...zkoušení vůní od této značky je požitkem a slastí.

Jsou luxusní vyzněním i kvalitou, 

jsou to, bez ohledu na věk, vůně pro gentlemany...:

(a v podstatě jsou téměř nerozpitvatelné a přesto čitelné, a hodně pocitové)

Fetish pour Homme Roja parfums

Pánsky jantarové, balzamické, nasládlé, nadýchané jak šlehačka ze spreje ale husté,

trochu vintage Italie,

a přestože ne líbivé, tak krásné, hříšné, návykové...

Všechny uváděné ingredience tam jsou, ale tak umně zpracovány!..

...jako když dlouhý polibek klouže po vašich rtech...

Fetish i hoří...

...jako ty rty...

Fetish je na ne snadné nošení,

resp. musí, může to nosit Velký Muž...

Připodobnit by se tato vůně dala k Marconi 3 a jistá díla od Francise Kurdjiana.

Danger Roja Parfums

Nazelenalý bergamot a nasládlost z grapefruitu a citrony oslazené mandarinkovou šťávou a verbena...

Zpočátku relativní čerstvost, osvěžení,

které po chvíli začíná teplat - 

gardenie, jasmín, broskvové pohlazení, odér z růží, fialka, smetanový ylang a 

je to vonící slast...

Hřebíček, pačuli, satla, pižmo, kosatcový kořen, vanilka a tonka...

Tmavě zlatá hustá hmota...

...pokud sálá zpod košile, pak, ano,

velmi nebezpečná.

Ta vůně JE nebezpečná ale ještě i jinak - po intenzivním krásném nástupu začíná křehnout, 

stává se křehkou až zranitelnou,

ale přesto chápající a mužně objímající...

Orientálně barevné, nasládlé fougere.

Vzdáleně typově by se dala připodobnit k vůni Uomo? Moschino v luxusním provedení.

Luberon (Maria Candida Gentile)

Podle složení vypadá neškodně. Další růže. Růže s pastou na zuby, sice méně průraznou než v Mojito Chypre (Pierre Guillaume), ale přesto jasně zřetelnou. Později zjemňuje do intenzity vyplivnuté, ještě neoschlé žvýkačky Orbit. Strukturou je hladká, hebká, asi jako teplá, trochu huňatá látka, která docela důkladně zatuchla v horku a vlhku. Když se dívám na složení, ono to asi bude mít na svědomí nějaká rozbředlá, tělovým pižmem prohřátá levandule, jíž chybí její čerstvá bylinnost. Růže se ztrácí definitivně a na její místo přichází nahořklý sušený pelyněk zakápnutý tím divně umělým medem ze supermarketu. Mísí se s vlažnou, mátově vyžvýkanou levandulí... Eh! Po velmi pěkných Exultat a Sideris je tohle opravdu pohroma.

Já tam navíc zřetelně cítím kovové tóny, a to v rozžhavené podobě - tak přemýšlím, jestli to není ta tvoje šedohnědá vyprahlost, o které píšeš na začátku. Potom to ustoupí, ale na začátku je to dost výrazné.

to by spíš mohl mít na svědomí ten růžový pepř? možná?

Nejspíš ano. Já ji kvůli tomu kovovému tónu odepsala, i když jinak je to nádherná růže.

Jj, pánské vůně má Roja Dove povedené všechny. U dámských a unisexových už je to jak u které. Ale i když třeba některé odněkud opisují, ani ty nezapřou kvalitní zpracování.

andry: Hm, tak to bych svůj vzorek Luberonu měla vytáhnout co nejdív, co provede na mně.

heh, tož to budu zvědavá

...máš pravdu, opisují...

Už jsem ty zkoušené prostě nekde citila...

Puredistance: I

Podle složení a recenzí jsem si byla téměř jistá, že se mi prvotina téhle značky bude určitě líbit navíc, když na ní Anne Buzantian údajně pracovala roky a nazvala ji svým mistrovským kouskem. Jenže nakonec s ní mám podobný problém jako s White. V začátku sice v sobě kombinuje osvěžující mandarinku s rozmačkanými listy rybízu a kapkou neroli, ale mně do toho bohužel vlézají i vodnaté podtóny calone a dost mi to kazí.

Což je opravdu škoda, protože I je jinak elegantní bílou kyticí s hladkou magnólií, ovocným jasmínem a růží, chomáčky mimózy a trochou ozdobné zeleně. V základu to celé zlehka zapudruje bílého pižmo a ambra se suchou kouřovostí vetiveru přidá kapku na hřejivosti, aby to nevyznělo tak vyloženě chladně jako White (to je ten spojovací bod, který jsem naznačovala na začátku). Leč ta vodnatost ne a ne pořád z mojí kůže zmizet, jinak by to byla podle mě dokonalá svatební vůně.

Soavissima (Profumum Roma) - nasládlé svěží květinové mýdlo, poprášené pudrem. Vůně do značné míry připomíná No. 5 EdT. Ovšem pak přišel odklon do zelené chypre, "vylepšené" velmi autentickým mýdlem s jelenem. Až po několika hodinách nastalo očekávané - jemné květiny v ambro-vanilkovém závoji. Finále je nádherné, ovšem cesta k němu je dlouhá a dramatická...  

