continuity Jo, na tom něco bude. Vrátil se ten minulý týden úplně vyřízený z japonské neschopnosti.  Je to nějaký problém s jednou známou automobilkou a prý když ho viděli, málem odpadli radostí, že to bude konečně řešit někdo z Evropy. 

moora Děkuju, ale reálně tomu dáváme tak tři měsíce. Říkal, že je to fakt na hraně, v práci do deseti, oba dny o víkendu měl meeting, dost práce mu dalo uhájit si dovolenou na konci března (máme jarní prázdniny). 

Já už přemýšlím, že za ním vyrazíme na víkend, přece jen jsem v té díře strávila kus života, podívat se na stará provinční místa!  (je to takový Bruntál), škoda, že je šinkansen tak drahý! 

Garfie tak to je nepříjemné. Manžel je holt dobrej. A přiznávám, že občas by mě zajímalo co vlastně dělá, kromě toho, že řeší krize

bublifuk Trochu se to mění, ale teď něco jako Chandler.

bublifuk Trochu se to mění, ale teď něco jako Chandler.

​

Garfie no ale u Chandlera prece nikdo nevi, co dela :)

baltik Já vím!

Garfie každopádně je v tom evidentně moc šikovnej

Garfie doprčic, to vůbec není banální stížnost... Chjo, můj pocit z toho by byl, že si s ním zaměstnavatel trochu orá, ale ty už to určitě dokážeš posoudit japonskou optikou a navíc zapojíš svůj nezdolný optimismus, takže to zřejmě nevidíš to tak striktně. Což je dobře. Ale stejně tlapkám velmi..

Pavlena No zaskočilo mě to, ale pravda je, že je to opravdu stav nejvyšší nouze, ne že by s ním tady hráli šachy. A jeho kolega (Japonec) se ve stejný den, tedy ve středu, dozvěděl, že musí na tři měsíce do Evropy, odlet v neděli. Takže jsem potichu a plánuju zábavu na volné večery....

Garfie tak kolega to tedy taky vyhrál... Chjo, to si trochu nedokážu představit v českých (evropských) podmínkách. Pojďme trochu do extrému, že by třeba takhle s avízem ze středy vyslali na 3 měsíce od neděle rodiče samoživitele...??

Pavlena Jako firma mého muže je v rámci Japonska dost v pohodě, mimo jiné mají třeba speciální program pro ženy, jak je dostat do manažerských funkcí, nebo podporují studenty, umožňují i práci z domu a podobně, takže tohle by se určitě nestalo, ale jinak se tě asi nikdo neptá. Je teda třeba říct, že třeba tohle je člověk ve vysoké pozici, asi se prostě dá očekávat, že když je problém, firma je na prvním místě. Ale to se v Japonsku očekává tak nějak obecně. Ta mentalita tady je taková dvousečná, protože když si v reálu představím ten tvůj příklad, myslím, že japonský rodič samoživitel, kdyby se ozval, tak to firma vyřeší jinak. Jenomže on se ani neozve a pokusí se to zařídit po vlastní linii, fakt. V tomhle jsou Japonci na hlavu. 

Pavlena tady ti to zákonník práce ani neumožňuje,vyslat samoživitele bez jeho souhlasu. 

Ale muž má teď před sebou sluzebku na šest týdnů, pokud se to nezkomplikuje. Do díry, odkud se nedá rozumně vrátit, takže i víkendy a stejně neuděláš nic. 

Garfie no to mě na tom právě děsí ještě víc, ta mentalita zaměstnance, že je to v pořádku...

continuity mno, s trochou vtipu: on toho zákoník práce nakecá... Ale jako teď vážně a obecně: Věřím, že firmy to takto vysílaným zaměstnancům kompenzují, zaplatí atd. Rodina z toho rozhodně benefituje minimálně finančně, to je bezva, ale tak si říkám (a v mé situaci spíš fantazíruju), že jestli to nemám lepší já, se vším spoléhám sama na sebe, emocionálně, finančně atd. Než počítat s tím, že milovaný a milující muž/táta kdykoliv jakkoliv zmizí na delší dobu a budu to muset zvládnout nejen já, ale hlavně děti...

