Reakce na marieu:
Janulik03
Já mám radost od božího rána. Ze slunce, tepla, zeleně a vůní venku, dobrý kávy, z obědabez nutnosti vaření, mužova volna, cesty vlakem na neplánovaný výlet s dětma, z novýho skla a nabíječky k telefonu, z usměvavé servismanky, ze společného času, společného jídla, zážitku.... Nikdy v životě jsem nepociťovala tolik vděčnosti, jako poslední roky. Jako kdyby se svět konečně zpomalil a začal dávat smysl. A zároveň s tím vším stín strachu, aby o to člověk nepřišel.
Já se takhle raduju každej boží den, zvlášť teď kdy je trochu vidět světlo na konci tunelu v aktuální situaci... ale ten varovnej pocit někde vzadu v hlavě mě taky neopouští. No co už, takovej je život...
Nevíš dne ani hodiny...
Vůbec by mi nevadilo mít takovéhle celé léto:)
