A jak takoví velcí papoušci nesou změnu majiete? Nemyslím teda hned v důsledku pozůstalostního řízení, ale celkově? Jsem o nich měla takovou idylickou představu, kterou mi pak rozbila tuším Eden Prime, když líčila, jak jedne papouch nepřijal jejího bratra a bylo to dost dramatický.
Jednoho žaka jsem potkala. Mimo to, že teda mluvil, tak taky dokonale napodoboval zvonění mobilu a podobný zvuky. Takže mít ho doma, asi mě trefí.
Jo, chudak golias. U nas jsou sily vicemene vyrovnane, kocky i zakove maji vzajemny respekt, nikdo si neni uplne jist v kramflecich. Zato na pejsky se vola "pojd, pojd, pusinku" a beda, kdyz pazravec strci cumak do klece, co ze se jim tam vali dobreho. Vetsinou to teda staci jednou, pak si pamatuji, ze slupky od zrni za to teda nestoji
tenhle, co ho "máme", má právě nějakej prapodivnej původ, po kterým se radši nikdo neptá, kdo ví, co zažil a neni právě úplně spolehlivej a přátelskej, já se ho teda dost bojim. Je nádhernej ale teda, fakt úplně dokonalej na koukání.
Ale jako ho teda neplánuju, ale jenom když se to tu nakouslo, tak jsem si tak promítla ty rodinný vazby a najednou mi to nepřišlo až tak nereálný. Ale my teda máme ještě vodní želvu, takže žádnej další vyžírka už se snad nevnutí.
na to si taky vzpomenu vždycky, na tenhle příběh Eden
A já nevim, jak moc chytrej Goliáš v tomhle směru je, na tu vodní želvu taky přestal šmatat, až když ho to přestalo bavit...ona teda naštěstí naše želva neni moc bojovná, i když mě jednou rafla do dlaně a byla to docela nepříjemná rána, jak střihnutí nůžkama (to čištění krunýře zubním kartáčkem nemá totiž moc ráda)
Tak nějak jsem to myslela 
Oni jsou ptaci celkove dost konzervativni a maji radi svy zabehany ritualy a poradky, takze zmeny moc nemiluji, s vekem se to horsi. Ale nakonec si zvyknou, nekdo hur, nekdo lip, co taky jinyho jim zbyde. To, ze jsou na urcity osoby agresivni, to je u velkejch papousku celkem bezny, vyberou si partnera a vytvori si k nemu pouto a ostatni zahani. Dost casto si dovolujou na deti.
mě neměl rád náš korela a bylo to teda poměrně nepříjemný, zato mámu miloval. My jsme na ty ptáky měli jednu dobu hrozný štěstí, během pár let jsme na ulici posbírali dvě korely a andulky, tahle korela byla zdaleka nejhorší a vydržela skoro 20 let. Korely teda nemusim, ale andulky byly fajn.
Facebook Sira Patricka Stewarta, adoptovali s manzelkou americkyho pitbula. Boziiiiii 
Potkali jsme dva mopslíčky zachráněné z množírny. Jeden slepý, druhý chromý. Kdy už tomu někdo udělá přítrž, krucinál
Se bojim,ze dokud je budou blby lidi kupovat,tak se to nezmění :-((
Dneska mě pobavil Deník nepochopeného bulíka
12 hod ·
Piškotodárce mi prej vobjednal nový namísto od nové firmy.
Já na to starý teda moc nechodim, protožo neni moc pohodlný.
Chodim tam blejt, když sežeru něco, co nemám.
Se stane...
Nebo když dostanu kost.
To je moje namísto a jakmile mám kost, tak do mého teratória nikdo nesmí.
No, protože kost je prostě to nejlepčejší na celým světě!
Jestli sou v bytě piškotodárce nějaký místnosti, kerý mám rád, tak je to jednoznačeně koupelna - tam je klid a tma, ale úplná tma. A taky ticho. To je pak relax. Jen tam neni žádná podestýlka, ale vůbec žádná!
No a pak piškotodárcovu postel.
Sem si naprosto jistej, že bych mu tam chyběl.
My se totiž máme rádi.
To je láska, víš?!
No, dyť je to vlastně můj jedinej přítel.
A když mě obejme a nechá mě žužlat jeho ucho!
Já nekoušu - já jen žužlám!
To je pak něco.
Láv story jak vod Rozamundy Pilčrový.
Ale jakmile upustím malýho prďocha, musím z postele.
Jestli mu vadí ten zvuk, či co?!
A já vlastně nemám kam jít.
To ani nemluvim vo tom, když dostanu zkrávykost, to de všecko stranou.
Koupelna klouže. Postel je naprosto vyloučená, protože tam žere jenom piškotodárce a já zas musím respektovat jeho teratorium.
My se takle navzájem respektujeme.
NO RESPEKT = NO LOVE!
Prostě nemáš kam zalézt, abys na ní měl soukromí!
Teď mě ale tak, čistě hypokraticky, napadá, jestli von to nový namísto nekoupil takový to železný.
No, do toho mu nevlezu.
Nejsemkurvakanárek!
Hele, sem zvědavej.
Jaké namísto máš ty?
Jen, abych věděl, co můžu čekat...
Se zatím měj.
Čus,
Bax.
Dobrý, jen mi chvilku trvalo pochopit, že NAMÍSTO je podstatné jméno :) Přemýšlela jsem, CO namísto ČEHO 
Haha, já to taky musela číst opakovaně.
Taky se mi líbí, že MDŽ je mezinárodní den živitelů 
dnes jsem hrabala trávu s kocourem těžký to úkol. kocour je totiž hrdina. zabiják! nepřítel všech hrábí! chytal je statečně. na mně bylo, abych ho při rozmachu nepřepůlila nebo mu neurazila tu chmatáckou pracičku. trvalo mi to asi dvakrát déle a nestihla jsem to. ale kocour byl tak megasladký, že jsem mu musela odpustit...
sir je boží i bez psa, se psem potom obzvlášť :)
stejně zábavné je s kocourkem zametání, vytírání...:DDD
To jsem zrovna chtela napsat,ze smetak funguje taky :-)
peklo je teda rozvazat si boty,kdyz vam kocka žere tkaničky a pes se snaží trefit jazykem vaše zuby...
Podrbeme bradičku!
