:-) to si myslia aj ludia na prechadzkach, ze on je ten mladsi, ze to je steniatko. ale potesilo ma, ked aj trenerka, ktorej rukami preslo xzy psov, povedala, ze on je v perfektnej fyzickej a psychickej forme, nechcela verit, ze ma 12. 

ja tomu do bodky absolutne presne rozumiem: je to tazke obdobie - Cid v puberte, Terk ziarli (prehanam) a vyzaduje tiez pozornost... ale je to len prechodny stav, to das! a bude to smecka par excellence :-)

no a mně zase nechce nikdo věřit, že jsou Rufíkovi teprv cca 3-4 roky, všichni si myslí, že je to důchodce, protože on dokud se neseznámí, tak je strašně koženej :-D

A přitom nemá ani šedivou bradičku, já jestli si to dobře pamatuju, tak Čenda začal šedivět na bradě už někdy kolem těch tří let, černou ji měl jenom jako vyloženě mladej. 

Tys ho Blacka nahodila, než jsem tu předchozí zprávu dopsala, super! Fakt vypadá hrozně mladě, nedivím se, že si ho lidi pletou. Mně se naposledy někdo zeptal u Terka, kolik je tomu štěněti, asi před půl rokem, ale pravda je, že teď vedle Cida už si ho asi jen tak někdo nesplete. On fakt vedle něj vypadá chvíleam až rozvážně, což bych nikdy nevěřila, že je u Terka možný :-).

Třeba je Rufík takový důstojnější v pohybu, není to třeba tím? Přemýšlím, že lidi může mást jak výraz, tak projev. U nás se lid pletli hodně u Terka (výraz pošuk, projev poděs), u jezevce ne, ten už byl lehce nevrlej od tří let a u Belisy teprve ne, tam se naopak od tří let ptali, kolik se už dožila. Ona kombinace povětšinou tragickýho výrazu a šedý srsti udělá svoje :-).

no on není moc akční, v lese jde po cestě, se psy si nehraje a i si venku odmítá hrát s hračkama, zatim se to stalo jednou, že sebral někde klacek, míčky venku zájem nula, s pamlskama se to lepší, ale neni například venku moc schopnej cvičit, furt jsme u jednoduchých věcí, na který se zvládne soustředit. Jede v takovým úsporným režimu. Doma to teda už umí rozjet na plný pecky jak normální mladej pes, ale venku je jak mrtvola.  Ono mu trvalo snad dva měsíce po příchodu z útulku, než se začal nějak projevovat, byl jak úplnej oukropeček (jsem mu to sežrala teda i s navijákem)

(teda já nemám moc srovnání, protože Čenda byl šílenej až na poslední tejden fakt do těch 13 let (chuďátko moje malý) a když mu byly 2 roky, tak jsem přemejšlela, že se půjdu oběsit, byl jak péro z gauče.

důchodce kouká z okna

a jak byl Čenda strašnej, tak na stole ale v životě, v životě nebyl. Rufík se s tim moc nemaže :-D

Ještě včerejší příspěvěk na téma psi by měli mít polštář kvůli podložení krční páteře...

On je taková správná lištička :-). Jinak my teď taky objevujeme neobjevené, třeba doteď jsem neměla psa, co by se pokusil vyskočit na linku, přeletěl dva  gauče a jeden velký stůl a v méně než 5 minutách vyhrabal a zničil několikatý růžový keřík.
Na druhou stranu jsem doteď taky neměla psa, co by mi vylezl na klín, namáčknul se na mě a spokojeně usnul :-). 

Čenda si na to teda taky moc nepotrpěl, ale Rufíkovu hlavu já z klína sundavám furt. Já tu teď zrovna koukám na fotky, protože v neděli budeme mít Rufíka už rok a přijde mi to úplně neuvěřitelný, hlavně jak to se psem z útulku skvěle klaplo, včetně kočky, z toho jsem měla trochu strach.

Na první fotce je R. s G. hned první večer, co u nás byl pes asi půl hodiny, na druhý fotce je to asi druhej nebo třetí den. Kočka od první chvíle úplně zrelaxovaná.

Tak to jsem teda překvapená, myslela jsem si, že je Rufíček starší. Ne že by vypadal nějak šešle to né, ale vypadá tak rozvážně i když náš kocour je taky takovej důchodce už od kotěte a hraje si jenom v noci na tajńačku a příchodem psa mu právě relax skončil.

Terk na to mazlení nějak nemá čas (a když už spí, tak chce spát). Docela mu teda závidím, jak když už má malýho dost, jak rychle, jasně, a přitom nijak tvrdě mu to dokáže dát najevo, to bych taky chtěla umět :-).

Jinak mi taky přijde, že máte Rufíka sotva chvilku.

strašně to letí!

Mě tahle domluva naprosto fascinuje mezi psem a kočkou, psovi stačí hnusnej ksicht a kočka se s pohledem stranou neodváží skoro pohnout .....

ona je Rufíkova životní strategie pro přežití prostě sedět u maminky na klíně a něco si vyprávět... :-D

No tak u maminky je nejlíp i když si někdy připadá jak obloženej chlebíček. A vyprávění je dobrý já i někdy zpívám ukolébavku.

já koukala do diáře na listopad a zjistila jsem, že Matýska jsem našla na ulici před 2 lety (ano, mám to poznamenaný v diáři, no :-), jsou to vlastně jeho narozeniny u mě)... fakt to hrozně letí

Já včera ukolébavku fakt zpívat nemusela. Fusekle na mě vyvalila teřich a odpadla :-)

Tak ta teda je a ta růžová pacička.

ňuňu