Ať se ti mrně brzo uzdraví. Moje velký dítě má za sebou dvoje antibiotika a zdravá ani po třech týdnech rozhodně není :( jenže má zkouškový, tak nemůže ležet :(

Kolektiv mu asi dává zabrat, broučkovi. Dcera  na tom taky nebývala dobře, týden ve školce, 14 dní doma. Nakonec z toho vyrostla.

Vytiskla jsem si výpis plateb u mé zdravotní pojišťovny a zjistila jsem, že můj zubař si v březnu nechal proplatit anestezii, ačkoliv mi při zákroku žádnou nedával (nic hrozného to nebylo). A jiný si můj telefonát, kdy jsem si měla jen zavolat pro výsledek z laboratoře, naúčtoval jako konzultaci. Mé představy o práci a představy lékařů se evidentně rozcházejí...  

Ja vam nevim. Snad bych mela radsi sedet doma... po ty priserny vostude na jare, kdy jsem se jako spravna vychodni socka vyvalela na skolnim dvore... si takhle ted stojim v tichem zadumani na hrbitove, kocham se bozskym klidem, rozjimam o pomijivosti svetske a smirlive nahlizim na veskera protivenstvi... Kdyz v tom se z koruny stromu ozve "plop!" a - co to kur...?! - jsem zesrana od hlavy az k pate.

Samozrejme jsem mela pred sebou jeste pul centra a celou zpatecni cestu domu (v mhd plny krasne upravenejch domorodcu). Stoicky klid a vpravde dalajlamovska smirlivost v pikosekunde vzaly za sve - a hned tak se nevratej

 Je mi tě líto, ale to je tak barvitě popsaný, že mám záchvat smíchu. Muhehehehe 

Toto mi nemôžeš robiť, keď sa rýchlo neprestanem nahlas smiať, zobudím si deti!

Chudáčku 

Promiň, ale to se nedá jinak než .

Nepríjemná situácia!  

                                ...ale keď sa stane inému...

Unést to ho#vno s důstojností si žádá mimořádnou osobnost. Pro mě seš královna. 

Pasuji te timto na korunni princeznu.

Ostatnim soucitnym preju mnoho podobne povznasejicich, ducha tribicich zazitku

Mne sa toto stalo raz cestou na pracovný pohovor....ten nakoniec nebol veľmi úspešný, možno aj preto, že som tam dorazila bez saka a - ehm - tak nejak bez toho správneho náboja.

Jo jo, clovek odchazi z domu a citi se jak filmova hvezda... a staci jen malo - a vsechno je jinak

Pánbíček mě náležitě potrestal, vystříkl mi vařící olej na ruku a řádně mě to popálilo, takže studená voda, aloe a těch nadávek!!!!

hej, to je presné

Tak zle jsem to zas nemyslela

Já vím, ale nemám se smát cizímu neštěstí!!

Vybavila se mi povídka Oty Pavla "Pumprdentlich" .

Že už jsem doma jsem poznala zejména v momentě, kdy v autobusu bylo lze zahlédnouti konzumaci starouše v plechovce a též ihned po usednutí vytažený obložený chléb domácí výroby

Vzhled oblečení, nemyté vlasy a absence zavazadel přitom naznačovaly, že se rozhodně nejedná o turisty, mající za sebou cestu kolem světa (o hladu a žízni) 

Welcome to reality.