Mulen A kdo ne :-) Mám jeden z těch malých a je to radost při každém použití!

13. prosince je u nas Lucie, noci upije a prinasi svetlo, spis tedy ocekavani svetla. Tak se mi libi, ze Japonci ten den maji taky sve ritualy, ze ten den taky znamena ocekavani noveho roku a mozna i toho svetla.

Kokoska Taky mě to překvapilo a na Lucii jsem si vzpomněla. I jsem to tam chtěla napsat. To je jako s tou Moranou, taky tam byl podobný zvyk v podobnou dobu. Je to zvláštní, jak jsou některé věci univerzální...:-) 

Další porce z Naoshimy. Je tam několik starých domů, předělaných na různá malá muzea, například tento. 

Jako v každém japonském domě se musíte pochopitelně vyzout!!! :-)

Další mikrosezona nese název Sake no uo muragaru, hejna lososů táhnou proti proudu. Označuje období, kdy se lososi potkávají a plují proti proudu, aby v řekách nakladli jikry. Život lososa začíná v zimě, do moře se vrací společně s proudem z tajícího sněhu. Říká se, že se vždy vrací do řeky, ve které se narodili, ale nevím, jestli je to pravda. Japonci tyto lososy loví, mají takzvanou "pozdimní příchuť" a protože jsou touto dobou nejtučnější, považují se za extrémně chutné. Někteří lososi se nepřidávají v tuto dobu, ale proti proudu plavou až na jaře, říká se jim tokishirazu. Ainuové na severu Japonska mají zvyk chytat pouze lososy, kteří plavou po proudu-to znamená, že už nakladli jikry a plavou zpět. 

Sezónní zeleninou je čínská pažitka, moje oblíbená, protože je k dostání téměř celoročně a dlouho vydrží v lednici. Japonci věří, že je účinná jako prevence nachlazení, potlačuje rakovinotvorné buňky a podporuje odbourávání cukru. Je velmi oblíbená, ročně Japonsko vypěstuje zhruba 60 tisíc tun. 

Sezónní rybou je pochopitelně losos. Podle Japonců pomáhá předcházet tvorbě vrásek způsobených sluncem, metabolizuje sacharidy a potlačuje arteriosklerozu. Původní japonský losos neobsahuje mnoho tuku, proto se většina spotřeby dováží. Co se událostí týká, je to slabší období, pokračují hlavně novoroční bonenkai večírky. 

Garfie 

Čínská pažitka chutná podobně jako naše pažitka nebo je to něco jiného?

jerry Spíš jako jarní cibulka. 

Garfie Jen jsi mě utvrdila v tom, že do tý Naoshimy prostě musím :-).

999 Tak tady máš další nášup! :-)

Garfie Díky :-)

Garfie Dovolím si upozornit, že koule tu už byly (moc se mi líbí, tak si je pamatuju)

brrr A víš že jsem váhala? Jen jsem byla líná to hledat. :-) Ony byly "venkovní objekt", ale zároveň součástí muzea, nedokázala jsem si uvědomit, kam jsem je přiřadila. Máš pochvalu za pozornost!!!

Začíná Tóji, zimní slunovrat. Jeho první mikrosezóna se nazývá Natsukarekusa shozu, začíná klíčit černohlávek. Slunovrat je vždy velkou událostí, v Japonsku se traduje, že úhoři umírají kolem letního slunovratu a páří se v době kolem zimního. Jin zesiluje těsně před zimním slunovratem a jang se vrací v den zimního slunovratu. Japonci pro to mají dokonce přesný výraz. Ichiyou raifu, je to koncept, který se překládá jako „návrat slunce“ nebo „návrat jangu“, jde o znovuzrození, návrat štěstí a přechod z temnoty do světla. Při této příležitosti se prodávají i speciální talismany, které mají přinést ekonomickou prosperitu. 

Během slunovratu jsou populární koupele v yuzu. Říká se, že pokud se během slunovratu takto zahřejete, budete celý rok bez nachlazení. Je jasné, že právě yuzu, japonský citrus, je sezónním ovocem. Obsahuje draslík a vitamín C a podporuje krevní oběh. Používá se na zjemnění drsných rukou a často také v přípravcích na vlasy. 

Sezónní rybou je tuňák. V Japonsku je známých šest druhů, králem ryb se označuje tuňák obecný a je považovaný za tak luxusní rybu, že cena jediného se rovná cenně nemovitosti. 

Pochopitelně největší událostí jsou Vánoce. Ty se v Japonsku sice neslaví tak jako u nás, ale dostaly se do povědomí (hlavně díky americkým vojákům v 50. letech) a dnes jsou součástí japonského kalendáře, i když ne jako náboženský svátek, přirovnala bych je spíš k Valentýnovi. Dárky dostávají jen děti a tradičně se chodí na večeři do KFC, pozůstatek reklamní kampaně z poválečných let. Tradiční štědrovečerní večeří je smažené kuře a jahodový koláč, „kurisumasu kéki“ :-)

Mohla bych psát o Vánocích, ale mám tady další vzdělávací okénko na téma Japonsko.

