohádek byl u ní velký hit Pejsek a kočička a nyní už několik měsíců čteme před spaním pořád dokola Chaloupku na vršku, nic jiného nechce. 

Zuzuli Americkou verzi Popelky jsem v dětství neznala. Ale ani teď mi nijak nevadí. Asi je to tím, že já taky nejsem žádná rázná údernice, takže mi ta pasivita u některých postav nevadí.

Evaeva Pipi v podání Báry Hrzánové je boží! Ale i tak je mi Pipi strašně protivná. My máme knižku, audio, dvd. Všechno to u nás jelo jeden čas pořád dokola. 

Když se to tu řeší, od jakýho tak věku dětem čtete/vyprávíte ty klasický pohádky? Mně přijde, že naše dítě je na to ještě malý, on pochopí děj v cocomelounu, nebo ještě trochu i v Pepě, ale jiný věci ho nezajímají (imo proto že jim nerozumí). Takže i když jsme se už posunuli k tomu, že chce krom zpívání před spaním i něco vyprávět, tak mu vyprávím z hlavy něco na míru, kde se vyskytují objekty a děje, se kterýma se sám potkává a kterým má šanci rozumět.

Já k těm krátce prevypravenym pohádkam přidám ještě tip na Vyšívané pohádky od Venduly Chalánkové. Současnýj jazyk, ale pohádky v původní podobě, žádné novodobé úpravy.

mnum chaloupku na vršku milovala ségra

Staršího baví lecos, ale mladší chce pořád dokola to samé. Nejdřív jsme četli pořád dokola dvě pohádky z pohádek o mašinkách od kahouna, pak několik měsíců krtečka a teď čteme dvě pohádky z knížky pohádek pro dvouleté děti.

notna u nás to audio jednu dobu hodně jelo, teď už to mají jen do auta, to je tak akorát, aby se to člověku nezprotivilo. A musím říct, že to baví i mě (nejen ta Pipi, ale i medvídek Pú, kvak a žbluňk, kocourek Modroočko,...). Ale zjistila jsem, že mi hrozně vadí paní laryfary, jak jsme se bavili o těch stereotypech. Přitom jako dítě jsem jí měla ráda a vůbec mi to nepřišlo.

Evaeva já jsem teď se synem četla Baryka a ten Nepilův jazyk je krásnej, ale úplně nesrozumitelnej. Prvňák to fakt číst sám nemůže, i když to učte, vůbec tomu nerozumí. Když jsem četla já, pořád jsem to prerusovala a vysvětlovala různý slovní obraty. 

Zina ve dvou letech jsem už určitě četla - pamatuji si to, protože jsem u toho kojila novorozence. Takové ty zjednodušeně verze v leporalach. To dopadne tak, že budeš číst tu samou věc tak dva měsíce kazdy večer, takže ti stačí maximálne dve. To.se pak ten dej naučí chápat. 

Ale ona se naučila tu pohádku a pak to doplňovala: Zý vlk vešel do historie naší rodiny. 

žluťásek já teď vytasila Dášeňku, dostala jsem jí za první třídu. Po třech větách bylo evidentní, že to vůbec nejsou schopní pochopit.

continuitytohle je hrozně individuální, ale zkusit se to může Zina