Nene,špatně jsem se vyjÁdřila. Pracovní výcvik je zcela v pořádku. Myslela jsem tím takové to cirkusacke převádění cvičených opicek pro zábavu .  To nesnáším.  Pracovní vycvik je zcela ok. Kromě norování lišky, tedy.

no tohle je vrcholná soutěž špiček, to neberu jako cirkusácký předvádění. Teda já to vnímám dost jinak, je to o společný práci člověka a psa, je za tím spousta hodin tréninku na cvičáku, já v tom vidím docela úžasnou věc, co může člověk spolu se psem dosáhnout, je to dost i o budování vztahu, posilování vazby atd. Agility je taky cirkusácký předvádění? Vždyť je to stejný jako třeba ten loveckej nebo jinej pracovní výcvik, akorát borderka fakt norovat nebude a k pasení ovcí už dost ubylo příležitostí. Byla by strašná škoda tenhle potenciál nechat ležet ladem a těm borderám z toho fakt hrabe.

Mi přijde teda.

Já třeba nějak nevidím rozdíl, i pracovní výcvik se většinou učí přes hru, zábavu, pamlsky, tady za těmi čísly vidím spoustu nadšení za strany těch pejsků a samozřejmě taky hodiny na cvičování, takže fůru společně aktivně stráveného času.

Myslím, že hodně takhle živých psů, jejichž majitelé podlehli módní vlně a teď s nimi chodí pomalým krokem kolem bloku, by byla za možnost takhle společně pracovat šťastná. Mně ty videa od Berty normálně dojaly.

Zase vy pak máte doma Rufadlo, co s vámi plete svetry, kdežto to paní s borderou má doma tu ... borderu :-D. Čímž teda nic proti nim, se mi hrozně líbí a ty výkony obdivuju, ale myslím, ža bych na to sama neměla.

Jinak my jsme na tom se cvičením pořád stejně, na loveckým cvičení Cida nebaví ty prostoje a nejvíc se těší an běhání se psy, na poslušnosti, kde jsou dva. Tam mu to jde, je úplně nadšenej, protože tam mnohem víc pracuje, asi se minul rasou :-). I když teď jsme nějakou dobu nikde nebyli nebyli a cvičili sami, tak mě možná dneska cvičitelka vyvede z omylu.

Rufíka moc nebaví opakování, on to udělá několikrát, ale pak se začne tvářit, že přece neni možný, abych chtěla pětkrát po sobě, aby si sednul, takže si pětkrát naprosto ukázkově sedne, napošestý si lehne, zabručí, udělá otočku, obejde mě nebo jenom stojí, vrtí ocasem a tváří se, že to slyší prvně v životě .... nesmim to moc přehánět prostě :-D

Von je prostě spíš takovej společník, a to ale fakt dost dokonalej. Ale je to vtipný, on je fakt hrozně chytrej, jde s nim normálně mluvit, ale že by se nějak dobře učil, co z jeho pohledu neni užitečný, to fakt ne, navrch neni moc žravej.  Takže úplně bleskový byly cviky, za který dostal něco praktickýho, třeba sedání před přechodem nebo než se otevřou dveře (jo ale teda výstup z auta musíme vylepšit, ten je fakt furt úplně tragickej :-D)

U nás výstup z auta = nekontrolovatelný chaos a panický útěk. Nástup = zvednout psa a nakydat ho do auta přes jeho snahu vylézt třeba oknem.

Jako štěně ho přivezli z Moravy a bylo mu chudákovi cestou prý dost zle a asi si to pamatuje. Po cestě už teď nevyvádí, většinou spí, pokud se teda nejede kolem veteriny. To kňučí a dupe po spolucestujících, až kam mu kšíry dovolí.

A rozmáhá se nám doma takový nešvar...už druhej den jsem snídala s Rufíčkem za sebou na židli a tvářil se jakože nic...

A sedání před přechodem ho baví? U nás výstup z auta taky nic moc - zařvu (aby mě bylo slyšet dovnitř) čekej a pak otevřu kufr, v kterým se to šíleně mele, ale čekají a nevyskakují, což mi zatím stačí.

možná by s ním šlo cvičit jenom to auto, aniž by se někam jelo, aby se mu to spojilo, že je to strašně fajn věc, třeba jenom nastoupit, dát něco dobrýho, vystoupit.

Naši psi jezdí teda rádi, Čenda byl fanatik jízdy autem, vozili jsme ho někdy i jenom kolem bloku, když byla příležitost, měl to strašně rád.

