No ono to napsané teoreticky vypadá, že ta vůně odpovídá, ale já si ji podle mých dojmů z filmů představovala trochu jinak, mimo jiné třeba právě i s trochu výraznějším rtěnkovým tónem.

Hiram Green: Moon Bloom

Název téhle vůně jsem si nějakým způsobem uložila v hlavě ve špatné jazykové mutaci a měla jsem zato, že jde o vlčí mák (Mohnblume = v němčině vlčí mák). Ale ten vlastně nijak nevoní. Nebo jestli ano, tak asi nijak zvlášť příjemně, pokud si vzpomínám. Teprve při první zkoušce mi ten omyl došel.

Měsíční květinou neboli květinou, která voní v noci, je myšlena tuberóza. Takže půjde o tuberózu? Ona tady na začátku opravdu je, čerstvě rozkvetlá, omamná a s pár zelenými lístky. Ale brzy vyjde najevo, že tady není sama. Je tady s ní jasmín, který se tuberózu snaží zatlačit do pozadí, i když se mu to nikdy úplně nepodaří. Mohlo by se zdát, že kombinace dvou tak "osobitých" vůní může být těžko nositelná. Ale není tomu tak, a třebaže jde o vůni opulentní, trochu ji odlehčí tropický ráz díky kokosu a ylang ylangu. Kokos tady není hustý krém, je to spíš ta svěží kokosová voda, která tvoří vnitřek kokosového ořechu. Tahle voda ulpívá na okvětních i zelených lístcích a dodává květinám svěžest. Pak zmizí sluneční ylang ylang a nad něžným tuberózovo jasmínovým objetím se objeví stín tropického pralesa, který dodá vůni sametovost a hladkost.

- před pár dny mě totálně dostala Feve Delicieuse Dior a nyní druhá mrcha...,

aneb -

žádný oud, žádná mužská vůně.

Je to echt ženské.

Ovšem - chce to personu.

Nic pro malé slečinky(ať už věkem nebo duší...)

Ambré Eternel Guerlain

...první vteřina s ní na kůži a

 chci ji.!

Já ji znám!?!

Yes.

...je to potvora.

Jsem to já...

Prvotní čichové vjemy - 

na pudrově jemný prášek rozemletý kardamon se špetkou koriandru,

vy svými prsty ten prášek roztíráte po hladké ploše a aby to lépe klouzalo,

tak si na to nalejete pár kapek nějakého likéru, nesladkého,

ale hustého, zlatooranžového s brown záblesky

(ano, a právě zde, v onom alkoholovém moku mohou být, jsou nejspíš rozpuštěny pomerančový květ, lahodnost broskví zrajících pod jižním sluncem a namleta suchá až prachová orientální drahá dřeva...).

Ovšem i přesto pod těmi svými prsty cítíte mikrodrhnutí aromatických koření,

klouže to a současně mezi bříšky prstů drhne jak skelný písek...

Kadidlo.

Kadidlo v této počáteční fázi zastupuje vítr, vánek...

...vánek, tenký,

jenže nenápadně intenzivní, a intenzivní natolik,

že vonné ingredience nadlehčuje, honí vzduchem, vašim chřípím,

jak pastevec divoké mustangy po horských planinách - 

zdánlivě divoce,

bez systému, ale svůj řád to má...,

stádo se pak jako jeden muž vydává jedním, tím správným směrem...

...a stejně tak i vůně.

Možná únavou z toho pohybu..., vůně změkne,

koření se nenápadně navláční,

ještě trochu více zahustí

(a možná tady pro mě nastupuje ambra,

ne svou, byť třeba nějakým způsobem zabarvenou, leč pořád typickou vůní,

ale pouze svojí hustotou z živočišného světa...),

kadidlo mizí, nebo se minimálně velmi upozadí a

nastupuje

semiš.

Heboučký,

zlatistý, s mikrochloupečky, po nichž snad každý tak rád přejíždí dlaní...,

tam a zase zpět...

V tomto okamžiku zavírám oči a

vnímám sytě pastelově zlatooranžovou a zároveň i černou, nebo temnou, tmavou hnědovínovou barvu...

...je to tanec...

Slast.

