Přiznání

Zarinya ja bych rekla ze to neni vylozene nemeckem (zemi jako takovou), ale mozna hlavne oborem, ve kterym pracujes? Mam pocit ze delas v socialnich sluzbach, to je urcite narocny...

Plus teda i jaky politicky a potazmo ekonomicky usporadani preferujes, soucasny smerovani nemusi vyhovovat kazdymu.

Ja jsem v nemecku dvanact let a mam uplne opacnej dojem - skvely misto k ziti, dobre ohodnocena prace i pracovni podminky. S politikou jsem az na obcasny excesy taky v podstate spokojena. Casem se taky planujem docasne presunout na jih, ale to je jiny tema :)

Lilly_Ku ne to bylo okrajove a o praci vubec nejde.To tedy spis naopak.

Ale nechce se mi tady psat duvody.:-)

Lilly_Ku ohodnoceni prace je spis jediny co mi tady vyhovuje.:-)

Zarinya to jo, tak at v recku najdes, co hledas :)

Lilly_Ku tak ja nic nehledam,ja jsem spokojena,jen me tu v uz stve dost veci coz vyustilo v to,ze chci zmenit destinaci.

ono se i priority vekem meni,treba ve triceti se mi do recka vubec nechtelo a najednou to prislo.:-) ale diky.:-)

V rámci jedné akce jsem měla z obýváku docela hezký výhled na přehlídkové lety stíhaček a dalších vzdušných strojů. V kontextu událostí jedenáctého září ty pocity ale nebyly úplně příjemné:(

Já mám takový asi zastaralý názor, že lidi by měli pracovat tak, aby to bylo udržitelné, tj. pokud možno, aby tu práci zvládli dělat hodně let. Ne že to dva roky nějak vydrží a pak potřebuji odpočinek. 

A na tom rozvržení hrozně záleží

​Je to tak... já to vidím v tom Švédsku, kde škola otvírá (ne začíná) přesně v osm, rodiče většinou jdou do práce na devátou nebo prostě tak, aby v klidu stihli dovést potomka do školy/školky - žádnej stres a honička. Ani zpátky po práci neletěj jak zběsilý, aby nedostali ve školce nebo v družině vynadáno že jdou pozdě. Všichni tím pádem v pohodě, na děti neřvou, ve frontě v sámošce se nestrkaj a nepokouší se o ně předčasně infarkt... Ale chce to tomu normálnímu rytmu přizpůsobit celou společnost, všechny odvětví, samozřejmě.

barbucha u nas skolka i druzina otviraly v 7, delala jsem od 8, takze teoreticky taky zadnej stres nastavat nemusel. Ne vzdy to ale byla pravda, haranti mi tu pohodu dost casto pokazili treba pranim kakat, kdyz uz byli narvani do zimniho, zapomenutym sesitem, coz sdelili pred barakem, zasantrocenou veci, kterou jeste vecer meli pripravenou na vytvarku atd. atd.

A navraty zase sabotoval zamestnavatel, ktery najednou ke konci pracovni doby nutne potreboval neco, co pak dalsi 3 dny valel na stole nebo se ukazalo, ze to vlastne vubec nepotreboval.

Kokoska 

No jo, ale přece jen je lepší dítě budit až v sedm a vodit ho na osmou, než o hodinu dřív, ne? A zvlášť v zimě... Máme za barákem školky, kam ráno už v těch sedm prouděj davy nerudnejch  rodičů, vlekoucích nepříčetný ječící dítě... nebo táhnou mrtvolku prakticky v bezvědomí Vím to, protože sama musím vstávat tak brzo a rozhodně mi to na pohodě nepřidává.

