Karja pod to bych se mohla podepsat! Moje starší babička byla veskrze asociální bytost, stará škola (ročník 1921), s mojí máti se nikdy extra nemusely, pro cizí lidi by musela být v podstatě megera. Mě vyfasovala po šestinedělí, když se máma vrátila na VŠ do Brna na větší část týdne. A já jsem jí milovala a ona nejspíš mě taky. Aniž by o to aktivně usilovala, strašně moc mě toho naučila. Jediná z rodiny mi přála známost s budoucím mužem ("ty, a máte se ještě rádi??..."no jasně, babi, pořád"... "a už si na tebe zvyknul???" ). Vždycky byla zvědavá na moje zkoušky, ač působila tvrdě, promoci by (stejně jako spoustu jiných výjimečných okamžiků) nezvládla, nechala si to pak vždycky v klidu vyprávět. A nejvíc chtěla vědět o mel práci, respektive mých začátcích v době, kdy ještě naplno vnímala. Byla jsem s ní do konce, pomáhala jsem rodičům s péčí, když byla moje máma nemocná, strala jsem se před atestací úplně o všechno. A moc doufám, že co mi dala, to ode mně dostala. Máš ale lepší postoj-  já jsem tak nějak stavěná, že bych se snažila přes moc. Dělám vždycky víc, než je potřeba i tam, kde to nemá smysl

marieu Ja ti nevim, ja se totiz do nejake situace, kdy by nekdo chtel ode me vylozene nejakou pomoc asi nedostala:-(. Kdyz byly doma nejake prusvihy, byla jsem porad jeste moc mlada, abych neco resila, tak tezko rict, jak bych se zachovala. Ale blba jsem na to dost, asi bych se taky nechala semlit. Vidim to ted na MD, jak furt myslim na to, abych mela uvareno, a zadnej knedlik z mrazaku s vajickem, ale uvareno poradne, abych nemela nikde kupu prace nehotove, abych se venovala oboum detem, aby starsi mela adekvatni program nehlede na mimino....no takze ja jsem jasnej adept, jen to jeste nikdo moc nezjistil;-)

žluťásek Nezavolají, to by (asi) bylo pod jejich úroveň. Taková tchyně je, má jasno v tom, kdo a jaké má povinnosti a jak jí prokazovat úctu.

slniecko Manžel je u nich skoro denně. Nakupuje jim, vozí k lékaři, na chalupu, o byt se stará. Nikde jsem nepsala, že k nim nechodí.

marieu O babičku a dědu jsem se postarala až do smrti. Babi byla po úrazu a já jim cca od 12 let dělala velký úklid, vždycky jsem se o ně starala, nemám s tím problém.

 Teď jsem u nich byla od listopadu třikrát a trávím s nimi čas, aby měli nějakou společnost.

​No, tak toto mi rozhodne tak vyznelo.

Ale vieš, ja sa nepotrebujem hádať, zdalo sa mi, že si pýtaš radu. No tak nie.

slniecko nehádám se, uvádím na pravou míru. Jen jsem psala, že přestože jsem se s nimi nestýkala nijak často, tak teď s nimi bývám víc, protože mi to není lhostejné.

edit. Mmch oni nejsou nijak osamělí, mají přátele, chodí k nim lidi z paneláku. Jsou na tom se společenským vyžitím asi lépe, než já, když o tom tak přemýšlím

Karja ten váš svobodný strejda je určitě moc super, podle toho, co píšeš. Představuju si ho jako takového přírodního člověka, co bere děti na ryby a do lesa:) A to o něm nic nevím.

Evaeva Ja ti dam prirodni, je to fesak! Kdyz slavil padesatku (mimochodem ctrnact dni, protoze ma spoustu pratel), tak jedna z oslav byla jen on a vsechny jeho netere ve vekovem rozptylu 25-15 a prijela za nim tehdy jeho dvacetileta napadnice a byla to desna legrace, kdyz to s nami rozebiral!:-D. Ale jinak jo, ma hospodarstvi, takze je to proste venkovsky typ. Ted k nemu tihne ta nejstarsi praneter, protoze miluje zvirata, jezdi na konich, ma kraliky, tak je to takove hezke, ze vzdycky bude nekoho mit;-). A ten jeden synovec furt rika, ze s nim ma neco ,,napul,, (hlavne traktor) a bude tam bydlet az mu to mama dovoli;-).

Karja já nemyslela jako zanedbaný. Představovala jsem si ho tak, jak píšeš. 

Evaeva Ja vim;-)  Jen to prirodni mam spojeno fakt s tim prirodnim nemytym typem lidi!

Karja no, já taky nemohla najít vhodné slovo:) Ale je to super takový strejda. Moje ségra má taky dobrý potenciál, ale zaprvé to moc neumí s malými dětmi (prý tak od pěti let dobrý:)) a navíc je učitelka, tak si prý potřebuje o prázdninách odpočinout.

Evaeva Hele tak to moje segra ucitelka mi letos nejakej prazdninovej den po tom, co tam mela ty dva blazny od druhy segry rikala.,,ty vole Karji, jestli ja jich tady budu mit za par let sest, tak to teda nedam...ale jo, ja to dam, ja to dam, zas budou starsi a pujde to,,. Takze s nama pocitaj;-).

marieu

barbucha na pripomenuti nie je nič zlé, aj ja bratovi roky pripomínam, že naši rodičia majú sviatok, ale vynucovať si kontakt od niekoho, kto má nezaujímal len preto, že je moja krv, je nemiestne

Karja třeba to bude jiné, až bude mít svoje děti nebo až kluci budou větší. Ale holt mladá svobodná holka má jiné plány než hlídat děti;)

žluťásek no presne

letfenixa 

O vynucování řeč nebyla, Mirka jen uvažovala, jestli čas od času připomenout nebo ne... nakonec to můžou odbýt jen při tom svátku nebo narozeninách, dvakrát ročně a šlus.

My jsme vždycky dostali nakázáno napsat babičce nebo dědovi, protože bychom si nepamatovali kdy. A nakonec jsem si s babičkou dopisovala jednou týdně, a ráda. Psala krásným písmem krásný dopisy

žluťásek Nezavolají, to by (asi) bylo pod jejich úroveň. Taková tchyně je, má jasno v tom, kdo a jaké má povinnosti a jak jí prokazovat úctu.

​v tom případě bych jako dostatečnou snahu zpravit dcery... (ale zrovna mě se to říká )

My byli letos o prázdninách s mojí kamarádkou a její rodinou na týden v Itálii, mají dvě děti, syn 15, dcera 12 let. A oni oba(!) každý večer volali babičce!! Každý navíc zvlášť, žádný třeba telefon dohromady. A byly to pěkně dlouhé hovory. Napřed mi to přišlo roztomilé, pak jsem se dost styděla, protože moje děti by to ani nenapadlo! A to mají se všemi prarodiči moc hezký vztah. Ale pak jsem si uvědomila, že je to svým způsobem trochu smutné, protože ta jejich babička (tchýně kamarádky) je má pořád na krku, bývají tam hodně i přes týden a chodí z tama do školy, rovnou ze školy jdou k ní a domů třeba až večer a tak, jsou na prarodiče navázaní víc než na rodiče...každopádně mi to denní telefonování vlastně přišlo zvláštní...