Ambré Eternel

má v sobě semiš s jakýmsi nasládle moučným akcentem,

kůži schovanou pod delikátně křehkou a hladkou ambrovou vrstvou,

tlumenou akorát nasládlou šťavnatost,

a oheň -

tahle vůně na kůži křehce hoří...

Zvláštní plamen, stydlivý,

pálí a i chladí, 

je pichlavý ale i klouže jak ylangovokosatcové našlehané máslo...

V Ambré Eternel

je

semiš z Cuir Cordoba Keiko Mecheri,

meruňky z Yourney Women Amouage,

kůže a slunce a tma z Daim Blond...

Nevadí mi tentokrát, že ve vůni poznávám parfémy jiné.

Protože tahle vůně je po delší době něčím, co mě oslovilo.

Okamžitě.

Zaujalo, líbí se mi, a moc,

dá se opakovaně "studovat",

dá se s ní mazlit i vymezit hranice pro druhé,

dá se s ní svádět i provokovat.

A to potřebuju...

...drive.

Dámský, ale drive.

Takže, Thierry, tohle je óká, tohle beru.!

(...k téhle vůni můžete mít jakýkoliv outfit - classy, rebel, rock, chic, romantic...

je to jedno. Zaujmete pokaždé. Na sto procent...)

Fiore d´Ulivo Xerjoff

...nechce se mi znovu psát to,

co už po všech stránkách parádně vystihla

Fleur.

Ta vůně je, přestože z kategorie svěženek,

překrásná.

Svěží, teplá, mýdlová, čistá, nasládlá i pikantně hladce nakyslá, jemńoulince zeleně drhnoucí,

šedavě zelenkavá, angorsky pižmová,

a je v ní světlo...

...takové to oslnivé, až oslepující...

Mám radost, že tentokrát vůně, které se mi líbí, od tebe nedostaly za uši!

Ambre Éternel jsi popsala nádherně .

Já to tušila . A ta ilustrační fotografie .

Nádherná recenze na Ambré Eternel, díky 

Fleur

cinkja

Bobo

...děkuji.!

Je požitkem zkoušet takovou vůni...!

Krásné recenze! 

Na Ambré Eternel se už moc těším. A  Hermése musím díky tvému popisu a fotce vyzkoušet znovu. 

Taky chválím krásnou a výstižnou recenzi Miru na Ambré Eternel - souhlasím se vším do posledního slova. Mám z ní úplně stejné pocity. Je fakt nádherná! Měla jsem obavy aby na mně přece jen nevylezl nějaký oudový tón, ale naštěstí ne... Fleur i cinkja (i domenica) měly pravdu

A jako by v té vůni byla ukryta spousta emocí - je taková ... jak to říct ... chvílemi hluboká a temná - až dekadentní ... pak se pomalu překulí do jiné polohy a je taková ... až lahodná

Iris (2014) (Le Galion) - svěží sladší (leč ne úplně sladký) a lehoučce mýdlový kosatec (vlastně skoro soliflor) s nádhernou sametovou mrkvovou natí. Dlouhou dobu na mě vůně působila jako kosatec v křišťálové váze, ale po několika hodinách se překlopila do podoby mýdlově hřejivého, leč stále svěžího, kosatce v jemném pudrovém závoji. A nečekaně dlouhá výdrž je příjemným bonusem.

Dia pour Femme (Amouage) -  sametově hladká směs nasládlých květin, pár svěžích zelených lístků, to vše poprášené pudrem z jemného bílého mýdélka. Po rozvonění se přidalo ještě nasládlé vyhlazené dřevo s lehkým balzámovým nádechem. Už na první přičichnutí z vůně čiší luxus a kvalita, o velmi dlouhé výdrži nemluvě.

Diu jsem před dlouhým časem poprvé testovala v teple a vůbec mi tehdy nesedla, přišla mi až vlezlá. Až nedávno jsem ji na doporučení Evanilly vyzkoušela teď v zimě v Ingredients a zapůsobila na mně úplně opačně a najednou se mi líbila. To je snad jediná květinová aldehydovka, se kterou to takto mám. Jinak mám všechny spíš za letní osvěžovadla.

