Reakce na Miru:
No zaplaťpámbu! 
Hodnejch dětí není nikdy dost 
Co Vám dnes udělalo radost.?.
11. srpna 2014 09:59
Reakce na Fleur:
...kuju...
potěšila mě hromada levandule ze zahrádky, co jsem si teď navečer nachystala k nasušení. a napěchuju tím skříně od podlahy po strop, tak!
Reakce na andry:
Sušíš v sušičce? Já už bych jí také měla otrhat.
Reakce na naja:
takový věci nevedu rozložím a nechám uschnout.
Potěšilo mě, že naše morče je po inhalační anestezii opět v kondici. Brousili chudákovi zadní zuby
Ne dnes, ale včera:
velekoncert Daniela Landy zahájený symfonickým orchestrem
Reakce na RoSa:
Hned jsem si vzpomněla na Samotáře:
Počkej, počkej, nech to. To je skvělá muzika. Ty jo, co to je za muziku?
To je státní hymna, ty vole.
Jo, jasně, státní hymna, dyť já jenom, že ji nehráli takhle dlouho instrumentálně, tak sem na ní zapomněl...
Nádherný slnečný deň Babieho leta, krása hôr vyrážala dych , ani sa nedivím cudzincom, že ich fotili na raty.
Dobrá partia a športové aktivity, super deň.
Včerejší vinobraní na Jiřáku s Danem Bártou 
kam mě vyvedl synek spolu se svým panem otcem - který mě nepřetržitě zahrnoval lichotkami, jak mi to sluší a vůbec že jsem nejlepší na celým světě Není nad dobré rodinné vztahy, zvlášť ty, realizovaný tak jednou ročně
Reakce na dusty:
Citróny zrejú asi sedem mesiacov od odkvitnutia, väčšinou sú zrelé v decembri. Limetka to bude mať podobne, zrelé ešte určite nebudú.
Môj darebný citrón síce krásne kvitol, ale nakoniec všetko opadalo.
Páteční sraz základky se neobyčejně vydařil. Těch 40 let evidentně značně obrousilo hrany, pročež mě jako ztracenou příbuznou radostně vítali i členové dříve nepřátelských skupin, na který byla třída rozdělená (a s kterýma jsem si ještě před deseti lety neměla celkem co říct).
A nebo si už nikdo nic nepamatuje
A co mě při tý příležitosti rovněž potěšilo, byla skutečnost, že mládenci chátrají mnohem rychleji, než my holky
Reakce na barbucha:
Známý, o cca 20 let starší, než já vždycky říkál, že jde na sraz s klukama a taky tam budou nějaké staré báby
.
Já jsem na srazy chodit přestala, protože mi došlo, že s některýma už si nikdy nebudu mít co říct a někteří mají pocit, že si nic nepamatuju já a vykládají mi vlastní verze školních let a hlavně vlastní verze svých neúspěchů a cizích úspěchů.
Reakce na Mirka:
Tak mě právě překvapilo, že je to lepší než dřív Fotky dětí (a pradětí) nikdo nevytáh ani jednou... úspěchy se neprobíraly a s neúspěchama nikdo nevotravoval
Ale dostavili se i dávno nevidění, ze zámoří... tak jsme probrali život tu i jinde... multikulti a tak... a sborově zaslzeli nad vzpomínkou na naše první mejdany, který se shodou okolností vždy odehrávaly u nás doma (nejblíž škole, největší byt, nejčastěji nepřítomní rodiče ). Takže cajk!
Reakce na barbucha:
Uf...teď jsem si představila, jak mě jako ztracenou příbuznou radostně vítá spolužačka ze střední, která v mý přítomnosti div nezvracela. Něčeho takovýho se snad ani nechci dožít...
Reakce na Hoolinkah:
Na tý základce to nebylo tak hrozný, jako bezelstný děti jsme se spíš zkraje občas jenom porvali Pozdějc se třída rozdělila spíš do skupin podle dojíždění, logicky třeba parta z Karlína držela při sobě, jakož ta z Vinohrad, proti který zas byli ti z Krče. Prostě partičky... a jedna s druhou neměla společnou řeč. Ani těch mejdanů se neúčastnili úplně všichni ale taková ta vysloveně dospělá nevraživost tam ještě nehrozila. To přichází až časem 
Konečne to Petrovi Saganovi vyšlo! Máme majstra sveta! 