Dnes je to přesně 80 let co zemřel Theodor von Lerch. Zakladatel lyžařského sportu v Japonsku, narozený v Bratislavě za časů Rakouska-Uherska. Mluvil minimálně sedmi jazyky (česky, německy, maďarsky, italsky, francouzsky, anglicky a rusky). Procestoval kus světa, jako voják sloužil mimo jiné v Praze. V letech 1910-1912 strávil dva roky v Japonsku jako důstojník Japonské císařské armády. Ukázal místním poprvé lyže a začal dávat lyžařské lekce. První zákazníci byli vojáci, ale postupně se přidávali i civilisté. Jako první člověk se pokusil také o výstup na Fuji na lyžích. 

Japonsko mu udělilo Řád vycházejícího slunce, ve městě Joetsu v Niigatě stojí jeho socha a také muzeum s jeho jménem. Ještě zajímavější je, že jeho karikatura posloužila jako předloha pro maskota prefektury Niigata. Kromě toho má také sochu v Kutchanu na Hokkaidu, památník na zdejším letišti Asahikawary Niigata a expozici v místním muzeu. 

Garfie

Garfiehezky!

moora A mám i vtipnou historku, dávala jsem to na FB a kamarád mi napsal, že v Brně je po Lerchovi pojmenované gymnázium....a dnes mi píše, že ten název toho gymplu je po jmenovci Matyáši Lerchovi.

Další mikrosezona se nazývá Sawashika no tsuno otsuru, jeleni shazují parohy. Slovo ooshika, ke kterému se vztahuje kanji znamená losa, ale ti v Japonsku nežijí. Zato tady žijí serauové, japonští endemit, kteří jsou touto dobou k vidění, i když jde o velkou vzácnost. Nám se jednou poštěstilo a trvalo mi dlouho, než jsem zjistila, co je to vlastně za zvíře. I když mu Japonci říkají jelen, ve skutečnosti jde o druh skotu. Serau byl nedávno prohlášen za zvláštní přírodní památku a i když je k vidění jen výjimečně, kdysi byl v Japonsku považován za symbol zimy. 

Japonci tomuto období před koncem roku říkají „období sčítání“. Ohlíží se za minulým rokem, co se povedlo a nepovedlo…30. prosinci se říká Kotsugomori, znamená to „poslední den v měsíci“, ale dnes se používá právě jen pro předposlední den v roce. Znamená tmu, zmizení měsíce před novoluním. 

Den před ním 29. prosince obsahuje v kanji znak, který připomíná utrpení, proto prý bylo zvykem dokončit velký úklid do tohoto data. 

Sezónní zeleninou je dýně. Tedy konkrétně Hokkaido, kterou ovšem v Japonsku nikdo pod tímto názvem nezná. :-) Do Japonska doputovala přes Nagasaki z Kambodže a právě to jí dalo i místní název-kabocha. Už v období Eda vznikl zvyk jíst v období slunovratu dýni a trvá dodnes. Mimochodem, Japonci věří, že zlepšuje příznaky menopauzy a zlepšuje činnost mozku. 

Sezónní rybou je překvapivě také kapr! :-) 

Obsahuje prý takzvaný „červený vitamín“, jak se v Japonsku říká B12. Dnes se kapr nejí tak často, ale v minulosti byl běžnou součástí jídelníčku, přestože Japonci obecně upřednostňují mořské ryby. Původně se používal jako nouzová potravina v dobách hladomoru, ale dodnes se konzumuje i u císařského dvora. 

Největší událostí je příchod Nového roku. Lidé nakupují nové oblečení, říká se, že ho máte koupit ve starém roce, ale obléct v novém, oslavy s ohňostroji a večírky se pořádají jen ve velkých městech a až poslední dobou. Tradičně jde spíš o velmi klidný a rodinný svátek. Večeří se nudle soba pro vysoký věk, velké štěstí přináší pozorování prvního východu slunce. Na dveře se věší větve z borovic-symbolu dlouhověkosti se složeným pásem bílého papíru-aby se do domu nedostalo zlo. Lidé navštěvují chrámy, kupují talismany, které je mají chránit v dalším roce. O Silvestrovské půlnoci v chrámech zazní 108 úderů zvonu, mají člověka oprostit od všech neřestí. 

Poněkud bizarní tradice mají severu, na poloostrově Oga. Muži v obrovských slaměných kabátech a maskách rohatých démonů navštěvují domy a straší děti a ženou do práce lenochy.

Garfie tak jsme dokoncili rok, velke diky! A ted si jdu objednat neco na sebe

Kokoska Ale ještě ne sezónní japonský, myslím že jsme začínali v únoru.