Noir Extreme (Tom Ford) - hladkou ambrou proslazené dřevo pod vrstvou zapudrovaného sladkého kardamomu a prachového růžového pepře, doplněné několika zrnky šafránu. Zpočátku bych ji byla ochotna považovat za unisex, ale po rozvonění se přece jen dostala na hranu mezi unisex a vůni pánskou. Ale myslím, že své nositelky si mezi dámami stejně najde...

...to si piš.!

Noir Extreme a Noir Pour Femme jsou za poslední dobu bezkonkurenční.!

(potřebovala bych obě...)

Noir pour Femme mi připadá jako dámštější varianta Noir Extreme (taky proto u mě skončila na poličce - a v těhle skorojarních teplotách je skvělá).

"Soavissima (Profumum Roma) - nasládlé svěží květinové mýdlo, poprášené pudrem. Vůně do značné míry připomíná No. 5 EdT. Ovšem pak přišel odklon do zelené chypre, "vylepšené" velmi autentickým mýdlem s jelenem. Až po několika hodinách nastalo očekávané - jemné květiny v ambro-vanilkovém závoji. Finále je nádherné, ovšem cesta k němu je dlouhá a dramatická..."

Ano, to je to, proč jsem jí po druhém flakonu nakonec pouštěla, že jsem tam tu krátkou fázi s mýdlovým drhnutím jinak nádherné vůně začala na sobě taky vnímat. Ale třeba na Tezulii na prosincovém srazu ani náznak. Na ní voněla celou dobu nádherně hladce.

Linari: Angelo di Fiume

Vedle Fuoco Infernale je pro mě tohle asi jediná další vůně od téhle značky, o níž můžu říct, že je opravdu povedená. Je to sice gurmánka jak poleno, ale není to úmorná sálající cukrárna, ani není ulepená jako třeba Angel, i když si těch dobrot v sobě schovává docela dost, je to nadýchaný něžný obláček, lehounký jako pápěří.

Nejprve jsou to višně v čokoládě, k nímž dostanete malinovou cukrovou vatu. Dále jsou to měkounké růžové marshmallowny, zlehka posypané práškovým cukrem (bílé pižmo) a velké karamelové latté s tónem sušené smetany (madagaskarská vanilka), k němuž vám nakonec naservírují ještě obrovský kus piškotového moučníku.

Lengling: No 6 - À la Carte

Počáteční kombinace pistácií, karamelu a vanilky mi okamžitě připomněla mojí nejoblíbenější zelenou tyčinku Deli. Akorát mi teda do ní nemuseli přimíchávat oud s kadidlem a drhnoucími dřevy. Po rozvonění potom oud zaleze a na ruce vám zůstane už jen táhlý měkký karamel s kapkou pikantně nasládlého růžového pepře a arašídy. No gurmánské oudovky vyloženě nemusím, ale tohle je konečně první vůně od téhle značky, o níž se můžu alespoň trochu pochvalně vyjádřit, protože jednička až čtyřka, které mám dosud odzkoušené, jsou pro mne obrovským zklamáním.

Rychlovky...

(Je poznat, že jsou z jedné rodiny, resp. jako jsou poznat songy jednoho zpěváka, vůně třeba Guerlain nebo Toma Forda, i tyto jsou jakýmsi základem "stejné", příbuzné...

Ovšem musím bohužel konstatovat, že následující zkoušené vůně -nic nového pod sluncem...

...ano, je tam kvalita, lahodnost složek v jejich zpracování a pak i v celkovém vyznění, ale

u každé té vůně mi naskočí min jedna, spíše více vůní, které už jsem někde cítila...

No nic.

Nicméně uznávám, že ty vůně jsou velmi příjemné, a představím-li si je na muži, tak ti muži voní kvalitou, svůdně, mužně a přitom ochranitelsky...)

Reflection Man Amouage

...začátek mírně navalujíc,

pak se vůně usadí do podoby, kterou už znám -

Joop Homme

Ok, Reflection JE delikátnější, nemá tu německou drsnost, hrubost, ale je to ono...

...Joop totiž má už několikátý flakon můj syn.

(případně i trochu z Le Male Gaultier)

Ciel Man Amouage

Zpočátku dámský Ciel křížený s Au Masculine Lolita Lempicka,

pak to voní jako hustá větrová/mátová káva,

a nakonec je konec.

Vůně vydrží asi hodinu.

Po jisté době "nevonění" se na kůži objeví něco, co bych přirovnala k hladkému nasládlému mýdlu Bottega Veneta EdP.

Ovšem intenzita méně než intimní...

Hm.

Epic Man Amouage

Výrazně sladká balzamická růže se sladkým mýdlem.

Pak závan vintage italského pačuli, a nakonec se přidají 

delikátní tóny kůže a kadidlového pohlazení.

Sladká kůže s jemně hustou sladkou růží v orientálním provedení.

