Mrakoplas

To je hrozná představa... 

Přiznávám, že jsem pod vlivem zdejší diskuse cvičně vstoupila do několika místních swapových a bazarových skupin na fb a královsky se bavím lidi jsou neuvěřitelný druh, vážně.

Jitka77 masochistko!

Tabea Myslím, že první, co jsem (někdy před svátky) viděla, byla nabídka přebytečných bílků z pečení a plastové, prasklé, ale zcela funkční máslenky.

Jitka77

Jitka77

barbucha me kamaradka istanbulanka kdysi poucila, ze u stanku a na trhu se se smlouvanim pocita, ale v retezcich vubec. A zbytek kamennych obchodu je takova seda zona, nekde jo, nekde ne, tenkrat kdysi na to mela pomucku, ze tam kde nemaj platebni terminal, se smlouvat muze.

​V Istanbulu tomu rozumím... ale tady Zarinya mluvila o smlouvání v Evropě a to jsem teda nikdy neviděla. Nějak si to nedokážu vůbec představit.

Jitka77 bílky jsem taky na vánoce viděla. Můj oblíbenec jsou použité sexuální pomůčky a rozbitý dětský stan z ikea (nový stojí asi 400) za který pani chtěla iphone

barbuchatak ja o smlouvani nepsala,ze si muzes rict o slevu je naprosto v pohode..V optice 150eur na bryle(to nepovazuju za malou slevu a ani si nedelam iluze,ze presto nevidelal)

20% v oliveru bez problemu.A i v nabytku jak pise Tabea 

Nic z toho nejsou venkovni trhy.A to je jen co mam ted v pameti....dal se mi vzpominat nechce.

A v Recku je to uplne normalni.

No a,ze se davaji slevy i na auta tak to snad nikoho neprekvapi.

barbucha Já myslím, že Zaranya nepsala o typickém smlouvání, ale prostě se jako zákazník zeptáš na nějaké možnosti slevy/výhody. Jako tady to v ČR není asi běžné, ale třeba v Německu jo, věřím za tam jedou na takovej víc zákaznickej, osobní přístup. Však i 0zero7 jednou psala, že ji nějakou koupenou věc chvíli po nákupu zlevnili, ona tam napsala a část peněz ji vrátili, pokud si to dobře pamatuji. Taky v ČR značně nestandardní. Jinej kraj jinej mrav. Sambo taky neřekne, chci tyhle cochty za osmset, jinak si je tady nechte. Ale tuhle si kupoval něco na ryby a zeptal se toho majitele, zda by mu něco podobného nemohl sehnat u dodavatele levněji, že tohle je na jeho zacházení zbytečně drahé a ejhle ,, no jasně, možná můžeme něco udělat i s cenou primo tohodle,,. Prostě všechno je nabídka a poptávka, tak někdo nečeká na nabídku, ale poptává!:-D:-D. 

Karjatak

Dalia doufam, ze si tech nepadajicich vlasu pak taky uziju. Sotva mi dorostly kouty po poporodnim padani, tak prisla rakovina aale na kratky vzdusny letni sestrih (snad to bude uz aspon jezek) se taky celkem tesim

V outdoorových obchodech je úplně běžné říct si o cenu, kterou mají na eshopu a většinou ji člověk dostane, zvlášť pokud nekupuje jedny ponožky, ale větší výbavu. To dají tu slevu rádi. Muz chodí, do takového lokálního krámu kupovat komplet lyžařskou výbavu už léta, slevu dostane nějakou vždy. Ale je to o přístupu, tuhle se domáhala slevy nejaka paní. Prodavač ji poslal se podívat na web konkurence, že nižší cenu ji prostě nedá 

Stejně tak se vyjednává cena u aut. 

Já jsem celkem otrlá, s námi různí nákupčí vyjednávají pořád, více méně téměř neprodáme věc za nabídkovou cenu, kolikrát je těch cenových jednání několik a to i v případě, že tam není konkurence. Dobry nákupčí něco vyhádá vždy. 

Nevidím na tom teda nic pobuřujícího. Nakonec vyjednáváme celý život něčem. spis se v tom mnoho lidí cítí nekomfortne a to je ten problém.

Mimochodem lepší vyjednavači jsou obecně muži, pokud vyjednavaji sami pro sebe. Ale ve chvíli, kdy se má vyjednavat za někoho, jsou najednou ženy výrazně lepší. Důvod proč to píšu ten, že tady taky vězí jeden z důvodu, proč mají ženy nižší mzdy. Často si o ty peníze vůbec neřeknou. Způsob jak to změnit vede přes uvědomění si toho problémů. 

barbucha já nevím, jestli je to úplně smlouvání o ceně. To si představuju jako akci na delší dobu. Spíš, že se kupující zeptá, co je možno udělat s cenou, prodávající vyjde vstříc úplně, nebo částečně a kupující se podle toho rozhodne. 
Můj kamarád si občas koupí luxusní hodinky a nikdy ne za cenu, která byla "na cenovce". 

continuity Přijde mi dost podstatný rozdíl když muž vyjednává pro firmu třeba levnější službu a nebo nakluše do DM a chce po prodavačce levnější pěnu na holení. 

Kan tak prodavačka mu řekne, že není v její kompetenci cenu změnit. Nevidím na tom nic extra pobuřujícího, spíš že jistě neuspěje, takže je to zbytečná diskuze a značí to ne moc kompetentniho vyjednavače. 

Tam kde jsou prodavači oprávnění s tou cenou něco udělat je situace úplně jiná. Jsou krámy, kde to mají podle mě i přesně řečeno jakou slevu můžou případně dát. 

Tabea jasné, že je to vyjednávání. Já bych řekla, že běžný člověk, kterému se nechce, vyjednává tak cca 3- 5x za den. Ti otrlejsi od svítání až do pozdní noci.

continuity Přesně tak, třeba v tom nábytku mají prodavači nějaký rozptyl, kde můžou rozhodnout sami, když je to víc, rozhoduje nadřízený, nebo majitel. Když tam přijdu, že u nich chci koupit třeba kočárek a konkurence ho má za míň, tak mi ho bez řečí dají za tu nižší cenu. 
To smlouvání si představuju spíš jako trh v teplejších zemích. Něco stojí na dotázaní 100, já řeknu 20, prodávající se zhroutí a nakonec se sejdeme na 35.

Tabea jo to je takové hodně ritualizované schéma. To vyjednávání může být mnohem pestřejší. Můžeš třeba chtit tašku, dárek nebo pomoc s odvozem/ montáží ( nebo naopak udělat si něco sama výměnou za slevu). To nemusí být jenom snížení ceny. 

continuity jasný. Jen jsem chtěla říct, že to hned nemusí být jak scéna z tržiště v Tunisu.
V lékárně je tu běžné dostat dárek (minimalne papírové kapesniky, nebo hroznový cukr pro děti) při nákupu bez receptu. Když jdu k řezníkovi, ale i u pultu v supermarketu dostanou děti vždycky nabídku plátku nebo i většího kousku salámu. Nebo jeden vídeňský páreček, nebo salamkový preclíček třeba. V ČR pak moje děti u řezníka koukají, že nic nedostanou.