notna Já to s tím cestováním mám trochu podobně, ne že bych si nechtěla nikam vyrazit, ale vždycky když jsem pryč z čech, tak jsem taková vykořeněná a v podstatě ani nemám žádnou snovou destinaci, kam bych měla pocit, že vážně musím jet.

A až do covidu se naše rodinné dovolené mimo republiku řídily víceméně tím, kam jel manžel na konferenci. Pro mě jako hrozně nerozhodného člověka to bylo nejjednodušší :o)

Já bych se asi klidně přestěhovala, kdyby byla možnost, ale aktivně se o to nesnažím a ani jsem se nesnažila. Ale já si rychle zvyknu a kořeny moc nezapouštím. Ale asi by to muselo být bez muže, ten je jak Evaeva, taky nevytáhl paty z rodného sídliště. 

notna s cestováním jsem na tom podobně. Vůbec nemám tu potřebu. Byla jsem tedy různě po Evropě i mimo, ale spíš to bylo využití nabídnuté příležitosti než bYch se aktivně snažila. A taky to nikde neříkám neboť jsem za exota. Baví mě cestování v Čechách, nic neplánují, nechám se vést intuicí a je to. V Česku je krásně. Naštěstí se s manželem shodném. A dítě neprotestuje.

notna mám to podobně, hlavně teď s dětmi. Nějak to s nimi nepovažuji za dovolenou, jsem z toho víc vyřízená než z pobytu v zajetých domácích kolejích, takže mi momentálně stačí jižní Morava ;)

Ještě k tomu delšímu cestování s dětmi - kdysi jsme projížděli Francii se znamejma, my na 14 dovolený, oni jako součást nekolikamesicniho cestování po Evropě karavanem, s tehdy asi půlročním dítětem. Jeden den jsme tak kecaly s tou maminkou jak je nevyspalá atd. a já se ji ptám - hele a není to náročný, na cestách s takovým spuntem? A ona se tak smířeně rozhlídla po ty plazi, kde už jsme byli asi tejden zakempeny a říká - "je, ale to máš fuk. Náročný to bylo i doma a tady to všechno aspoň řešíš v hezkým prostředí." 

Pinot Noir já si kupodivu na dovolené s dětmi odpočinu, ale musíme mít nějaký program, třeba k moři bych s nimi nejela. Synovi byl rok a půl, když jsme byli na Baltu a bylo to super. Kdyby nebyl kovid, asi bysme i letos vyrazili trochu dál. Ale i v Čechách je to fajn. A 14 dní mi bohatě stačí.

dzizisketa ona jeto spíš náhoda, že pořád bydlím tady. Muž tu taky vyrostl a jsme tu spokojení, tak nebyl důvod se stěhovat.

Me drobet narocnejsi prislo to Turecko uz se dvema, ale jinak je to prast nebo uhod:D

Aranel zas ta Aljaška od SunEclipse  zní docela dobře

Já bych teda asi brala i nějakou Kanadu. 

ja si zase myslim,ze kodrcat se s ditetem(detma)nekam na tyden ci 10dni je narocnejsi nez delsi pobyt.Ty kramy se tahaji tak jako tak a kdyz se vsichni aklimatuzujou na jiny prostredi tak se zas jede zpatky.Takova dovolena by me taky nebavila at uz kdekoliv.

Zarinya Jj přesně a chces něco vidět, je ti líto třeba jen tak posedět doma na terase a jeden den nedělat nic;-)

Zarinya Karja  Jo, to je pravda. I když já teda měla vcelku štěstí na děti, co se nechají tahat jak koťata, navíc já nejsem moc úzkostná na podmínky, ale viděla jsem často u kamarádek, že to může být vážně problém (už jsem tu myslím líčila, jak jedna tahala vlastní nočník i do kavárny). Jinak na dovolené s dětma se nám fakt nejvíc osvědčil homeexchange, bydlíš v pohodlí, más k dispozici auto se sedačkou, hračky pro děti, prostor, fakt super!  Akorát musíš doma pro lepší pocit důkladně uklidit, což jsem vlastně nakonec byla ráda, aspoň mě to donutilo!

A tohle když člověk řekne ve společnosti, tak se dozví, že je blázen a kazí si život :-)

​já tohle nechápu. ne to necestovani, ale kolik lidí přesně ví, co je dobré pro ty ostatní.

Ani na téhle debatě mi nepřijde špatně to jestli Řecko nebo Aljaška, ale to diveni se, že někdo něco nechce, i když mě se to líbí. Je přece úplně jedno, jake má kdo důvody pro cestování nebo jeho odmítání. 

Garfie zní to skvěle, ale já bych se bála, že ti naši raubíři něco rozbijou. Ale jinak rozhodně preferujeme apartmány, nebo ještě líp chalupu se zahradou.

Zarinya pro mě je naopak ideální dovolená třeba těch 14 dní, ale během toho vystřídat víc lokalit. Syn je taky takový cestovatel, rád objevuje.

Evaeva Tak zase vem si, že jedeš do domácnosti, kterou si vybereš-takže zřejmě zase někam, kde mají malé děti. Takže mají pochopení a prostředí uzpůsobené. :-) Mně se stalo, že mi tady rozbili dvě misky, ale koupili nové a tak hezké, že jsem paní potom psala a ptala se, kde.  A naše dcera zase ukradla v Jeruzalémě nějaké blbiny z pokojíčku.  Říkám teda ukradla, ale byly jí čtyři a odnesla si nějakou malinkou hračku a polámané pero. Poslali jsme to zpátky v obálce s průvodním dopisem a nějakou českou hračkou k tomu a Izraelci byli strašně nadšení, jejich syn prý ani nezpozoroval, že něco zmizelo, ale z dárku měl obrovskou radost. 

Garfie znáš to, děti jsou různé:) Jasné, že ty lidi s tím asi trochu počítají, když do toho jdou.

Garfie přijde mi vážně super, že taková možnost existuje a že si ji dost lidí užije, ovšem jen představa, že bych se k nim měla přidat, mi způsobuje husí kůži a děs v očích

Evaeva Tak taky se mi stalo, že jsme přijeli do domu, lidi se asi trochu báli, takže měli schované nějaké dražší hračky někde vzadu ve skříni a tak. Poté co dojeli k nám, tak mi paní hned psala, že nám zapomněli říct, kde je najdeme a taky, že mají v garáži speciální místnost (klíč od ní někde ve schovaný, musela mě instuovat), kde mají koloběžky, odrážečky pro děti a takové věci na ven, ať si všechno půjčíme. Myslím, že se trochu styděla, protože u nás jsme jim dali všechno k dispozici. :-) Každý k tomu přistoupí trochu jinak, to je jasné, ale se ztrátami musíš počítat! (kromě těch dvou misek jsme ale my nepřišli k žádné úhoně, naopak, jednou mi paní zavařila rybíz ze zahrady, to bylo super hezké!)

Malenge  Já to chápu, spousta lidí s tím má problém a já to úplně chápu! Trochu paradoxně (když se o tom s někým bavím) mívají větší zábrany si domů někoho pustit chlapi, čekala bych to spíš od žen, ale moje zkušenost říká opak!