milacka bram domenica Luna Děkuji moc. 
Luna Dej si. 
Co Vám dnes udělalo radost.?.
11. srpna 2014 09:59
Výborně, jen tak dál!
Dalia Výborná zpráva
barbucha crazydaisy Děkuji.
Dalia skvelá správa prajem Ti zdravie a nech sú výsledky stále takéto dobré
Dalia 
Krásná zpráva! Ať s takovou můžeš přijít po každý kontrole!
Dalia to je skvela zprava, mam radost
Dalia gratulujem ku skvelej správe!
Dalia skvely!
Dalia to jsou výborné správy. Tesim se s tebou.
psala si, že máš někdy v září ten PET nebo něco podobného? Tak držím palce ať to taky dopadne výborne.
Dalia to je naprosto fantastická zpráva, kterou ti od srdce přeju!!
Já mám zas jen svoje drobné a všední radosti... včera po vyčerpávajícím dnu v práci příchod domů první, holky s mužem až po mně, vymáchané v bazénu a rozesmáté, vylízané talíře k večeři. Nemohly usnout, pořád chodily s "blbostma" z pokoje za námi, jen aby mohly vstát... měli jsme s mužem výročí seznámení (dne, kdy se nám oběma konečně změnil život k lepšímu)- kytku nestihl, dostala jsem pytlík octových chipsů. Menší se z posledních sil doštrachala za mužem se slovy "jdi za mámou a žekni jí, že jí máš lád). Dneska jedno z mála rán, které nám do září zbývají- kdy nemusíme pospíchat, můžem vstávat pomalu, dělat blbiny v posteli, lechtat se, smát, nekonečně dlouho snídat. Mateřskou jsem si i s trochou práce užila fakt naplno a najednou mám pocit, že mi jen tak proklouzla mezi prsty. A taky mám teď trochu úzkost z konce léta, tak jako každý rok, že už nebudu moct chodit naboso, nosit len, ale zároveň se vlastně těším na podzim, barvy, chumlání, pouštění draků, svařáky a filmový večery...
Mě teda udělal radost náš poslední kemp. Našla jsem ho úplně naslepo přes mapy.cz, vede ho jeskyňář, ktery nam tu rovnou poradil program tak na tri dny, co není nikde v průvodcích (a máme už jen jeden
). Pasou se tady v ohradě koně, mají retriviera, co je ten úplně nejvic v pohodě pes, kterého jsem kdy viděla. Ten miluje celý svět.
Normálně taky vůbec běžné turisty neubytovavaji, protože jsou tady party speleologů někde z Francie, ale letos to kvůli covidu nejde tak dobře. Jsme tu teď celkem čtyři rodiny a pár lidí na jiné louce v chatičkách.
Dalia taky mam radost, at to tak jde dal a nemusis na to uz myslet.
marieu ja mam tvoje prispevky moc rada, mam se od tebe co ucit a musim se pochvalit, ze jsem celkem dobry zak
. Vcera jsem se vratila ze Slap, jela jsem tam s kamaradkou, jejim ditetem a mym mladsim synem. Nejdriv mi to prislo blby jet nekam bez starsiho (ten byl zrovna u babicky) a jen takhle samy, ze to bude strapace s temi mrnousy a taky co na Slapech. Ale Slapy nadherne, nikde nikdo, v kempu chcip pes, krasne ticho, sumeni lesa, vyhled na vodu a skaly. A hlavne - byla jsem poprve sama s mladsim, ja ty deti vnimam jako jeden chaoticky a jecici celek, ktery je porad treba nejak kocirovat a nekam s nimi posunovat, kdy ten mladsi je jen v takovem vleku za tim starsim. No a tady jsme nikam nespechali, jen se popelili na pisku a u vody, z cehoz by me normalne kleplo (porad mam v hlave 100 veci, ktere mi utikaji), ale tady se mi to naopak libilo a moc jsem si uzila, ze si tam muzu mladsiho ty 3 dny nuchnat pro sebe a vnimat tady a ted. Zni to jak clanek o mindfullness z Zena a zivot, ale bylo to prima a tenhle pocit moc neznam.
