SunEclipse tady je taky dobře, konečně bude procházka zase procházka, a ne úmorné plahočení, ale moc napršet nemohlo, protože v 0:30 ještě nepršelo a v 5 už nepršelo, a zahrada nijak zvlášť zalitá nevypadá.

SunEclipse myslela jsem od 3 v noci

Tady na kraji Vysociny prsi od asi 10 vecer, celou noc a jeste porad! Jupi! A nebudu muset zalivat zahradu!

Mermaid ja jsem to pochopila, z Prahy jsem odjizdela kolem 7. vecer a bylo nedychatelno.

tzaziki Já bych zkusila maminku přesvědčit ,aby jako první zkusila tu eliminaci laktózy.  Přijde mi to nejjednodušší a i vidina do budoucna je dobrá, protože bezlaktózové věci mají všude.Když to bude bez výsledku, tak lepek.

Ještě mě napadlo, že by to mohlo být SIBO, to se testuje z dechu. 

U nás východní Čechy okr. Ústí n.O. prší asi od 23 hod. doteď

Na západě ještě v jedenáct večer hic na padnuti,  ale v noci pršelo.  To je taková úleva to ochlazení, snad i ten les už nechytne znova. 

tzaziki poradit neumim, ale mrzi me, ze mas takove starosti

tzaziki keď sa mama nechce nechať vyšetriť,  tak to je zlé.  Intolerancia laktozy sa dá potvrdiť aj z krvi a samozrejme najjednoduchšie je to diétou. 

Držím palce. 

tzaziki to mě moc mrzí číst- jednak o těch zdravotních problémech a pak o té nespolupráci. Já jsem svou mámu taky nepřemluvila k vyšetření ve spánkové laboratoři. Jsem skálopevně přesvědčená, že trpí spánkovou apnoe...a drtí mě vidět, jak bývá hotová a neustále unavená.

a další bonbonek představuje přestárlá umanutá a tvrdohlavá tchyně. 85 let, sama v bytě, semiorka, která vychází ven buď na náledí neho do veder k padnutí. Skočí si do obchodu (20m) a nechá bublat dva hrnce na plynovém sporáku. Zajímavý je, že se z toho mužovi sourozenci nehroutí společně s námi. Alespoň jsem před švagrovou nadhodila, že se musí zjednat pojistka na byt a na blbost a muž se domluví s bratrem na častějších kontrolách. Víc pro to nejsem schopna udělat, je těžký se s tím smířit.

marieu tzaziki Rodiče. Tak mám taky stížnost. Já vím, že některé zdejší dámy, by mohly být mým rodičem, ale to dle mého úplně jiná skupina lidí.

S taťkou jsem byla v úterý opět půl dne na Žluťáku. Přechází na injekční hormonální léčbu, před ozařováním. Tak my ho tam vozíme, on ještě jezdí s berlí, že je po covidu unavený a bolí ho nohy. A ve čtvrtek, v 11 dopoledne, si vyrazí autem na nákup. Přitom jsem mu v úterý jasně říkala, že jim nakoupíme, ať v tom vedru nikam nechodí. Takže ve 14 telefonát mamky, že se taťka z toho obchodu nevrátil. Po pár telefonátech jsem ho našla v nemocnici. Problém teda nebyl asi tak vedro, jako kombinace všeho a nějaké potíže s ledvinama. Ale říkám si, že je to jak s malýma dětma. Sotva brácha vytáhne paty z domu a nemají přímý dohled. 

Do toho má jít ve čtvrtek na domluvu na to ozařování a vypadá to, že bude ještě v nemocnici a kdoví, jestli to vůbec bude moct celé proběhnout. 

Pinot Noir slejvák šel přes nás, ráno jsem sbírala rajčata popadaná na zem, květy muškátů vpodstatě zmizely a zalévat nebudeme muset týden. 

Renusatko So starými ľuďmi je to niekedy ako s malými deťmi....Máš to ťažké. 

Mohučanka viděla jsem to na radaru, jak to pod kopcem jede!

Se staryma lidma je to nekdy tezky. Moje babicka,  tatova maminka, taky kdysi musela nutne do cistirny, i kdyz bylo naledi. Tak si zlomila nohu v krcku a diky komplikacim a jeji nespolupraci pri lecbe to byl jeji konec.

Biely kvet Renusatko upřímně je to horší- než s malými dětmi. Ty se totiž v čase zlepšujou..

marieu Ale to my víme.Teď. Jenže až k tomu dojde, neni to otazka rozumu, ale stárnoucího mozku. S tim se asi nic nenadělá. Myslim, ze ani mozkový trenink nepomůže. Že se to jen říká.

černá káva no já si nedělám pražádné iluze, samozřejmě.

Holky vy mě děsíte... to je jediný co mi nahání hrůzu, že jednou dočista zblbnu... plánuju chodit do práce, dokud se jakžtakž postavím na nohy, abych nezpitoměla (protože sedět doma by bylo na jistotu), nakonec nejsem horník nebo tak něco... nerada bych mladýmu pánovi visela na krku jako nesvéprávná. I když, on by mě denně kontrolovat nechodil, beztak mi furt vyhrožuje domovem důchodců

A zrovna dnešek mě poněkud zviklal, co se mých duševních schopností týče: zakoupila jsem v Hornbachu nový truhlíky, asi sto kilo zeminy a mnoho, mnoho nových květin... v blahé naději že řečené truhlíky krásně osázím a pověsím na zábradlí (abych na balkoně získala víc místa). K tomu účelu jsem rovněž zakoupila i nějaký háky... po dohodě s místním odborníkem, že to jsou ty pravý. Takže celý odpoledne nad nima sedíme a smyslujeme, jak je k tomu zábradlí přidělat resp. zavěsit. Bez úspěchu. Prostě jsme to nedali dohromady. Takže senilita je tady, nedá se nic dělat

barbucha a nebo to nejsou ty správný háky