Muslik jj, rok mám v kruhu, resp. ve spirále, ale vidím tak cca půl roku, zbytek je v mlze a čím jsem blíž současnosti, tím to vidím jasněji. Tam jsou našpendlene ty věci, co se mají stát, ale nemám to úplně přesně.
Týden je spíš plocha, něco jak kalendář a den nějaká čára, ale křivá.
Staletí vůbec neumim popsat, mám to zvázané s místem, takže je to spíš zvlněná plocha.
999 stačí telefonicky. Spisy si předávají automaticky, jen si zjisti ten vs
continuity to co popisuješ je myslím jeden ze způsobů trénování paměti.
Jenže to pravě není, pro mě to není způsob jak ty věci nezapomenout, ale jak je dostat najednou do hlavy v jednom čase v souvislostech. Když ten report dodělám, celou tu strukturu okamžitě zapomenu. A nemůžu dělat na dvou různých najednou.
Ty věci, které chci mít v hlavě trvale, jsou úplně jinde.
999 Nebo se přihlaš přes datovku nebo identitu na e-portál ČSSZ a tam budeš mít všechny informace.
Muslik Já si času vědomuji v půlkách už od dětství, protož to říkala vždycky moje máma: ,,děcka to je hrozný, zas je půlka pěsíce pryč" Prakticky celý život poslouchám jak ten čas letí, takže ho vidím jako vítr. A třeba letní prázdniny byly dvě polokoule.
ale zrovna u těch vizuálních představ jsem nějak asi teda zkrácene a nevím zda přesně slyšela, že jsou stálejší, že je lepší asi si představit obraz že jdu do obchodu než si třikrát říct, že jdu do obchodu. Jenze třeba mně by to zabralo hrozně moc energie:D
Podle mě je to o tom způsobu myšlení, mě se třeba ty obrazy v hlavě vynořují z ničeho nic, nemusím na to plýtvat energii vůbec, pokud myslíš ve slovech, toto tě bude stát strašné úsilí.
Jak jsem to psala, že to musím udělat pořádně, tak to je spíš o tom, že ten konkrétní si chytnu a pořádně prohlídnu, než že bych dělala cokoliv jiného navíc.
A cas si nepredstavuju nijak. Obvykle ani nevim, kolikatyho je. A kazdorocne na zacatku cervna prekvapene zjistim, ze uz neni brezen a pak v prosinci, ze uz neni rijen. V tech dvou mesicich se mentalne zasekavam a zustavam s nima dlouho 
Taky si vubec nedokazu predstavit ruzovyho slona, takze mi nedela zadny problem na nej nemyslet.
Premyslim jen ve slovech. To, co popisuje continuity , zni jak sci-fi 
Je to hrozne zajimavy
notna Ty jo, mně to naopak připadá jako úplně relevantní a očekávatelná otázka, dokonce i na small talk!
continuity Já teď sama sebe rozesmála, protože mi na FB napsala pod můj příspěvek jedna Češka žijící v Japonsku anglicky a já jí odpověděla v souladu taky v angličtině, ale napsala jsem něco jako "it is v Ústí nad Labem...". 
A když jsem si to přečetla, tak jsem to tam nechala, protože mi tam to "v" připadne přirozenější a ona to pochopí.
Jo a uvědomila jsem si, že když v obchodě platím drobnými, počítám je japonsky, ale jen drobáky!
A mám vnitřní hlas i obrazy, tak nějak promíchaně a možná záleží na situaci, ale to budu muset asi začít sledovat....
continuity jo no, já to napíšu a tím to totálně vypustím. I že jsem to napsala
continuity ja to mam take tak. Vsechno si predstavuji. Myslela jsem, ze i s reci jako film ale uvedomila jsem si ze ne.. ja pisu projekt, cokoli a popisuju, co delamve sve predstave vicemene.
Friga já představu kolikátého je mám, ale čas si nepředstavuju nijak, žádné kruhy, přímky, spirály ani barvy
continuity Bohužel mně se teda nikdy nic nevynoří, většinou na mě vynoří něco někdo jinej:-D. A to si řeknu "ty vole, já jsem ale kráva". Docela by mě zajímalo, jak si třeba tohle promítnou lidi v obrazovém mýšlení:D.-D
Já to obrazové nemám vůbec, ani z procenta, vůbec to nepoužívám, jen jako aktivně, když si chci třeba představit nějaký prostor nebo místo....všechno se mi automaticky říká.
Já čas vidím podobně jako continuity Rok je v kruhu, ale bez ukončení, nespojený, týden asi jako plochu a 20 století jako přímku, ale delší úsek tak nějak zvlněně. Hodiny ve dni asi jako schody.
notna Moc děkuju :-)
Friga dik, ted budu cely den videt ruzovyho slona
Cas taky nevnimam jako neco konkretniho, kolikrat ani nevim, ktery je den. Dneska mam napriklad pocit, ze je sobota. Vim, ze neni, ale proste mam ten pocit. Na dovolenych se ztracim po dvou dnech. Ale kdyz jsem jeste naplno pracovala, to jsem teda "orientovana v case" byla dobre, to jinak neslo.
Kokoska jojo, ty intenzivní pocity, že dneska je určitě středa a ono pondělí mívám taky.
To, že se mi pletou dny v týdnu vůbec nesouvisí s tím, jak si to představuji.
To je zaujimava debata. Den si nepredstavujem nijako konkretne, tyzden ako v pracovnom kalendari a rok mam uzavretu elipsu, na ktorej sa akokeby pohybujem. Januar je vlavo. Farby tam nevidim.
Pri citani si predstavujem najma prostredie okolo, postavy len hrube obrysy, bez detailov tvare. S filmami podla kniznej predlohy mam tiez problem. Ja uz ako si to zafixujem, tak sa toho mozog odmieta pustit