A o sabotování včasnýho odchodu nemůže bejt na tom severu ani řeči, to by byl každej nadřízenej rázem hotovej asociál, a rychle by skončil. Ale tam je rodič prostě vždycky vítěz a těší se všeobecný ochraně a výhodám...  Jako dospělej bez závazků ať trčí v práci jak dlouho chce, pokud chce, ale chtělo by to fakt nějaký ohledy na ty dětný lidi...

barbucha ono by úplně stačilo, kdyby byly víc rozšířené zkrácené úvazky pro rodiče malých dětí. To je u nás pořád považováno za velky benefit spočívající v tom, že člověk musí udělat stejnou práci místo za osm hodin, za šest a tříčtvrtinovou mzdu. 

Že tady to brzké vstávání zavedla Marie Terezie a my se toho držíme zuby nehty, říkal už můj táta. Já teda mám ten luxus, že můžu začínat klidně v devět, ale stejně musím ty děti vykopat z postele před sedmou. 

continuity 

Já bych ještě dodala, že to není vina jen Marie Terezie nebo Franze Josefa, on nám do toho hází vidle i venkov (jako i do jiných záležitostí ). Je to vidět i v debatách o letním/zimním čase (mimochodem jsem zvědavá jak dopadne v pondělí to rozhodnutí, jsem celkem skeptická teda) - těm lidem nevadí vstávat někdy ve čtyři hlavně že jsou ve dvě doma a můžou se konečně věnovat tomu, co je baví (na rozdíl od mizerného zaměstnání), okopávat erteple a tak... a těžko jim vysvětlit, že den má prostě pořád jen 24 hodin a to se nezmění, i kdyby čert na koze jezdil Že to vstávání v nekřesťanskou hodinu a stres s tím spojený nikomu nesvědčí, jim prostě nevysvětlíš, i kdybys měla v ruce všechny statistiky světa 

continuity barbucha 

kdyz jsem mela ty deti maly, tak bylo povoleny odchazet o pul hodiny driv, praci jsem ovsem udelat musela. A s tou pulhodinou sef teda moc prave nepocital. Cely den vysedaval nekde na poradach nebo mel nejaky jednani a telefony, prakticky s nim pres den neslo mluvit. Hodinu pred normalnim koncem prac. doby, takze pul hodiny pred mym odchodem, zacal uradovat.

barbucha my teda vstáváme v sedm a jsme rádi, že stíháme školku do půl deváté. Máme to deset minut pěšky..

Evaeva 

Tak to máte dobrý Ne každej má ale kliku na slušnou pracovní dobu...

barbucha no my jsme kancelářské krysy a já jsem teda doma. Ale vodí muž a sotva to na devátou stíhá. Hlavně už tak musíme syna budit, já jsem kolikrát ještě před snídaní,... Jak budeme jednou stíhat školu, teda nevím.

barbucha Asi tak. Ve zdravotnictvi idealne v sedm uz v bilem eraru a s zkontrolovanym oddelenim v horsim pripade. V lepsim "jen" hlaseni v tech sedm. A s tim se bohuzel asi nehne, ti nejstastnejsi zacinaji v 7.30 a vsichni jim zavidi

Evaeva ja musím dieťa doniesť do škôlky do ôsmej, škôlka je otvorená od šiestej rána. Všeobecne u nás v meste je trend začať pracovať skoro, muž chodieva na siestu, ja som chodievala na siedmu. Začínať o siedmej je taky štandard v kancelárii. S dvoma deťmi, jedno v škole, druhé v škôlke, si to nechcem ani predstaviť. Každopádne keď budem hľadať novú prácu po materskej, budem chcieť skrátený úväzok, inak si to fakt neviem predstaviť

Jos pritom burcovani pacientu v 6 kvuli teplomeru neni kdovijak popularni. 

Jos pritom burcovani pacientu v 6 kvuli teplomeru neni kdovijak popularni. 

betsey my musíme dítě předat taky do osmi. Ale já jsem ráda, my jsme schopni se vzepnout k výkonu jen pod tlakem, mít ráno čas až do devíti, tak už se nevymotáme ven nikdy.