Mám to s aldehydovkama úplně stejně, ale zkrátka jsou výjimky potvrzující pravidlo.

S Diou jsem přežila vedra jednoho léta před pár lety. Byla jsem z ní úplně hotová. Aldehydová krémovka s úžasnou schopností osvěžit. Ale líbí se mi i v zimě.

Taky na mně většina aldehydovek působí jako chladivé osvěžení, ale některé jsou (zároveň) naprosto nejúžasnější v mrazech. Na prvním místě Chanel No.22.

No vidíte a já nosím aldehydy zásadně v zimě, v létě jsem je ještě nezkoušela, nějak mě to neláká  Dia, No. 5 Eau Premiere, Bois des Iles - všechno do chladného počasí. To působí křehce, ale zároveň silně a jejich mýdlovost krásně rozráží studený vzduch.

Orlov Paris: Orlov 

Když jsem poprvé četla o téhle značce, o tom, že vůně jsou nazvány podle legendárních diamantů z žezla ruských carů, okamžitě mě napadlo, že půjde o nějaké rádoby nóbl parfémy, zacílené na ruské zbohatlíky, kteří chtějí mít něco zvláštního. Když jsem pak četla jméno parfuméra - Dominique Ropion - zpozorněla jsem. Pro Dominiqua mám slabost a nevěřím, že by udělal něco špatného, zvlášť když má volnou ruku a k dispozici kvalitní ingredience.

Hned první vůní Orlov mě o tom přesvědčil. 

Má se jednat o bílou květinovku. Tak více méně ano. Ale nejen. Bergamotový úvod je klasický a to, co přijde, je obrovská nádherná bílá květina, ze začátku pomerančový květ, posléze jasmín a možná i ta tuberóza, ale tu spíš jen tuším v pozadí. Tento bílý diamant je zasazený do kosatcově pudrového semišového základu. Voní to krásně, hebce a luxusně, a kdyby ta cena nebyla taky luxusní, už by Orlov byla v tužebníku.

...zní to krásně.!

Někdy je už i ze samotných recenzí citit sama vůně, její kvalita...

Arte Profumi: Jardin de Giverny

Vůně má vzdávat poctu zahrádám Giverny, které se objevují na několika dílech Claude Moneta, jednoho z nejznámějších francouzských impresionistů vůbec, kde umělec dlouhou dobu žil. Čekala jsem tedy květinovou vůni, hrajicí všemožnými barevnými odlesky, ale je poměrně přímočará, přesto povedená. Je to zahrada plná pudrových kosatců s vodním jezírkem, kolem něhož se právě prochází dáma, nalíčená červenou rtěnkou (růže) - možná umělcova můza? Jediný z Monetových obrazů ze zahrad Giverny, který by jí dojmově mohl alespoň trochu odpovídat, je tento:

Já v ní k té svěží mandarince a citronové kůře mám drcený pepř a docela hodně, ale pak se naprosto shodneme, to mýdlo s máslovým kosatcem, sladkou fialkou, mýdlovými tóny a hřebíčkem a pačuli vytváří dojem kašmírové deky v lehce zatuchlé dřevěné skříni. Jen ta ambra, tvořená vanilkou a labdanem, se objeví opravdu až v základu společně se sladkou tonkou a bílým pižmem. A paradoxní je, že i když jsem jí očekávala víc ambrovou, tak ta kašmírová část mi přijde daleko zajímavější.

Pierre Guillaume / Collection Croisière: Metal Hurlant

K téhle vůni Pierra údajně inspirovala jeho cesta na jeho motocyklu značky Harley napříč USA po známé Route 66. Představovala jsem si proto nějakou nabušenou motorkářskou vůni ve stylu Eau du Fier nebo směr Andy Tauer. Pierrův motorkář je však spíš vypulírovaný metrosexuál v kožené kombinéze. Spíš než po benzínu a oleji voní po francovce, vylepšené chladivým eukalyptem. Až po pár minutách začnete vnímat kov, jenž by mohl představovat čerstvě nalakovanou chromovou karosérii té motorky a díky kašmeranu cítit vůni gumových pneumatik, které se v horkém arizonském větru lehce lepí na asfalt.

(https://cdn.fifi.ru)