Určitě vytáhni. Stojí to zato.

Zrovna ji zkouším a ano, ze začátku je to ten typ suchého prašně zemitého pačuli jako v Suma Oriental. Pak se malinko odkloní a navlhne od růžového pepře, doplněného koženými tóny a po rozvonění se společně s kakaem, krémovou vanilkou a santalem zase typově vrátí k Suma Oriental s tím, že ta se mi ale pořád líbí o kapku víc, takže asi zůstanu u ní. Ještě ale mám vzorek čistého parfému, tak ještě schválně porovnám i ten.

Divine: L'Âme Sœur

Má být květinově aldehydovou vůní navazující moderním způsobem na klasiku jako Arpege nebo No. 5 a určité příbuzenství s Chanelem je v ní poznat už po nástřiku, respektive trochu blíž má k původní No. 5 Premiere, protože úvodní jiskřivé aldehydy v ní jsou vzdušnější než v klasické pětce. Jinak tu najdete podobný tropicky hřejivý ylang ylang s ovocnou růží a jasmínem.

Odklánět se začne až po rozvonění, kdy mnohem víc vynikne krásná přírodní růže, kterou sice obklopuje podobný průsvitný kouřový opar z vetiveru, avšak tahle je víc mýdlovější, ambrovější a je bez vanilky, i když i tady ji v drydownu poprášili bílým pižmem, ale větším množstvím, takže v téhle konečně fázi vyzní víc pudrověji. Každopádně kdo rád tento Chanel, může podle mě vzít růžovější L´Ame Soeur i naslepo, jelikož ve srovnání s ní jde trochu víc do prostoru a i o něco víc drží.

Fougères Marine (Montale Paris) -  cedrové dřevo v chladné vodě s jemně kořeněnými rozemnutými muškátovými listy. Na Montale hodně umírněná, ba přímo decentní, pánská vůně...

Oud Saphir (Atelier Cologne) - jemný rukavičkový semiš s pár kapkami vychlazené broskvové vodky (neklamná to přítomnost ibišku pižmového alias mošusového semínka). Po nástupu sladkého zakouřeného dřeva alkoholový tón zmizel, z jemného rukavičkového semiše se stala čerstvě naolejovaná nová kožená aktovka. Vůně je to zajímavá, což o to, ale s ohledem na poslední (a poměrně dost dlouhou) fázi vývoje mám jisté pochyby o nositelnosti.

Jo Malone: Orris & Sandalwood

Od této značky se mi líbil už pižmový kosatec v podání Christine Nagel, která se však po Ellenovi stala novou dvorní parfumérkou domu Hermes, a tak se u Jo Malone museli poohlédnout po jiných nosech. A Pierre Negrin byl dobrá volba. V první fázi voní po čerstvě nastrouhané mrkvičce, jakmile jej však pokropí černý fialkový nektar a přidá se přírodní nazelenalá fialka bez sklonů k bonbónkovatění s pryskyřičnatou, nabere klasickou zemitou polohu kosatcového kořene. V základu už kosatec doplní jen trocha jemně kořenitého santalu. Kdo miluje 28 La Pausa, ale nedrží na něm jako na mně, měl by Orris & Sandalwood určitě vyzkoušet. Jde jak trochu víc do prostoru, tak i lépe drží.

Lancôme: L'Autre Ôud

Před třemi lety jsem ji při prvním zkoušení v Printemps v Paříži zavrhla jako vražednou medicinální oudovku. Teď s odstupem času se můj postoj k ní malinko zlepšil ve smyslu, že už ji nemusím jít hned drhnout. Nicméně oud v ní není příliš kvalitní a má blíž ke koňské podestýlce a ta mi pořád nevoní. Jinak je asi tak na pikosekundu na začátku okořeněný šalvějí, pak už následuje jen trocha šafránu, sušené růže, kapka pačuli a nějaké to dřevo. Čili souhlasím s barbuchou, arabka to je, ale v té únavné nekonečné řadě vůní tohoto typu ničím nevyniká.

Sospiro: Accento 

Tak kde v téhle hudební skladbě hledat ten přízvuk? Řekla bych, že hned na začátku, ve kterém je větší dávka pepře a menší pačuli a společně uvedou téma sladkého zralého ananasu. Potom už melodie plyne poklidně. Když se za ananasem objeví květiny, hlavně jasmín a kosatec, a k nim pižmo, je to najednou důvěrně známé. Je to Chanel Chance. Jen u Accenta se časem přidá vetiver a balzamický tón ambry a posune kompozici z dámské směrem k unisexu. 

Frederic Malle The Night

tak tohle je absolutně nenositelné

Bum --- slušně řečeno koňské fekálie

Bum- uleželé koňské koblížky

( ale prý se to rozleží...)

Bum- po hodině koblížky zmizely, někdo je uklidil, zůstal jen zápach suchého záchodu.

Po dvou hodinách testováno na třech chlapech - nepublikovatelné hodnocení

po třech hodinách - stále nepublikovatelné hodnocení, pánové prostě nedocenily kvalitu a originalitu vůně,  v tomto případě jsem já a nejen já ,taky pořádnej chlap.

