Karja skusam 

Karja 

Já to pak kdyžtak budu reklamovat!

viktorka_od splavu 

Jo, přesně, na návštěvě nejradši sedím u jídelního stolu, to je prostě klábosící centrum.

Karja No pokud si pamatuju birell pomelo-grep, tak to už je k lahváči jen takhle malinkatej kousíček

Nicméně teorie o rozloženým/rozleženým jídle, který se nepřibere, s tím jdi do televize!!!

Janulik03 Taky nikoho dalšího takového neznám. Té holčičce je teprve 12 a opravdu ji to moc neomezuje. Je strašně šikovná na ruční práce, hezky kreslí, sportuje... škoda, že nebydlíš blíž, pro její maminku by bylo povzbuzující, kdyby mohla vidět, jak to zvládáš. 

Ještě k tomu stolování mě překvapuje, kolik lidi nemá doma vůbec jídelní stůl, já jim taky lecjak, ale bez poradnyho jídelního stolu si to neumim doma vubec představit 

​Taky kde jinde hrát na návštěvě deskovky

žluťásek presne! Raz sme hrali v obývačke a nebolo to ono. Tiež usadzam neformálne návštevy k jedalenskemu stolu a bála som sa, že som jediná. Na gauči má každý tendenciu zakaprit.

Emi moje máma měla takovou holčičku v družině. Ona už teda byla po operaci, takové jakoby prstíky ji vytvořili, myslím že čtyři, jeden jako palec aby to byl úchytový prst. Taky byla neuvěřitelně šikovná. 

Catherinne Jojo, díky palci může používat obě ruce bez větších omezení.

A jak je to dlouho, kolik je tak asi té holčičce teď? 

Emi nó, kdyby byla o pět let mladší, tak plus mínus 45. Tenkrát mohla chodit do druhé, třetí třídy.

viktorka_od splavu pro me je jidelni stul stredobod domacnosti. U nasich se vsechny navstevy odehravaly u velkeho jidelniho stolu, ale memu muzi to treba prislo zvlastni, protoze byli zvykli doma sedet s navstvevou v obyvaku u konferencniho stolku. Oni pouzivaji jidelni stul jen na hlavni jidla a rychle pryc (podle me to je nepohodlnymi zidlemi), veskere navstevy se odehravaji v obyvaku a mne to prijde hrozne nepohodlne.  

Lamicka u nás se taky návštěvy vodí do obýváku, u rodičů i u nás doma. Podle mě je to teda hlavně rozměry těch panelákových kuchyní, když tam sedí víc než čtyři lidí, už se nedá okolo pohodlně chodit. A dětem ten obývák taky vyhovuje víc.

Mrakoplas u nás sedí návštěvy taky u jídelního stolu, máme velký, standardně je u něj šest židlí, ale jde rozložit jednoduše pro deset, možná i 12, zatímco v obýváku máme jen dvě křesla. Stůl je nejdůležitější místo v domě! A taky jediný kus nábytku, který jsme stěhovali z bytu do domu. 

Absolutně souhlasím se sezením u stolu, vůbec nepamatuju, že by u nás na návštěvě někdo seděl na sedačce....pokud jsme teda nekoukali na film. U mužových rodičů se taky sedává na sedačce, vlastně asi je pravda, že na sedačkách v obyváku se častěji sedává v bytech, zatím co v domech většinou sedávám v kuchyni. Neplatí to asi 100%, ale je to časté. 

Domácnosti bez stolu jsem zažila jen v Japonsku :-) a i to zřídka. 

Evaeva u tech malych panelakovych bytu tu chapu, ale tam je mista dost, ale jsou proste zvykli na posezeni v obyvaku. S detmi me to stvalo jeste vic, museli jsme byt neustale ve strehu, bud aby neco nerozlily nebo do toho ti mensi neustale hrabaly, u stolu mi to prijde vsechno vic bezpecne, pohodlnejsi a ve vetsim klidu.

My mám spojenou kuchyň a obývák. Velkou sedačku otočenou do kuchyně a stejně si každá návštěva automaticky sedá spíš ke stolu.

Na dědině býval dost často obývák taková místnost, kam se skoro vůbec nechodilo. Babička mého muže neříkala obývák, ale parádní pokoj. Pokud někdo přijel z dálky a na plánovanou návštěvu, tak se tam sedělo, ale Mařenka, která přišla odpoledne na kafe seděla v kuchyni. Možná i proto, že si odskočila jen od domácích prací, tak byla v nějakém domácím oblečení. Myslím, že nám to z toho zůstává pořád zažité.

Renusatko paradni pokoj jsme meli taky. Babicka tam akorat chodila lestit fotky zemrelych a mela tam ve vitrinach nejvetsi poklady, na ktere se nesmelo sahat.

My mám spojenou kuchyň a obývák. Velkou sedačku otočenou do kuchyně a stejně si každá návštěva automaticky sedá spíš ke stolu.

Na dědině býval dost často obývák taková místnost, kam se skoro vůbec nechodilo. Babička mého muže neříkala obývák, ale parádní pokoj. Pokud někdo přijel z dálky a na plánovanou návštěvu, tak se tam sedělo, ale Mařenka, která přišla odpoledne na kafe seděla v kuchyni. Možná i proto, že si odskočila jen od domácích prací, tak byla v nějakém domácím oblečení. Myslím, že nám to z toho zůstává pořád zažité.

​Já to mám stejně - spojenou kuchyň a obývák a ze sedačky je vidět do kuchyně. Ale většina návštěv si sedá v obýváku, načež sotva dosedne, má návštěva Jollinku na klíně.

Označení "parádní pokoj" se mi líbí. 

Jenže ty venkovský kuchyně s kanapem

po to strašně touzim, ale nevejde se nám to

Renusatko my to teď máme naopak - sezení v obýváku je tak nechutné, pocintané, věčně zadrobené, v křeslech vsáknuté nejrůznější tekutiny, které ani nebudu jmenovat, že mě polívá horko z představy, že tam usedne návštěva. Místo parádního pokoje máme pokoj nechutný