Rufík jezdí bez problémů, už mu teda taky jednou bylo blbě, ale nezanechalo to asi negativní dojmy, ale jak nadšeně nastupuje, tak i nadšeně vystupuje.

no jako baví je asi silný slovo, ale sedá si rychle a dobře a nebručí. Ale teda taky to nemáme vypilovaný úplně důsledně, úplně automatický to ještě nemá. 

To s ním cvičili do bezvědomí (páníků teda) a stejně je to vždycky nanovo. Dosáhli jen toho, že při tom nakládání nevyje a pak neječí celou cestu.

Asi si říká "Když si mě chcete odvézt, tak si mě taky naložte" :)

Tifka si venku sedá nerada, ale před přechodem máme pokyn cesta a to se zastaví a čumí . Sednutí  tedy nevyžadujeme.

Dnes jsem po cestě do práce  viděla  paní  s nějakým větším psem a chtěla po něm, aby  si u cesty sedl. a on jen tak neochotně přidřepl, jako   že sedí, ale byla to jen kamufláž. Tak mu paní ten zadek tlačila dolů... no nakonec se posadil, ale votrávenej byl pěkně.

Mně je teda vždycky líto psů, kteří sedí uvázaní před obchodem. V zimě se to klepe a kňučí, v létě jim jazyk visí až na zem, na tom vodítku nakrátko nemají šanci se hnout.

U nás byl nácvik se Cidem taky trochu složitější, když jeli s Terkem, tak to ještě šlo, ale jak jsem ho vezla samotnýho, tak dost běsoval. Takže jsem chodila do auta vybavená taškou s psími dekami a Kongem s něčím pracně vyndatelným uvnitř, nakonec se to nějak poddalo. Dnes s ním jedu po dlouhé době sama na delší cestu, tak uvidím, jak na tom jsme :-).

tak za mna a za Zunu vdakabohu za rozne psie triky, lebo inak by sa sme sa asi obe zblaznili. aj ked na taketo velkolepe zostavy trikov sa zdaleka nechytame, ale pre psa s "poruchou pozornosti" sa mi prave triky osvedcili napr. aj pri stretnuti s inym, "bojovne", naladenym psom alebo pri cakani u veterinara - Zuna zatial "staticky" cakat nevie. ucim, vychovavam, trenujem - ale skor mi spravi otocku, ako vydrzi tri minuty sediet :-/

peklo nastava v momente, ked je premotivovany clovek a pes to ma na haku alebo ho to ocividne nebavi a vyslovene ho podobne estrady stresuju. niekedy som az vyslovene pohrdala vsetkymi tymi psimi cvicenymi opickami (Black vie v ramci trikov maximalne podat labku), ale so Zunou to uz chapem :-) u nas je to skor naopak - ona je ta premotivovana a mne (aj ako introvertovi) je neprijemne tieto saskarny a nou robit na verejnosti (napr. pri uz vyssie apominanych situaciach), ale je na nej vidiet, ze ju to skutocne bavi :-)

já už teda před obchodem neuvazuju, protože se bojim, že ho někdo odvede a sežere, ale Čendu jsem taky brala radši co nejvíc nakrátko, toho by ale teda nikdo cizí neodvázal. Jako s Rufem ale tohle teda budeme muset asi taky začít dělat, ty delší odložení, protože on vypadá, že má z toho opuštění docela trauma, vadilo mu i že ho někdo drží na vodítku a já jdu pryč, to už se hodně zlepšilo.  Naštěstí už zvládá úplně v klidu, že je přes den doma sám, první měsíc kapku vyl, ale naštěstí pochopil, že je to úplně normální a běžný..

Kokoska  Zina vystup z auta (specialne s viacerymi psami) je u nas tragedia. cirkus suvix 

lahodkou je este manipulacia u veterinara  vcera sme ju drzali traja!!!, doktorka (stvrty zucastneny clovek) ockovala a cipovala. Zuna mala sice nahubok a vsetci me boli kludni, no ale... a pritom vzdy, ked ideme okolo, tak sa zastavime v ordinacii iba pozdravit + na pamlsok, aby si to Zuna nespajala len s niecim neprijemnym, no ale ked sa doktorka priblizuje... tak nefunguju ani triky a ja sa vzdy hanbim ako pes.

este doplnim, ze Zuna ma 14 kg a aj tak sme na nu museli byt traja.

No, a teď si představ mě s Belisou... Tu veterinu teda taky zvládnutou nemáme, čekárnu zvládáme vcelku dobře, ale jak se vleze do ordinace, tak je to boj.

...a este nejake fotky z vikendu. Zuna s nasimi cviciskovymi princeznickami :-) a na poslednej fotke hru overuje nas obri hovawart :-)

fotila M.V.