continuity mě by z toho mrsklo, teď jedeme s bandou dalších 3 aut a posádek do fontace, bereme to přes pfalc a jedni to mají přesně takhle, na minuty itinerarzkus se pak s takovýma na něčem operativně domlouvat:D

rasaNori 

To není žádná dovolená, když si musím hlidat hodinky. Mě rozčiluji i vstupy, které se musí nakupovat předem. My jezdíme stylem: je tady je to hezky, dejme tady kafe a kolikrát narazíme na poklad, který v průvodcích není. Ale v tom přesném itineráři nezbývá čas na žádná překvapení. 

Na ty pláži můze být větrno a vlny, takže utecu po 30 minutách nebo naopak fantastické šnorchlování, tak proč nezůstat déle.

Nebo jak říká můj táta, když něco naplánujeme: takže teď už víme, jak to NEbude.  

continuity :D to je přesný. 

continuity já mám ráda styčné body, zvlášť ve větší skupině je to podle mě třeba. Ale ty vstupy na hodiny mně taky štvou, s dětmi je to ultra nepraktický, ale i jinak. Pak je třeba jediný krásný den a ty máš zrovna vstup někam nebo se zdržíš na obědě a jseš v háji.

continuity osobne tenhle typ cestovani nechapu. My s muzem byli fakt neresici. Meli jsme letenky a zhrube vedeli, co je treba fajn videt. Mela jsem vetsinou papiroveho pruvodce, taky to je treba nejmin 10 let uz. Ale i naposled v Thajsku jsme zkratka koukli, kam leti fajn vnitrostatni let a tam jsme skoncili. Hodne jsme se ridili pocasim apod. A bylo to skvele, nevedet jak to cilove misto vypada. Ted uz cestujeme max po Evrope a min naslepo, ale porad nemame fixni itinerar. Cestovani neni soutez v navstiveni turistickych mist. Ale loni jsme se pripletli na proflakle misto v Italii a tam vazne lidi stali extremni fronty na placenou vyhlidku znamou z IG. Tak tam jsme nesli. A stejne jsme divni, ja si selfie nefotim, proc kazit krasnou scenerii svym osklivym ksichtem

rasaNori s nami chce porad jet moje nej kamoska s rodinou. Tak ji vzdycky rikam, ale Evi, my jeste ve ctvrtek nevime jestli zvolime Polsko, Italii, rakousko nebo zustaneme doma. Kolikrat menime cestu uplne nahle. Ubytovani kupuju i s ditetem klidne hodinu predem. Ja nechci hotel s animatory pro deti kupovany pul roku dopredu, kdyz ani nevim jestli bude na vedlejsi sjezdovce snih

Jos takhle jsme kdysi jeli i s detma po Francii. Vedeli jsme, ze chceme od Lyonu do Bordeaux a ke Stredozemnimu mori, a to, co bylo mezi tim, se nejak vyvrbilo cestou. Kemp jsme vetsinou hledali v mape a pruvodcich, internet jeste nebyl, tak kolem pate odpoledne, aby byl ve smeru pravdepodobne cesty pristi den. Ted jsme lini a vyhovuje nam, kdyz cestu nekdo naplanuje za nas, ale je super, ze na minuty se nekouka a drobne odchylky typu "jsme blizko od xx, zajedem tam " nebo "bude prset, tak misto do a pojedem do b " jsou mozne.

Jos no přesně, chci si užít hezky čas na hezkém místě to je moje priorita. 

Taky jsme kdysi cestovali úplně naslepo, ale teď jak jezdíme v sezone a všude je milion lidí, uz to moc nejde. Párkrát jsme ještě v pět netušili, kde budeme spát nebo jsme skončili na místě jen na jednu noc, protože to tam fakt nebylo moc hezky. Ted dělám alespoň rezervace, co se dají dobře stornovat. 

Ale na poslední chvíli jsem párkrát měla štěstí na super ubytování za hubičku.

Jenomže to ubytování na poslední chvíli je bohužel čím dál větší problém. :-( V Japonsku už docela výrazně, to teď taky trhá rekordy v návštěvnosti každý měsíc, je to tu opravdu strašné. A v Austrálii loni jsme jeli bez plánů (kvůli záplavám jsme měnili destinaci dva dny před odletem), za ubytování utratili skoro dvojnásobek a jednou jsme ujeli 200 kilometrů, než jsme něco našli. Booking zklamal úplně, ten nám pomohl jen jednou, museli jsme doslova klepat na dveře.

