MP Marge My jsme tri a myslim si, ze jsme se nenesnaseli diky tomu, ze jsme meli vlastni pokoje. Proste kazdej svy soukromi. Casto ted o tom premejslim, proc se nekde v rodine sourozenci nebavi a nekde jo a myslim si, ze nam fakt pomohl tenhle velkej barak, jinak bychom se asi pozabijeli! Jo a taky tri jsou lepsi jak dva, vzdycky se ta nevrazivost nejak meni ci prerozdeli:-D.

​Ja tomu verim! Pro me je soukromi hrozne dulezity, uz odmalicka - ale meli jsme malej byt, no. 

Karja hele, my jsme měli rozdělený pokoje od puberty, takže si myslím, že od vhodnýho věku, ale stejně se se sestrou nebavíme. Ale to přišlo až později, v dětství i pak v pubertě a těsně po dobrý. Nemáme vůbec nic společnýho, takže moc nemáme o čem. Kdyby byla cizí, tak bychom se kamarádkami taky nestaly. Jako netěší mě to, rodiče by o to taky stáli, ale musí chtít taky druhá strana, jak píše Zarinya . U nás to neklaplo, takže jsem se pak přestala snažit. Mám manželovu rodinu a kamarádky.

Nebude to (jenom) malým bytem. My jsme extra soukromí v dětství neměli a vztah máme i v dospělosti fajn.

MaeGandal taky o tom neco vim.....tvuj pribeh je hodne podobny.

Tak určitě nestačí nějaký přání rodičů, to je jasný, že musí chtít obě strany, někdy to ani tak nemusí vyjít, mám i tenhle příklad v okolí, kdy se obě strany snaží a pořád na něco naráží.

O tom vlastním pokojíku jsem snila taky, kamarádka měla pro sebe takovou úplně úzkou panelákovou nudli, menší pokoj s oknem už se snad ani "nedělal", no co bych za ni byla dala.

Zina 

Mě šoupli do pokoje pro služku - nudle zvíci mojí nynější panelákový kuchyně... a patrně to mělo svůj význam, protože jsem musela oddřít veškerý domácí práce, neb mladí pánové byli přece jenom "kluci"! Takže vlastní prostor vztahy pochopitelně nijak nevylepšil

Myslím, že ve vlastních pokojích štěstí netkví. Brácha byl v jednom pokoji se ségrou, pak jsme tam byli chvíli všichni tři, pak dostala vlastní pokoj nejstarší ségra a my zůstali s bráchou, rozstěhovali jsme se, až se vdala a odstěhovala. A vztahy máme ty nejlepší.

Karja mám chybu v databázi! Myslela jsem, že máš 2 ségry a bráchu :-)

moora Noo, nemam, jsme doma bez chlapu:-D Nevim, zda by to pro naseho tatu bylo lepsi nebo horsi!

My se se segrou rezaly jak kone, vlastne spis ona me, prestoze jsem byla starsi. Cele detstvi jsem si prala byt jedinacek. V dospelosti k sobe nemame blizko, ona je hodne nas*avaci, clovek kolem ni musi i v dospelosti opatrne naslapovat. Je vycerpavajici vest s ni rozhovor treba i o pocasi, protoze kdyz je polojasno a ja reknu, ze chvilemi sviti slunicko, tak se nastve a odjede domu, protoze ONA si mysli, ze je spis pod mrakem. 

Tahle diskuze me trochu nici, to ze si budou holky rozumet je jedna z hlavnich utech momentalniho prezivani!!!  

Karja neboj, moje si ted hodně rozumí.

Se segrou jsem si hodně rozumela až do dospelosti, pak to bylo trochu horsi. Ale v dospělosti to už stejně je o těch lidech.

Karja My se se ségrou rvaly a kamarádily zároveň

Jsme každá jiná, takže nějaké rozpory tam prostě být musely, to jinak nešlo  . V dospělosti jsme se trochu rozešly, ale hlavně proto, že mě štval její manžel, takže jsem radši vyklidila pole. Ale vídaly jsme se furt, jen holt míň.

U nás jsme se taky mydlily (např. jsem ségře již dříve ulomeným zubem prokousla palec u nohy). Teď největší kámošky nejsme, ale fungujeme normálně, je to dané i tím, že se vidíme skoro denně, bydlí v bytě přes cestu a většinu času tráví u nás na zahradě.

Karja mne prijde, ze deti, ktere jsou si vekove bliz si spis rozumi. U nas vznika hodne rozepri, protoze on je jeste prcek a ona uz mala slecna. 

Lamicka a sdilej spolu pokoj? Ja mam kluka a holku a resim, jak jim do budoucna ten pokoj usporadat, na coz je teda ještě dost casu (mala je mimino, klukovi jsou dva roky). Dva pokoje pro ne nemame, stěhovat se urcite nebudeme, protože bydlíme na fakt skvelym místě, takze to budou muset zvládnout spolu. Tak by me zajimal nejakej funkční model, jestli mate pokoj nejak opticky rozdelenej na holcici/klucici cast ci co se vam osvedcilo. Prave se docela děsím varianty, ze spolu nebudou vychazet jako manzel se svoji sestrou, pro kteryho bylo spolecny bydleni utrpeni.

tenzie Měla jsem pokoj s bráchou, ale byl velký, tak 30 metrů, dvě okna, takže jsme měli uprostřed ode zdi ke zdi závěs.

tenzie moc vyresene to nemame maji spolecny pokoj, mista moc nemame, ale pokojik se da propojit s halou a ten prostor pak rozdelit na dva male pokojicky (ma to tak sousedka nad nami), tak to tak asi udelame, az pujdou do puberty. Zatim stejne vetsinu casu travi v obyvaku . 

Nebude to (jenom) malým bytem. My jsme extra soukromí v dětství neměli a vztah máme i v dospělosti fajn.

​to jste mě s Pinot Noir uklidnily, dík... děti mají společnej pokoj, ptž v domě není místo na dvě místnosti a docela se bojím, aby vzhledem k jejich povahám (syn pořádkumilovnej, dcera bordelářka) nezačaly mezi nima nějaký třenice... zatím jsou v pohodě, jen dcera občas musí uklízet víc, než by si přála, což ale podle mě není až taková hrůza, ptž kdyby měla mít místnost jen pro sebe, asi by tam shnila 

Lamicka Pinot Noir my jsme prave jeste limitovaný jednim oknem. Ten pokoj je sam o sobě docela prostorný, ale zadny velky úpravy s tim delat nepujdou. No uvidime, pokusime se jim vytvorit aspon nejakej pocit soukromí.