Gatita to je moc krásný a věřím ti každý slovo a ŽaŽ by mě ani nenapadla. Píšeš přesně o tom, co se mi zatím vůbec nedaří- strávit s každým dítětem nějaký čas zvlášť. Třeba to časem půjde líp, zatím je to ta jednolitá masa, která se polovinu času přetahuje o kraviny... Ke Slapům se chystáme na víkend, švagrová bydlí poblíž, hodláme taky intenzivně hnípat, jíst venku (=nevařím) a při lepším počasí se ještě okoupat (zahradní bazén). Nežiju každodenní idylku, je to fakt bleší cirkus, jen se z toho snažím pro sebe vytřískat, co se dá.
Gatita S tím vnímáním dětí zvlášť mi mluvíš z duše. To je asi jediný důvod, proč se těším, až půjde starší do školky. Mám pocit, že mladší mi trochu uniká, kvůli kovidu jsme neměli žádný čas jen sami pro sebe. Jinak si spolu kluci začínají krásně hrát a vůbec je doma pohoda, že je mi až líto, že starší půjde do školky. Docela uvažuju, že ho budu jeden den nechávat doma.
marieu ty tvoje příspěvky...
Reakce na continuity:
Dalia to jsou výborné správy. Tesim se s tebou.
psala si, že máš někdy v září ten PET nebo něco podobného? Tak držím palce ať to taky dopadne výborne.
Budu mít sono břicha a opět onko markery. Na PET mě onkoložka už nechce posílat, jedině kdyby stouply onko markery. Jsem totiž BRCA1 pozitivní, takže mě nechce vystavovat zbytečnému záření.
Gatita Bohužel, nikdy to nebude za mnou. Řekli mi, že vyléčit to nedokáží, ale dlouhodobě léčit ano. V tomto je rakovina vaječníku velmi zrádná. Přichází se na ni v pokročilém stadiu a pokud se vytvoří metastázy, což ve většině případů ano, pak je to jen o prodloužení života. V mém případě se dějí asi zázraky. Měla jsem mety v celém břichu, hodně třeba na játrech, a PET MR loni ukázala, že vše zmizelo. Od té doby se držím, markery stále klesají. Přesto beru jeden speciální lék, který je jako udržovací léčba. A zbytek je v rukou Božích. Může to být dobré mnoho let, nebo jenom chvíli ... takže člověk to má v hlavě furt.
marieu Krásný příspěvek. Tyto drobné radosti jsou vlastně těmi největšími radostmi a je moc dobře, že si je umíš uvědomovat, protože ne každý to dokáže. A podzim bude plný barev a vůní, užij si ho!
slniecko pecka Prosperina jinx letfenixa Kokoska Holky ... vy jste prostě zlaté! Děkuju!
marieu Mám kamarádku, která má 5 dětí (+dvě nevlastní) a když s ní mluvím o výchově, říká, že ze všeho nejduležitější a zároveň nejnáročnější pro ni je, mít čas pro každého zvlášť. Oni jsou jako rodina dost zabezpečení, takže finance primárně vůbec neřeší, děti mají drahé koníčky, jezdí na dovolené, všechno okolo je ok, ale tohle prý je téměř nedostižná meta. Třeba říká, že "jít s dětmi do kina" pro ni neznamená společně strávený čas, že to je neaktivní a může tam jít chůva, ona dělá s dětmi věci založené na interakci. Moc se mi to líbilo a dost mi pomohla si některé věci uvědomit. Pamatuju si třeba, když byly děti ještě malé, že jsem starší vozila do nějakého kroužku (a mladšího někdo hlídal), protože to byla jediná chvíle, kdy jsme spolu byly samy, hloupých 20 minut na cestě, ale vlastně to stačilo, dávala jsem si pozor, abychom si celou cestu povídaly, aby to nebyl jen přesun.
Já myslím, že ty máš dobrý přístup, umíš si užívat ten konkrétní okamžik, to je nejdůležitější.