Jos me to planovani taky nebavi, ale vlastne jsme vzdycky nekaky plan mivali, i zamlada. Nestihla jsem toho moc nacestovat, mimo Evropu jsem byla jen 3x. Ale meli jsme vzdy na papirku vypsana aspon mista a jakym smerem to vezmeme, ubytovani taky par dni predem. Ale jinak nic. S detma jezdime na proflakla mista v nejblbejsi sezone, takze hory jsme meli rezervovane uz v srpnu na jarni prazdniny. Nevyhovuje mi to, ale loni jsem se na to vykaslala a zbyly tam jem hotely od 120k za tyden, coz neni zbozi pro nas. A celkove se to posunulo. V minulem roce jsme se dostali s muzem 2x na eurovikend, a kdybych spolu s letenkou nekupovala vstup do galerie (Amsterdam), tak se tam nepodivame. A v Budapesti jsme se ani nedostali do parlamentu, tam jsem odmitla delat jakekoli rezervace, tak jsme meli smulu. Ale me to nemrzelo, radsi se toulam po ulicich. Jen je to ted jiny, nez kdyz jsme jezdili pred 15 lety...

Garfie já mám taky pocit, že už ani ty kempy nebývají volné bez rezervace.

Já teda plánování miluju, ale minutový itinerář fakt nedělám, spíš co chci vidět určitě, co, když bude příležitost, co klidně vynechat. Ubytování kupujeme pár měsíců dopředu, ale my už jsme zlenivěli a máme požadavky (na animátory teda ne)Muž tu nejistotu teda neobliboval nikdy, s dětmi by to nedal 

Já plánují, ale ne na minuty či hodiny. Spíš se dopředu seznámit s místy, kam jedu. Vědět, kam jít, když je hnusně, vedro. Kam si koupit lístky dopředu a kde to není problém. Která zmrzlinarna dělá nejlepší zmrzlinu. A pak se toulat ulicemi a posedět, kde se mi líbí. 

Evaeva Jo, to je pravda s těmi kempy, v sezonu určitě. Taky už pamatuju, jak jsme museli v Klagenfurtu u jezera přespat v autě na parkovišti před kempem....a v Itálii komplikovaně hledat. 

Garfie to se nám stalo s mužem taky, u gardy. Nakonec pro nás teda nějaký plácek našli. Je to už asi 15 let, řekla bych, že teď to bude mnohem horší.

Ve mě se to pere, docela ráda bych měla něco naplánované předem, ale vzdycky mám dost času, že. Takže týden před odjezdem řešíme, do jaké země vůbec pojedeme. Nakonec mám vybraných pár věcí, co jako určitě neminout a zbytek je náhodný.

Ale pár roků nazpět, jsme byli ve Švédsku a tam jsem ubytování a vlastně i místa hledala ze dne na den. Blbé bylo, že jsme ještě neměli chytré mobily (jsme pozadu), takže když jsme jednu chatičku nemohli najít, musela jsem volat otci, ať se mi podívá do mailu, kde byl od majitele popis příjezdové cesty. Mimochodem, taky tam psal, ať si nezabouchneme. Trvalo nám to 20 minut, než jsme si zabouchli a všechno zůstalo uvnitř.

Kedysi s byvalym sme chodili takmer vsade na blind, ani itinerar sme moc nemali. Raz vecer pred odjazdom do Ciech som to zmenila na Chorvatsko, prebalila a rano sme vyrazili :) Ked sme nenasli ubytko, prespali sme v aute. No to si teraz s detmi uz nelajznem (nezmestili by sme sa). A ako vyssie zaznelo, uz to ani nie je take jednoduche. Vsade plno, aj kempy. Aj par tyzdnov vopred je tazke zohnat ubytko za rozumnu cenu. V styroch sa to jz dost predrazi. 

Mna celkom bavi planovanie a robenie itineraru, zaroven ho uplne nedodrzujem a ked sa nam chce ostat sediet pol dna na plazi pozerat na vlny alebo sa tulat mestom, tak na itinerar kludne kaslem. V Barcelone ma to teraz dost stvalo, ze clovek musi mat vstup hodne dopredu, aby sa tam vobec dostal. 

Tak pravdu mate, ono vetsinu cestovani co popisuju jsou akce pred 10-15lety. Jeste nez Zibura objevil Gruzii, v dobe kdy se dalo spat ve vlaku a projet se ze Lvova pres Kyjev az na Krym a tam stanovat. Ted nam takhle napul na blind vychazi Polsko a Italie mimo sezonu a mimo ta nejznamejsi mista. Garda v unoru je proste pruchozi. 

Garfie tvl...to sa niekto snaží fotiť so školáčkami na ulici a diví sa, že sú z toho vydesené???

Edit....teda ešte tie vlaky...neviem, ako je to tam s nápismi, ale ja som vždy bola v Izraeli vďačná za aspoň tie základy hebrejčiny, ktoré mám, lebo inak by som sa dostala neviemkde...žiaden nápis v latinke. Pritom sú rýchle, moderné, spoľahlivé, len nevedela by som ako a kam.

slniecko tak zrovna v Izraeli jsme čekali na letišti na uplně jiném terminálu. A dost spokojeně. Na ten náš se přejíždělo autobusem a nebyl to zrovna kousek. Absence latinky za to nemohla no, ta na letišti fakt byla:D:D:D Je fakt, že při cestách autobusem jsme se vždycky někoho ptali, už si nepamatuju, zda jsme vůbec nevěděli nebo chtěli ujištění, ale vždycky jsme se ptali.