Velmi povedená.

Journey Man Amouage

Gin a bonbony Slavie.

Laskomina pro velké chlapy.

Les a kůže a sladko,

vzduch a malátno,

teplo a říz.

Good.

Very good.!

Honour Man Amouage

Chvilka na začátku = nuda. Tohle tu už bylo x krát...

Pak však balzámy, v nich rozpuštěná kůže, je to zlaté s rozpouštějící se rozpraskanou černohnědou...,

a opět kadidlo, prostupující lahodně orientální vonnou hmotou jako droga k nosu závislého...

Jubilation Man Amouage

...konečně vůně bez kůže a kadidla. No, oud tam je, ale jen trooošinku.

Je to naovocnělá amouageová orietálka, takový "Amouage Angel" říznutý Tobacco Vanille Tom Ford...

Třešně, tabák, nadýchané balzámy, orient, tmavohnědý téměř nesladký karamel, a jiné...

Chutné.!

Memoir Man Amouage

...okurkový salát se špetkou petržele a kopru a k tomu je to sladké.

Po určité době se Memoir jaksi umravní,

není to ošklivé,

ale tuhle kompozici nepovažuji za vůni na vonění se.

je to divně divné...

Autoportrait Olfactive Studio

 - gintonic, vzduch a 

pak

už

nic.

Voní to opravdu jen tak dlouho, jak dlouho píšu tyhle řádky...

Indigo (Baruti) -  na začátku jsem snad měla mámení pekelné - kopr a okurkový lák - velmi autentické a naštěstí velmi rychle pryč. A pak už jenom směs dávno zuhelnatělého dřeva, trochy jedlového jehličí se zbytky pryskyřice, teplých lávových kamenů a KADIDLA. A to vše je pokryté silnou vrstvou sladkých plátků usušených rudých růží promíchaných s cedrovými hoblinami. Vůně je to až nadpozemsky krásná a Wendulka ji v recenzi vystihla dokonale.

Ostara (Penhaligon's) - čerstvě posekaná louka plná rozkvetlých pampelišek, z jejichž lodyh vytéká nahořklé mléko. Po rozvonění přímo květinový rej - přidaly se žluté narcisky a sladkým pudrovým pylem poprášená pryskyřice. Nádherná vůně jak dělaná na jaro...

V Canto: Mirabile

Musím říct, že mě osobně Mirabile docela mile překvapila. Vůni creme brulée s flambovaným vanilkovým cukrem navrchu znám sice už díky Vanitas, ale tady jej navíc smíchali dohromady se sladem, kapkou rumu a švestkového likéru (davana). Sladkost pak na chvilku odlehčí nadýchaná levandule, avšak jen do momentu, než k tomu dostanete ještě sklenici kondenzovaného mléka, okořeněného palčivě dřevitým hřebíčkem. Vanilkářky by určitě měly pro zajímavost vyzkoušet.

Folie à Plusieurs: Daisies

Nevím, proč jsem podle složení čekala, že by tahle vůně mohla být třeba nějakou další variací na Markovy Angelo di Fiume. Gurmánská totiž není podle mě ani trochu, natož aby měla něco společného se sedmikráskami. Zpočátku voní jako šťavnaté jablko Granny Smith, do něhož jste se právě zakousli. No bohužel během pár vteřin mi do něj vlezou vodní podtóny společně s ultrasvěžím yuzu a promění mi ho v jablečný jar na nádobí. Jenže to není zdaleka všechno, v další fázi se mi totiž do jaru vmíchá moučkový cukr a drogérkový jasmín s lehce čpícím cedrem. Podivnosti Betranda Duchaufoura mě alespoň baví, když už vytvoří nějakou divnou vůní, ale tvorba Marka Buxtona mě nějak už vyloženě míjí.

Mirabile zní zajímavě...

Jj, jsem moc zvědavá, jak ji budeš vnímat.

Feve Delicieuse Christian Dior

...první přivonění ke kůži a

a úplně

se mi sevřely útroby,

srdce...

Addict.

...a pak, po chvíli Shalimar a

Tonka Imperiale...

Ze všech výše zmíněných vykuchali ten nejlepší software a umíchali novou drogu.

Nesmírně barevná a čarující vůně.!

Bergamotem drhnoucí jinak však hladké amaretto a v něm rácháte nakvetlé levandulové stonky a

a tonku a pár rozdrcených hvězdiček anýzu.

A všechno je to lahodné, vláčné, husté,

santalově vanilkové, lehce zakouřené,

měkké, a

táhlé v tmavé karamelové hmotě na mírném plameni tak dlouho,

až všechny ingredience v jedno tělo jsou a

nikdo už nemá šanci je oddělit.

Je to přesně tak, jako když taháte chladnoucí karamel s trochou skleněného medu na lžíci, ve snaze utrhnout alespoň kousek té tmavě cukrové taveniny...

Některé milenecké vztahy jsou prostě úžasné.!

...nikdo mi  nevymluví, že tady je Dior nevěrný s Guerlainem...