Pavlena Jo, v tom s tebou souhlasím, ta mentalita je pro nás úplně nepochopitelná. Ale tady je často (neplatí to paušálně a hlavně už ne pro mladší generaci) firma víc než rodina, hlavně pro muže. 

Jinak takhle, jak to píšeš to nemůžeš brát, je to jen jiný způsob. Buď má jeden z rodičů takovou práci a počítáš s tím, třeba jezdí na montáže nebo něco takového, nebo se to fakt přihodí jako naprosto mimořádná věc, jako třeba teď u nás.

Mně třeba přijde daleko horší, co teď vidím u nás ve škole, velká část spřátelených rodin jsou prostě "harcovníci". Jeden příklad z mnoha-teď s dcerou chodí holka s Kolumbie, jsou tady jen na rok, před tím byli dva roky v JAR, před tím v Americe, teď jdou znovu do USA, ale do jiné části...a tak je to normální. Teď, když se blíží prázdniny, je tady už téměř součástí pozdarvu "tak co, zůstáváte ještě, nebo jdete?" A většinou je odpověď "ještě nevíme", to mi přijde jako opravdové peklo. Jsou to vesměs zaměstnanci jedné velké firmy, 90% párů, kde jsou oba rodiče cizinci, jsou nějak spříznění s touto firmou. 

Pavlena u nás se to nijak zvlášť nekompenzuje, prostě je to součást práce. Možná z toho nějaké odměny budou, ale nečekám žádné obrsumy a spíš pár dní volna.

Ale toto je vlastně v pohodě, vím o tom už déle, akorát se to posouvá v čase. že to bude 1-2x ročně potřeba, víme, odkdy vzal tu práci. Firma měla už lidi třeba měsíce Pákistánu, v Lybii nebo někde v pustině na Aljašce. To mi přijde už docela hardcore. Muž byl dva měsíce na školení v Americe. Většinou se najde někdo dobrovolně, ale už se mluvilo i o pracovním příkazu. 

To jen jako dokreslení, že ty dlouhé pracovní cesty nejsou nic extrémně mimořádného ani v Evropě. Manažeři se v nadnárodních korporatech vysílají zcela běžně, ti to mají dobrý - hezký byt, placenou mezinárodní školu a žádné nebezpečí), ale tu rodinu přestěhovat musíš a pro každého to není. 

Nakonec největší stres byl během COVIDu, kdyz jeli pro ty roušky a během mezipřistání v Novosibirsku přestali všechny zajímat, takže tam skysli tejden s oblečením a vybavením na dva dny do 10C (tam mělo být další den před odletem -20). 

Jinak děti to zvládají, když to zvládne matka, ty naše to berou jako fakt.

Garfie Obdivuju tvého muže, musí být moc šikovnej, ve smyslu schopnej. 

bublifuk Trochu se to mění, ale teď něco jako Chandler.

​Jasne :) nečekám, že se to někdy dozvím, ale občas si říkám, že to bych chtěla taky umět

Je taková paní Colombová.

bublifuk tak ja bych hlavne chtela mit takovou zenu a deti, jako pan Colombo-Garfie

Garfie Tuhle byl na Chandlerovu práci někde postnutej pěknej vtip, zkusím ho časem najít a dát ho sem;-)

Garfie Ať tu muži i vám rychle uteče a jste zase spolu.

Pavlena Jak to vidím okolo, tak takové přesuny nepřichází jako blesk z čistého nebe. Vždycky jsou ti lidi v pozicích, kdy mohou takové akce čekat. Z mého okolí se takhle posunují po světě zaměstnanci IBM, Google a vojáci. Vždycky od určité pozice už věděli, že s tím budou souviset i to cestování.

Garfie To mi vykládala jedna známá. Její snad sestřenice se tady v ČR seznámila s mužem, který tu zakládal pobočku firmy. Byl z toho vztah, vzali se. Ale on zakládá ty pobočky po celém světě. V dané zemi je tak 2-max 5 let a pak zase jinde. Co vím, z Evropy byly v Jižní Americe a pak v Koreii. Já bych takový život nezvládla.