(hodnocení oněch tří chlapů  jen v  SZ )

Proč zkoušíš něco, co víš, že není absolutně pro tebe?

No nechci ti brát iluze, ale pokud tě porazilo tohle, tak v tom případě bys mohla do opravdové koňské stáje jen s plynovou maskou.

Koně mi voní, ale jsou to koně....nechápu, proč bych měla vonět jako pokakaný kůň.

A byla jsem i v prasečáku, kravíně i stáji a přežila v pohodě. 

Tak to jsme asi byly každá v jiné stáji. Kéž by ta u nás voněla jako The Night.

PG 21 Felanilla - rozpaky, určitě unisex. Na začátku na mě vybafla Bois Farine, pak Ambre Gris a po 4 hodinách to nejlepší z ní. Chergui.

TDC - De Bachmakov - príjemne vysušené svetlé drevo,jemne doplnené sušeným koriandrom a muškátovým orieškom. Pre niekoho by to mohli byť ostrúhané ceruzky, ale pre mňa je to to pravé orechové.

Tom Ford - Mandarino di Amalfi - no, veľmi tam tú mandarinku nemám, skôr náznak mandarinkovej šupy pomedzi inými citrusmi a koreniami, horko-sladká, kolínskymi inšpirovaná vôňa. Neskôr trochu zovocnie, tam by sa už o mandarinke dalo hovoriť, ale stále je to skôr náznak. -zo začiatku vzslovene pánska, neskôr, keď vylezie na povrch viac ovocných tónov príjemný letný, pomerne neotrelý unisex.

To vypadá, že na tobě nějak úplně nezafungovala. Stane se. Pro mě je naopak Felanilla díky té vanilce a kosatcem vysloveně ženská vůně.

I Love Les Carottes (Honoré des Prés) - autentické mrkvička v podobě jak sušených plátků, tak čerstvě nastrouhané karotky, následně se přidalo i něco málo sušené mrkvové natě. Už tahle fáze mě dostala, a to jsem netušila, jaká voňavá slast mě ještě čeká - do mrkvičky se začal prolínat suchý kosatec v podobě celé rostliny i se zbytky suché hlíny na koříncích. A pak najednou zničehonic zazvonil zvonec a karotko-kosatcové pohádky byl konec - až na zbytek sladké, ale již poněkud zatuchlé, hlíny vše zmizelo v nenávratnu. Ale stejně se mi líbí...

Aoud Red Flowers (Montale Paris) - dřevitá nasládlá pižmovka s ovocnou růží. Na Montale poměrně krotká vůně, zato ale typicky montalovsky jednotvárná.  

Vidím, že s I Love Les Carottes jsme dopadly v podstatě stejně. Ale těší mě, že co se týče té samotné mrkvičkové fáze jsem měla dobrý odhad.

Roam - surové kadidlo, čekala trochu víc sladkosti díky kokosovému mléku. Místo toho dorazila vůně butiků Salamander, Passage d'enfer + špetka pepře.

@wendulka Máš pravdu, zrovna když mám očekávání tak to nevyjde. Z Habanity mám Vetiver pour elle, z Fumerie Turque zase Armani She.

Odhadlas to naprosto přesně.

"Z Habanity mám Vetiver pour elle, z Fumerie Turque zase Armani She."

Jejda.

Jinak pokud jde o Roam, podle toho, jak ho popisuješ, bych řekla, že ten se na tobě nezvrhnul. To opravdu není ani náhodou sladká kadidlovka jako třeba Reve d´Ossian, která má v sobě tonku, ale přijde mi i tak povedená. Jen to kokosové mléko ve složení je mi taky záhadou. Já v něm měla jen špetku sušeného kokosu.

Perris Monte Carlo: Patchouli Nosy Be (Extrait de Parfum)

ČIstý parfém mi ještě trochu víc připomíná Suma Oriental. Prašně zemité pačuli je tu sice také lehce osvěženo růžovým pepřem, ale nenavlhne od něj. Kožené tóny zcela chybí. Naopak v téhle koncentraci, když se přidá kakao s mléčnou pěnou a našlehanou vanilkou, se už dá hovořit o gurmánském pačuli. Inu nemít Sumu Oriental a Xocoatl, chtěla bych ji.

Il Profumo: Cannabis

Nemůžu říct, že by se mi vůně klasického konopí nějak líbila. Nicméně jsem se dočetla, že existují i speciální odrůdy jako např. Chocolope s vůní čokolády, respektive kakaových bobů s jemným nádechem máty. A přesně tak Cannabis voní - jako lístky sladce svěží máty, které plavou v kakaově mléčném nápoji Nesquik. Kromě toho, že ji po rozvonění doplní už jen pár zrníček bílého pižma, už sice nemá žádný další vývoj, přesto se mi moc líbí.

Ve verzi extrait je Patchouli Nosy Be o dost lepší, takové hladší, že?  Taky mě to svádělo ke koupi a taky, jako ty, se spokojím se Sumou Oriental. A Suma je i za dobrou cenu.