uch uplne rozumim... navic se mi zacina blizit neco velmi podobnyho:-/ loni jsme byli par dni na akci ktere jsem se trochu bala pac se ucastni fyzicky velmi zdatni pratele, dopadlo to dobre a tak jsme se hned domluvili na letosek na dyl, i s detma... a jak to zacina byt aktualni chyta me uplne panika. nastesti aspon napad ze budu tam i zpet ridit nedopadl, coz me trochu uklidnilo. stejne ale nepochopim co vede dospele lidi k tomu bohorovnemu postoji ze kdo nezvladne to co ja zvladnu je lenoch a trapak...

Jedu vlakem Praha-Ostrava a sedim v kupe s rodici a jejich 4-5letym ditetem. Porad ho okrikuji, ackoliv dite nijak nevyrusuje, proste se jen nudi. Nevzali mu zadnou zabavu, ani blby omalovanky, nezajdou s nim do detskyho kupe, kde by si mohlo trochu pohrat. To jako vazne od toho decka cekali, ze bude 3 hodiny tise sedet?

To znám, to mám taky! A je to známka, že pak se taková akce vždycky perfektně vydaří

sťažujem sa na seba, chcela by som dať po štrnástich rokoch vo firme výpoveď, ale stále sa neviem odhodlať. Stále sa potácam od lepšiu robotu už nikdy nenájdem po bože ako potrebujem odtiaľto odísť.

Díky! To doufám, už to stálo dost peněz a nervů a ještě jsme ani nevyjeli

to má logiku. U mňa je to síce o dosť komplikovanejšie tým, že sa to týka minulého aj súčasného partnera a obom by sa uľavilo, keby prácu zmením čo najrýchlejšie, ale smola. Toto je najlepšie riešenie pre mňa. ďakujem

Chápu a držím pěsti ;)

Ja uz jsem odmitla, fakt bych to nedala, koukat na svagrovou s brachou a ja nic. Manzel nad tim zatim mava rukou. Utesuju se tim, ze podobne horky to bylo i v kombinaci tata vs. babicka (jeho tchyne) a co si pamatuju ja jako nejstarsi, tak uz spolu vychazeli. S manzelovou rodinou se stykame, s tchyni je to sem tam slozitejsi, ale jinak s nima mam stejne dobre (neli lepsi) vztahy, jak se svou rodinou.

no to práve nemám, nemám ani žiadne výnimočné zručnosti, na ktoré by som vsadila. Proste kancelárska krysa. Tvoja varianta bude pre mňa tá správna. Alebo (ako povedala moja dobrá kamarátka, u ktorej ústa obvykle predbiehajú myšlienky), otehotnieť a veci sa zrazu vyriešia aj samé :-)

no na jednu stranu vlastni rodina (manzel jak znamo neni pribuzny:-)) je nejvic.. ale ve chvili kdy budes mit svou vlastni rodinu tak uz si vubec neumim predstavit ji takhle trhat. pro me je to absurdni predstava ze by moji rodice ignorovali meho partnera a ja tu hru hrala s nimi

Ja si prave rikala, ze to vydrzim, nez bude prvni dite, nez budu nastolovat nova pravidla. Ale myslim, ze to nedam. Nez aby se to zlepsovalo, prijde mi to cim dal tim horsi. :/

Já bych hlavně měla pocit, že tím, že tu averzi a nezvaní respektuju, dávám jim de facto najevo, že jejich přístup schvaluju a uznávám, že maj důvod, já naopak bych jim řekla ať jdou do háje a z těchhle her mě vynechaj, s prominutím.

No, to bych prve zazit nechtela, tak jsem si rikala, ze to nastolim, az otehotnim, ze bud budem jezdit vsichni a budem se vsichni chovat slusne, nebo proste vnoucata budou vidat jen u nas a detto (trochu vydirani, ja vim). Manzel kriminalnik samozrejme neni, jen on prosel jinou vychovou nez ja, tudiz na neco reaguje jinak a navic me chrani a nasi to tezce snasej. Ale jak jsem psala, prestavam to zvladat, nasledkem toho jezdim min, o to vic jsou oni urazeni a uz se to toci... Achjaj.

Jsem si rikala, ze dokud to ublizuje jen mne, tak to pro klid v rodine vydrzim. Zatim jen v pripade blbych kecu odchazim z mistnosti (coz ty kecy, aspon prede mnou, dost omezilo)

Dle zákona zakládají manželé novou rodinnou jednotku už při sňatku, i bezdětní, ne? Tak jakýpak "manžel není rodina", právě naopak, mé síly by měly směřovat primárně k němu. A rodiče ať si trhnou.