Tabea My máme jednu klientku, která mě neustále oslovuje "paní inžinýrko". Jakože mi zvedne telefon a neřekne mi dobrý den, nebo dobrý den paní Karjová ale něco jako "Dobrý den paní inžinýrko". Já asi titulem nikoho neosluvuju, mně to přijde v bussiness světě uplně trapné.
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Karja to zní jako moje máma 
Tabea Ne, tvoje mamka to rozhodně není:-D.
Tabea mas zkusenost z nemecka nebo z cech?
u nas v praci ma kazdej druhej (prehanim, ale tak ctvrtina to bude minimalne) phd v nejakym kvantitativnim oboru a praci ve vyzkumu, nez zbehli do soukrome sfery :D ale nikdo se tim nechlubi.
Tituly...To není nic proti tomu,když se s titulem někdo i podepisuje. Bývalý kolega se jmenoval, dejme tomu, Kolka, podpis měl Ing.Kolka,psáno takto dohromady. 
Jak se představoval netřeba dodávat.
Jinak v akademickém prostředí je to nadužívaní prostě peklo. Ano, patří to tam,ale stejně. No a v tom byznysu je to opravdu trapný.
Ja pracuju sice v korporatu, ale ve znacne zkostnatelym a v leccem sto let za opicema a tituly normalne pouzivam, i v emailu oslovuju lidi Vazeny pane inzenyre/doktore.
Znám několik párů, které měly tituly i na svatebním oznámení, včetně Bc. a DiS.
Mě jednou donutil škodolibý kolega, abych se podepsala s titulem, tehda jsem byla jen bc. Myslela jsem, že ho roztrhnu jak hada, taková ostuda.
Mha ano,taky jsem tohle viděla. 
Mha Tiež som to už párkrát videla. A nechápem to. Rovnako ako uvádzanie titulov na náhrobky.
Tak tam už je to dost přebytečné.
Rozumím tomu, když je titul na parte, zvlášť když je nějaké běžné jméno, ale později už ty tituly ztrácí na významu.
Když jsem dělala v hospici, byl tam jako klient takový starší pán, milý člověk, ale když ho přijela navštívit jeho známá, křičela, že ho musíme oslovovat pane primáři, to bylo podobně zbytečné. Jemu to samozřejmě bylo jedno.
dorota ja se strasne rada prochazim po hrbitove a ctu si ty nahrobky. A prijde mi bozi, jak driv tam byvalo napsano treba c.k.rada nebo vdova po majiteli nemovitosti. Predstavuju si ty pribehy. Takze mi neprijde blbe mit na nahrobku titul. Ale starsi generace v nasem sousedstvi ma tituly na zvoncich i schrankach, tak me titul na nahrobku nijak neprekvapuje.
No a nam dal sambo tituly aj na zvoncek a schranku . Strasne sa za to hanbim, ale vzdy to zabudnem prelepit (nezvonim si ani si nehadzem postu do schranky :)
V praci si jeden kontakt od dodavatela pise do podpisu titul, ja to nikde nerobim, moj sef ano (unho to ma vyznam). Takze sefa oslovuje pan inzinier XY(priezvisko) a mna pani Janka (meno vymyslene) . Vzdy sa na tom zasmejem.
Lilly_Ku v Německu vůbec. Respektive si teď vzpomenu jen na manžela mojí kamarádky, který má na zvonku Dr., předpokládám, že má doktorát z ekonomie. Jestli si to tam dal sám, nebo pronajímatel, nebo domovník, nevím. A pak jedna kolegyně (ročník 61), co do Německa přišla, když už měla dítě, tak bych rekla, že studovala ještě v Rumunsku. Ta to má v podpisu. Jinak z celý firmy nikdo.
Ale tak v DE jsou v dotaznících přednastavený tituly snad jen Dr. nebo Prof., Dipl. Ing. si nevybavuju. Ani lékaři nejsou automaticky Dr., když vystudovali medicínu, ale neudělali si doktorát.
Přiznávám, že na téma tituly mě navedlo pročítání seznamu dárců u sbírky.
Kdyz byla mama nemocna, ty tituly jsem dost zduraznovala. Ve ceskym zdravotnictvi to (bohuzel) funguje.
Reakce na Lilly_Ku:
Tabea mas zkusenost z nemecka nebo z cech?
u nas v praci ma kazdej druhej (prehanim, ale tak ctvrtina to bude minimalne) phd v nejakym kvantitativnim oboru a praci ve vyzkumu, nez zbehli do soukrome sfery :D ale nikdo se tim nechlubi.
V Německu to tak nefrčí, zato v Rakousku bez titulů snad nemůžou vůbec žít. Tam jsou snad vděčný i za tu vdovu po majiteli nemovitostí ( Zuzuli ) 
moora Kdyz jsem lezela po cisari na jipce, prislo mi dost vtipny, kdyz nas tam oslovovali pani bakalarko, pani magistro a pani inzenyrko. Osloveni maminko by mi bylo snad i blizsi.
Vari To bude tim zkostnatelym korporatem. Já přemýšlím, jak jsem ve státním oslovovala. Když to byl někdo a funkcí, tak funkci, když to byl řadovy zaměstnanec tak možná tím titulem. Teď si to neumím představit, jednak ty lidi to nemají vsichni v podpisu a jako jak bych to zjišťovala....
To mi připomnělo našeho bývalého souseda, dej mu pámbu věčnou slávu... vždycky uctivě zdravil našeho otce Dobrý den pane inženýre. Otec namítal, že žádnej inženýr není (asi mezi nimi na to někdy přišla řeč, že zamlada začal na technice, nicméně z ní brzo zběhnul), při každým - skoro denním - potkání mu to zakazoval, marně... Až se jednou potkali se sousedem a tentokrát i jeho manželkou, a začalo to samý... načež paní sousedová manželovi přísně vyčinila: Ale tak Ludvo, neříkej panu inženýrovi pane inženýre, když si to pan inženýr nepřeje!
