Stěžovací vlákno
viktorka_od splavu hele, a to jsem myslela fakt bez ironie! že by to mohlo vyznít dvojsmyslně, mi došlo až pak.
Jiná Realita Přesně :D
Jiná Realita já to taky beru vážně!:D ne, fakt, prostě musíš rozšířit akční radius a brno za mě dobrý
(jako první krok;-)
viktorka_od splavu nebo je to tím, že v cizině, kde nikoho neznám, se nestydím být svá :))
Klara Ale ja to s nima taky neprobiram. U nas je to bohuzel takovej podpasovej argument typu, ze kdyz reknu neco, co se memu otci nelibi, tak me setre s tim: si prosimte najdi chlapa a uvidis, ze zivot je o necem jinym. Plus spousta dalsich situaci, ve kterych na me tohle vytahujou. Uz jsem dost imunni, ale priznam, ze tu a tam se naseru
Jiná Realita i to je možný. takže bod 1. vyrazit na cesty bod 2. nestydět se
viktorka_od splavu Bodu jedna teď ale doba moc nepřeje.
Bledule tak ale pracovně jezdit musí a auto tankovat taky musí...D
razorblade Pak teprve budeš dostatečně dobrej člověk, to je jasný :D (hrozný)
Jiná Realita - to co chceš je už dnes menšina. Snad v Praze, která je kosmopolitní by jsi měla šanci. Měla jsem to co hledáš a teď mám víceméně opak, ale mají společnou jednu věc inteligenci - nezatracuj a nesuď podle hadrů. To že tě miluje ti sice nevyzná při svíčkách ale řekne to jinak. Důležité je, aby jste si názorově sedli. Jo, taky bych nechtěla obézního a taky je pro mě už moc ml. Klaus. Ad seznamky, tam si většina snižuje věk, proto se ti můžou ozývat ve skutečnosti namachrovaní 55+.
Tak k těm seznamkám. Já byla dvakrát vdaná, jednou 15 let, podruhé 20. Poprvé jsem se vdávala hodně mladá, tak to pak dospělo k rozvodu tak nějak postupně, jak jsme se oba v dospělosti změnili a začaly se lišit naše životní cíle a názory. Takže ten rozvod ani moc nebolel, prostě nazdar a do roka jsem byla vdaná podruhé a měla druhé dítě. Ale pak po dvaceti letech to fakt přišlo nečekaně, do poslední chvíle jsem netušila, že se něco děje a navíc to bylo těsně před stěhováním do nového, 4 roky rekonstruovaného domu, kde už jsem měla i naplánovanou zahradu včetně vysazených záhonů. A pak ze dne na den konec všech plánů, totální změna života.
V těch 55 mě to opravdu sejmulo, trvalo mi aspoň rok, než jsem zas nabrala dech začala se dívat dopředu. A jak jsem byla zvyklá 35 let pořád být ve dvojici, nikdy jsem vlastně nebyla sama, od rodičů rovnou do manželství, tak jsem měla pocit, že tedy toho chlapa musím mít, tak je to správné, tak to musí být
A kama rádky mne nahecovaly se přihlásit na seznamku. Dala jsem tam aktuální fotku, z dovolené chvilku předtím, kde mi to celkem slušelo, nijak jsem se netajila věkem a ani v ničem jiném jsem si nevymýšlela.
No ale ty reakce, který jsem dostávala, to mne normálně dostávalo do deprese. Chtěla jsem přiměřený věk, ale buď mi odepisovali muži 80 plus, nebo sice 70, ale bez zubů, sluchu a z domova důchodců ( já předtím žila s mužem o 7 let mladším, takže bych bývala brala tak plus mínus kolem těch 55) a nebo o hodně mladší, ale rovnou jen s nabídkou "kvalitního sexu", žádný vztah. A když jsem si to dovolila odmítnout, tak jsem dostávala vulgární zprávy ve smyslu, že takováhle stará větev má být ráda, že vůbec někdo projevil zájem.
A někteří fakt opravdu zoufalci, stále se opakující, jen s jiným jménem a věkem, ale se stejnou fotkou a zprávy plné gramatických chyb.
No, čas mezitím běžel, postupně jsem singl životu přicházela na chuť, různé těžké chvíle, kvůli kterým jsem původně myslela, že by bylo dobré mít životní oporu, přišly a nečekaly, až jí budu mít, a zvládla jsem je bez opory. A pak jsem zjistila, že je mi takhle dobře, že na spoustu věcí, které je fajn sdílet, stačí přátelé, že toho vlastně hrozně moc zvládnu i bez chlapa za prdelí a někdy si fakt říkám: tý jo, to je fajn, že se nemusím s nikým domlouvat, co budu dělat, jestli budu vařit, za co utratím peníze
Tak úplně ideální to není, občas by se ta chápající náruč po těžkém dnu hodila, ale zase člověk neví, jestli by se neproměnila za pár let v protivnýho dědka a to už fakt nechci
Takže žádný seznamky, fakt mi připadá jako zázrak, když to někomu přes ní vyjde, jestli na někoho trefím po cestě, tak fajn, jestli ne, tak taky fajn, já už to zvládnu. Ale mám výhodu, že mám děti, ty už mají také rodiny, úplně sama nejsem. Sice by asi uvítali oba, kdybych někoho měla natrvalo, páč takhle mají pocit, že musí na matinku trochu dohlížet, pak by to mohli hodit na někoho jinýho 
Ale třeba jim ještě udělám radost, uvidíme
Teda nevím, proč jsem se tady tak rozjela, to asi ten sociální distanc a jak ležím už 5 tejdnů v posteli jak placka, ta pardón za román
Jennyfor To je správný přístup! Maminka mojí kamarádky v podobném věku ovdověla, byli spolu od puberty, musela to být hrozná rána. Ale oklepala se a stala se z ní "veselá vdova" :-) Začala si nakupovat oblečení, chodit do posilovny, střídat chlapy....:-) no asi trochu doháněla co v mládí nezažila, otěhotněla ještě na vysoké. A teď už má pět let stálého přítele a pohoda.
Garfie No to zní jako pěknej projekt :D. Velkorysost by nám nechyběla, ale v tudle chvíli teda asi chybí prachy na ten městskej byt, tam bych s obrovskou chutí pláchla, hned jak skončí domácí vězení .
notna .. a kdo nechlastá?? Hasiči furt, myslivci furt, fotbalisti taky, tak to se lesníci už vsáknou .
Jennyfor náhodou je to hezky napsaný :)
Gellnerova hasiči leda dobrovolní?
Ti profici moc ne.
2x jsem si našla dlouhodobého partnera přes internet, ale seznamky opravdu nebrat. To byla katastrofa už před temi 15 lety a to tam tehdy ještě nebyli ti staroušci ( z jednoduchého důvodu, že to tehdy ještě neuměl každý důchodce). Ale ztracených existencii se tam potácelo víc než dost, někteří očividně už mnoho let.
Vidím, že je to spíš horší. 
continuity jo, dobrovolní, jasně. Já tady na vsi o profíkách nevím nic :D (naštěstí)
Jiná Realita zcela určitě musí existovat diskusní fóra se zaměřením na WWII nebo tak něco. Nešla bych tam hledat primárně chlapa, ale myslím si, že registraci můžeš jenom vyzískat. Minimálně se seznámis s lidma, kteří mají podobné koníčky a třeba se i něco nové dozvis. Si zajímavá a jako žena tam můžeš mít úspěch.
