Jj, výborně žere (je to smysl jejího života) ovšem ještě lépe se.e. A protože ji ta hrouda už asi dost tíží, obtížně chodí. Na gauč, své nejmilejší místo, už vyskakuje jen stěží, často jí pomáháme zvedat zadek. Do schodů i ze schodů chodí velmi opatrně a pomalu. Hrouda je hodně těžká a musí jí dost překážet. Tak už ani moc nechodí na procházky. Máme tu okolo samé schody a stráně. A protože denně vyrobí až 5-6 šišek, běhá manžel pořád s lopatkou a uklízí. Lepší by to bylo nechávat v lese, že, ale tam ji už nemůžeme tahat. Ona už nikam nechce.
Ale náladu má pořád dobrou a jak zaslechne cinknutí talíře nebo zašustění obalu, vybičuje se k akci, protože jídlo si nemůže nechat ujít. Žádné. Nikdy! 