Trochu se divim otazce proc denne navstevovat sveho rodice v nemocnici. Protoze je tam osamely, bolavy, boji se, co bude dal, chce podporu nekoho blizkeho... staci?
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
Reakce na Kokoska:
Trochu se divim otazce proc denne navstevovat sveho rodice v nemocnici. Protoze je tam osamely, bolavy, boji se, co bude dal, chce podporu nekoho blizkeho... staci?
Taky hledím ...
Dadoo Dalia držím palce!
Kokoska Ja myslím, že ide o konkrétny prípad Reality, kedy sa stara o celu firmu, mamu a este jazdí každý deň za otcom. Ja teda chapem, že o rodičov a blizkych sa treba starať ale nie na úkor vlastného zdravia a obetovanie svojho života.
paktofonika tak si rôzne situácie, mali sme babičku 400km ďaleko a muž si vzal v práci voľno, aby ju tam odviezol. Predstava, že ju bude k tomu ešte každý deň navštevovať je dosť úsmevná.
Ono aj keď je to v tom istom meste, niekedy sa dá a niekedy nie. Ja proste 2-3 hodiny denne, ktoré by som mohla mesiace venovať niekomu hospitalizovanemu v nemocnici naviac k dispozicii úplne nemám. Musela by som upozadit aj prácu aj deti ( o konickoch už vôbec nehovorím). Proste to budeme musieť vyriešiť nejak inak, pokiaľ to nastane.
Nasi su 500 km, na to uz vobec nemyslím.
Reakce na Mutziputzi:
To "hledět" je strašně legrační moravština
To mě zajímá. Kde je ve slově hledět moravština?
notna česky je hledět takový vznešený, jako Libuše hleděla a viděla město veliké a hledět do krajiny a kochat se, to "normální" člověk v Praze prostě neřekne, ten v běžnym životě prostě nehledí))
Mutziputzi Děkuji za rozšíření obzorů. To by mě nenapadlo.
notna Neni zač, chceš-li být našinec nehleď a nenos rifle
notna Jo, hleď nosit texasky 
Pinot Noir Hleď si svýho!
continuity No sú aj iné situácie, to máš pravdu, mna hned žiadna situacia nenapadla . Ja by som to hlavne od svojich detí ani nechcela a nečakala.
paktofonika continuity nám se naštěstí podařilo zatím zajistit hospitalizace v Praze. Protože jsem si v té době mohla sama nastavovat schůzky a pracovat i z domova, chodila jsem tam opravdu každý den skoro měsíc kromě pár dní, kdy jsem fakt nemohla, to tam došel někdo jiný. Ty 2-3 hodiny jsem naháněla po večerech. Chápu, že s malýma dětma by to bylo složitější, u nás se to naštěstí dalo zařídit. Jeden týden v tom období byli rodiče v nemocnici oba, sice ve stejné, ale každý na jiném oddělení, to bylo teda dost náročný.
paktofonika až ti bude 90, jako mému tátovi, možná taky budeš chtít a čekat něco, co tě teď ani nenapadne. Věk člověka dokáže dost změnit.
Mutziputzi Dík, nechci, zůstávám věrná svým kořenům :-)
paktofonika Nevím, jak moc to ode mě rodiče čekají, ale starám se o ně dost. A taky mi to někdy neulehčují (už jsme si o tom tady s Kokoska psaly), ale vůbec si neumím představit, že bych se k tomu postavila jinak.
Kokoska rodiče jsou ze Slovenska, v Praze jim hospitalizaci nezaridim. To nikdo nezaplatí.
Babička za byla na zákroku, který dělají jenom v té Ostravě. Jinak to nešlo .
999 tak starat neznamena jenom denní návštěvy v nemocnici? Jak říkám, muž si bral volno z práce a jel s mámou 400 km na otočku. A když už s ní někam jde, tak k lékaři, kde se něco rozhoduje. Děda třeba o ty denní návštěvy ve spitale nestojí vůbec.
Mutziputzi Vy jako neříkáte ani "hledím jak puk"? 
Úplně mi to připomnělo, jak se u nás v práci strhla bitka kvůli slovu "lozit"!
continuity Tak muži a ženy to mívají obecně jinak hozený :-). Z dětství si pamatuju, že když byl v nemocnici děda, babička každý den uvařila oběd a vezla mu ho do jiného města MHD. Když byla v nemocnici babička, děda přijel na návštěvu v neděli autem :-).
